Přihlásit

Lýkožrout modřínový – nebezpečný škůdce modřínových lesů

Lýkožrout modřínový je sekundární škůdce modřínových porostů. Rozmnožuje se na vytěženém dříví, na vývratech, polomech či hynoucích stromech. Na přirozeně sušších lokalitách může v období s podprůměrným srážkami napadat i zelené vitální stromy. V takových případech se namnoží a následně působí jako primární škůdce zdravých stromů. Předpokládané změny klimatu pravděpodobně umocní v budoucnu dopad tohoto druhu na lesní ekosystémy, zejména mimo přirozený areál modřínu, kde může napadat skupiny stresovaných stromů.

Doporučený Požerek lýkožrouta modřínového v lýku na borce v pokročilé fázi vývoje s matečnými a larválními chodbami. Foto: K. Resnerová Požerek lýkožrouta modřínového v lýku na borce v pokročilé fázi vývoje s matečnými a larválními chodbami. Foto: K. Resnerová

Lýkožrout modřínový ohrožuje mladé i starší porosty nižších a středních poloh. Modříny rostoucí na chudých a vlhkých stanovištích jsou méně náchylné k napadení, než na bohatých a suchých. Při gradaci škodí v modřínových porostech jako fyziologický škůdce i vizuálně zdravých stojících stromů, které podléhají hromadnému náletu, a jako defoliátor v důsledku žíru mladých brouků v tenkých větvičkách v korunách zdravých stromů nebo regeneračním žírem starších brouků na tenkých kmenech nebo silnějších větvích.

V České republice modřín evropský roste celkem na ploše 100 263 ha, což představuje 3,2 % plochy lesů. V 80. letech 20. stol. byly v imisních oblastech ČR zakládány porosty náhradních dřevin, kde zastoupení modřínu dosahovalo až 7,7 %. Modřín je velmi vhodný pro obnovení lesů zaniklých po přemnožení lýkožrouta smrkového ve smrkových porostech.

V letech 2009–2019 bylo v ČR vytěženo 39 000 m3 modřínového dříví napadeného tímto druhem, což je tisíc krát méně ve srovnání s objemem smrkového kůrovcového dříví ze stejného období. To je jeden z důvodů, proč výzkumnici a lesnická praxe do současnosti věnovali podstatně menší pozornosti lýkožroutu modřínovému než lýkožroutům na smrku.

Za posledních 25 let vzniklo několik lokálních gradací, které trvaly nejdéle tři roky (2003–2005 a 2006–2008). Od roku 2016 dochází k neustálému nárůstu objemu modřínového kůrovcového dříví. Příčiny vzniku jsou nejasné, protože se nepodařilo doložit vliv teplot a srážek na populační růst, i když se předpokládá, že na přirozeně sušších lokalitách dochází v období s nedostatkem srážek k napadání i zelených vitálních stromů.

Lýkožrout modřínový napadá modříny všech věkových kategorii v nadmořských výškách 400–2400 m. Při obsazování kmenů modřínů nemá konkurenty a úspěšně se namnožuje jak v monokulturách, které byly založeny jako náhradní porosty lesů poškozených průmyslovými imisemi, tak i na jednotlivých modřínech ve smíšených lesích. Předpokládané změny klimatu v budoucnu pravděpodobně umocní dopad tohoto druhu na lesní ekosystémy, zejména mimo přirozený areál modřínu, kde může napadat skupiny stresovaných stromů.

Vhledem k vzrůstající závažnosti tohoto škůdce vědci zpracovali pro lesnickou praxi metodiku „Uplatnění zásad integrované ochrany rostlin proti lýkožroutu modřínovému“. Metodika zohledňuje odlišnosti v bionomii lýkožrouta modřínového a zároveň poskytuje doporučení pro lesní hospodaře a vlastníky lesů k naplnění zásad integrované ochrany lesa (IOL) v bodech, které jsou vyžadovány kontrolními orgány. Metodika poskytuje návod, jak s ohledem na vyhlášku č. 205/2012 o obecných zásadách integrované ochrany rostlin (IOR) kontrolovat početní stavy lýkožrouta modřínového pod prahem hospodářské škodlivosti a zachovat zdravé modříny v lesních porostech.

Zvláštnosti bionomie lýkožrouta modřínového

Brouci mohou byt aktivní již od časného jara (od března) a vzhledem k rozvleklejšímu vývoji je letová aktivita nepřerušená až do konce léta. Prakticky to znamená, že přezimující brouci již založili novou generaci a brouci F1 generace se mohou objevit v době, kdy u jiných druhů přezimující brouci teprve létají (v květnu). A také vzhledem k neustále se objevujícím novým dospělcům se napadené stromy budou objevovat během celé vegetační sezóny.


