Copernicus už letos v lednu oznámil, že loňský rok byl s průměrnou globální teplotou 14,98 stupně Celsia nejteplejším v historii měření. S velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím rekordmanem. Letošní duben pak globálně pokořil dosavadní maximum z roku 2016 o 0,14 stupně.
Rekordně teplé dubnové počasí letos jen těsně nezaznamenala Evropa, kde průměrná teplota byla o 1,49 stupně Celsia vyšší než průměr za duben 1991-2020. Šlo o druhý nejteplejší duben v historii měření. Nejvíce nadprůměrné teploty byly v dubnu ve východní Evropě, naopak podprůměrné hodnoty byly ve Skandinávii a na Islandu.
Copernicus upozornil, že údaje o průměrné teplotě v Evropě smazávají kontrast mezi vedry a mrazem, který západ starého kontinentu zažil na začátku a ve druhé polovině dubna.
Mimo Evropu byly teploty nejvíce nadprůměrné na severu a severovýchodě Severní Ameriky, v Grónsku, ve východní Asii, na severozápadě Blízkého východu, částečně v Jižní Americe a ve většině Afriky.
„El Niňo dosáhl vrcholu na začátku roku a teplota povrchu moře ve východní části tropického Pacifiku se nyní vrací k neutrálním podmínkám," uvedl šéf programu Copernicus Carlo Buontempo s odkazem na klimatický jev, který dočasně ohřívá části Tichého oceánu a ovlivňuje počasí po celém světě.
„Zatímco však teplotní výkyvy spojené s přírodními cykly, jako je El Niňo, přicházejí a odcházejí, dodatečná energie zachycená v oceánu a atmosféře v důsledku rostoucí koncentrace skleníkových plynů bude i nadále tlačit globální teplotu k novým rekordům," dodal Buontempo.
ČTK
