"V zásahovém území pak budou chtít pokud možno napadené stromy ještě před příchodem zimy zpracovat, a zabránit tak dalšímu šíření škůdce," řekl náměstek ředitele parku pro lesní ekosystémy Jan Kozel. Jednotlivá nalezená místa mohou představovat i jen jeden napadený strom či menší skupinku.
Letecké monitorování, které se provádí vždy na přelomu léta a podzimu, je doplňkem k pozemnímu sledování. Může se totiž stát, že v souvislém porostu lesníci jeden nebo dva napadené stromy nezaznamenají. Při pohledu shora se ale rezavějící koruna rozpozná. Neznamená to tedy, že všech 150 z výšky zjištěných míst jsou nově objevené lokality. "Je teď na další konfrontaci s tím, co se ověří ze země. Někdy jsou to stromy, které už před tím lesníci našli, některé jsou ještě nenalezené, to se teď musí dát dohromady," řekl Kozel.
Letecky zjištěná místa se zaměřila podle GPS souřadnic a nyní je správci lesa promítli do mapy a porovnávají se zjištěními více než pěti desítek lesníků. Nová ohniska zjišťují průběžně celý rok. "V současné době náš personál chodí a prověřuje, zda ty nálezy jsou relevantní, zda je to nález, který je ke zpracování, a zjišťujeme, kolik je to stromů," uvedl Kozel.
Podle něj je důležité, aby se co nejvíce napadených stromů v zásahové oblasti zpracovalo ještě před příchodem zimy. Nejintenzivnější fáze boje proti kůrovci je zhruba od června do září, i nyní mohou brouci vylétnout a hledat si přezimování. Pokud už ve stromu zůstanou, přezimují, a to i v případě, že z kmene opadá kůra. Dospělý kůrovec podle Kozla dokáže přezimovat například v lesní hrabance i v mrazech.
Pro hodnocení rozsahu výskytu kůrovce podle Kozla víc než údaj o množství letecky objevených míst vypovídá součet zpracovaného kůrovcového dřeva. "Loni jsme měli touto dobou zpracováno asi 64 000 kubíků dřeva v zásahovém území, letos je to 36.000 metrů krychlových," dodal.
"Za dva dny jsme vrtulníkem nalétali 12 hodin, během kterých jsme zmonitorovali celý šumavský lesní porost. Potvrdilo se nám, že kůrovcová kalamita je na ústupu," uvedl minulý týden Petr Kahuda z oddělení lesního provozu NP Šumava. Největší ohniska škodlivého brouka lesníci zaznamenávají v okolí Modravy a Srní na Klatovsku, kam se kůrovec dostal především z bezzásahových zón.
