Změny klimatu, napadení hmyzem nebo škody způsobené zvěří – les je vystaven řadě škodlivých vlivů, které je nutné sledovat. V současné době jsou za tímto účelem v lesích umísťovány senzory, které měří teplotu, vlhkost vzduchu nebo vlhkost v kmeni. Pomocí takových senzorů je možné sledovat i chování zvěře, zaznamenat lesní požáry nebo napadení hmyzími škůdci, nebo lépe monitorovat vliv lidských aktivit na les. Umísťování senzorů na stromy je ale v podstatě náročná a riskantní činnost.
Výzkumný tým Královské univerzity v Londýně (Imperial College London) a Švýcarské federální laboratoře pro vědu a technologii materiálů (Eidgenössischen Materialprüfungs- und Forschungsanstalt - EMPA) vyvinul drony, které tuto činnost zvládnou samy a dovedou upevnit senzory na stromy ve velké výšce. „Létající roboti dovedou sami umístit šípy vybavené senzory v hustém lesním porostu,“ říká Mirko Kovac, vedoucí Laboratoře robotických systémů na Královské univerzitě a vedoucí Laboratoře pro materiály a automatizované technologie v Dübendorfu (kanton Curych ve Švýcarsku). I když je dráha letu šípu různá, umí drony samostatně umístit senzor na kmeni a větvích podobně jako když větev uchopí dravec.
Využití chytrých materiálů
Cílem výzkumu je vytvořit síť senzorů, pomocí kterých bude možné lépe pozorovat citlivý ekosystém lesa. „Velkou výhodou je použití dronů ve špatně přístupných oblastech, jedním z příkladů je Amazonie,“ uvádí jeden z vědců. „Pomocí dronů bude možné získat velké množství přesných dat o ekologických škodách v lesích,“ vysvětluje Kovac. „Dívám se na drony jako na umělé obyvatele lesa, kteří kontrolují životní prostor lesa tak, abychom ho pomocí získaných dat mohli lépe chránit.“
Pro svou funkci v lese jsou drony vybaveny kamerou a zařízením na vypuštění senzorového šípu. Použitím „inteligentního“ materiálu - kovu s tvarovou pamětí, který reaguje na horko a po přizpůsobení tvaru se vrátí do výchozí podoby – se dá umístění šípu přesně ovládat. Navíc mohou drony být použity jako mobilní senzory, které samy dokáží sbírat data poté, co se „snesou“ na větev stromu. Při leteckých experimentech v indoorové aréně NEST (Experimentální testovací centrum robotických technologií v Dübendorfu) a v testovacích laboratořích na Královské univerzitě v Londýně mohou výzkumné týmy prověřovat nejrůznější schopnosti dronů.
Drony by mohly být nasazeny v různých patrech vegetace deštného lesa. Zdroj: Imperial College London
Lidé dovedou drony řídit a ovládat, pomocí obrazu z kamery zvolí výzkumný tým určené stromy jako cíl a na ně jsou vyslány šípy se senzorem. V dalším kroku se mají létající drony naučit tomu, aby pracovaly autonomně a mohly být využity i v odlehlejších místech. Dříve než bude možné takových zásahů v přírodě využívat, bude nutné správně „vybalancovat“ podíl lidské kontroly a autonomní robotické činnosti tak, aby drony svou případnou neodhadnutelnou činností nemohly uškodit ničemu živému v přírodě, jak uvádí tým vědců.
Autor:
Alfons Deter, topagrar online
Překlad: Hana Nováková
