"Převedením hřebčinců pod Lesy ČR stát ušetří finanční prostředky, protože ze tří podniků se stane jeden, čímž klesne řada nákladů," uvedl ministr. Díky těžbě dřeva za pomocí chladnokrevných koní bez použití těžké techniky se podle něj navíc podaří podpořit i zaměstnanost v regionech. "Právě těžba za pomoci chladnokrevníků je osvědčeným způsobem, díky kterému najde uplatnění mnoho odborníků," dodal Bendl.'
Chladnokrevná plemena koní jsou vzhledem ke své mírnější povaze využívána kromě prací v lese také při dalších příležitostech, kde je vyžadována spolehlivost a klid koní.
"Tento krok hodnotíme pozitivně, Lesy ČR představují silného partnera, který nám může zajistit další rozvoj," řekl ředitel píseckého hřebčince Karel Kratochvíle. Podle něj ministerstvo zemědělství nemohlo poskytovat hřebčinci peníze na další investice. Od Lesů ČR v Písku očekávají, že by finance na nové projekty a modernizaci areálu, mohli dostat. "Přesun k Lesům ČR by pro nás patrně představoval větší ekonomickou jistotu," uvedl Kratochvíle.
Zemský hřebčinec Písek
S plánem ministerstva jsou seznámeni také v Tlumačově. "Pevně věřím, že je to jedna z dobrých variant. Koně a lesy k sobě měli vždycky blízko. Pokud by to mělo hřebčincům pomoct, nebráním se tomu," doplnil ředitel Zemského hřebčince Tlumačov Antonín Černocký.
Zemský hřebčinec Tlumačov
Bendlův záměr musí projednat vláda. Sloučení obou státních podniků by mohlo nastat ve druhé polovině letošního roku.
| Počet koní v ČR se za 10 let téměř zdvojnásobil Počet koní v Česku se za posledních deset let takřka zdvojnásobil. Zatímco v polovině roku 2003 jejich chovy čítaly zhruba 41 000 kusů, v závěru loňského roku to bylo bezmála 79 500. Zhruba od roku 2010 však dochází hlavně v důsledku nepříznivé ekonomické situace ke stagnaci chovů, respektive k pomalejšímu růstu počtu koní. "Důvodem výrazného nárůstu počtu koní v ČR v posledních letech je především vzrůstající obliba koní, jejich využití v populárním jezdeckém sportu nebo jako společníků pro volný čas," řekl mluvčí MZe Jan Žáček. Po roce 1989 počty koní v tuzemsku klesaly. Od roku 1996 se však stavy těchto zvířat v ČR stále zvyšují. Jejich chov se těší rostoucí oblibě zejména coby aktivita pro volný čas. "Přibližně od roku 2010 ale dochází vlivem nepříznivé ekonomické situace ke stagnaci chovu," uvedl mluvčí. Snižuje se podle něj počet reprodukčně využívaných klisen, čímž klesá počet narozených hříbat. Důvodem zpomalení rozšiřování chovů je i přetlak na trhu s koňmi. Koně se v Česku chovají převážně ke sportovním a zájmových účelům. Část je stále využívána jako hospodářská zvířata, zejména při práci v lese, v chráněných oblastech či národních parcích. Nejčastější zastoupení v chovech mají meziplemenní kříženci, kteří tvoří 28 procent všech koní. Nejpočetnějším plemenem je český teplokrevník, který představuje čtvrtinu chovů, následován anglickým plnokrevníkem s 11 procenty. Procentuální zastoupení ostatních plemen nepřesahuje tři procenta. "Procentuální zastoupení jednotlivých plemen se v posledních deseti letech příliš nemění," uvedl mluvčí. Zdroj: ČTK |
red.