Požerek lýkožrouta modřínového v lýku na borce v pokročilé fázi vývoje s matečnými a larválními chodbami. Foto: K. Resnerová

Brouci obsazují i tenké dříví a větve (o tloušťce nad 3 cm), na kterých zakládají požerky a vyvíjejí se. Pro praxi to znamená, že těžební zbytky (vršky a větve) a odpad z prořezávek jsou vhodným materiálem, který může způsobit prudký narůst početnosti populace.

Modříny jsou nalétány od oddenku a k obsazení kmene dochází postupně až k terminálu koruny. Drtinky umožňují včasné vyhledávání napadených stromů.
Lýkožrout modřínový má nejčastěji dvě generace do roka. V nižších polohách letová aktivita přezimující generace (P) začíná ve druhé polovině dubna, za příhodného počasí již v březnu, a končí během srpna až září. Dceřiní brouci (F1) se objevují na přelomu června/července, přičemž letová aktivita je téměř nepřerušena a nemusí mít navíc výrazné vrcholy letové aktivity. Celkový vývoj od vajíčka po vylíhnutí nových dospělců probíhá v rozpěti šest až devět týdnů, neboť je závislý na průběhu teplot.

Zásady ochrany

Nejúčinnější přímou obranou je důsledné vyhledávání a včasná asanace veškerého napadeného materiálu. Základem je nejen najít napadené stromy, ale zbavit se i odříznutých silných větví a vršků, na kterých se může lýkožrout modřínový namnožit. Je možné, že první generace úplně uniká pozornosti, protože zimující brouci vylétnou brzy a založí požerky před začátkem vegetační doby. Napadené stromy je nutno vyhledávat kontinuálně, protože imaga jsou aktivní po celé vegetační období. Nejvyšší riziko napadení je od začátku června do poloviny července, kdy se rojí nová generace. Kůrovcové stromy lze najit snadno, protože jsou napadány odspodu a drtinky se shromažďují na patě stromu.

Po delší době, řádově několika týdnech, dochází k barevné změně jehličí, které zprvu ztrácí svou sytou zelenou barvu, žloutne a posléze hnědne a opadá. Barevné změny jehličí mohou být někdy natolik opožděné, že při pozorovatelné změně již současně dochází k částečnému výletu brouků nové generace.

Odchytová zařízení nejsou skutečnými obrannými, tedy gradaci potlačujícími metodami. Při nízkých populačních hustotách lze použít lapáky různých výčetních tlouštěk k odchytu přezimující generace. Při nárůstu populačních hustot jsou lapáky rychle obsazeny a musí se kontinuálně doplňovat se souběžnou asanací lapáků původních. Doporučuje se připravit lapáky do menšího kůrovcového kola vzniklého v předchozím roce, nicméně nelze spoléhat na to, že přezimující brouci budou bezezbytku odchytáni.

Protože lýkožrout modřínový může zimovat v hrabance, ani odstraňování kůrovcových stromů nemusí být dostatečně účinné při snižování populační hustoty. Při teplotně příznivém prodloužení vegetační doby se zvyšuje podíl hibernujících imag v hrabance, čímž se zvyšuje ohrožení modřínu jarním náletem.

Do zásad biologické obrany lze zahrnout podporu datlovitých ptáků a mravenců jako bioregulátorů početnosti larev podkorního hmyzu. Vhodným postupem je ponechání dostatečného množství mrtvých a odumírajících stromů v různých fázích rozkladu (ideálně od průměru 19 cm), které poskytují datlovitým vhodná místa k tvorbě dutin, hnízdění a námluvám.


Ležící modřínový lapák připravený pro odchyt lýkožrouta modřínového. Foto: E. Kula

Rozdíly v instalaci modřínových a smrkových lapáků

  • Výběr a značení stromu v porostu, který bude určen na lapák, je potřeba provádět již na podzim před opadem jehličí z modřínu, před vlastním kácením kontrolovat výskyt starých drtinek na oddenku, a tím eliminovat výběr nevhodných oslabených nebo již napadených stromů.
  • Po instalaci jarního lapáku není nutné jej zakrývat větvemi, neboť v době přípravy lapáku nemá strom jehličí, jsou vysoce atraktivní, neboť v době nástupu l. modřínového postup vysychání neomezuje jejich atraktivitu, lapáky kladené v letním období nemusí byt odvětvovány.
  • Jako lapák je možné použít modříny různých dimenzi nebo materiál z prořezávek a probírek (mladší porosty), protože ve výsledném odchytu brouků nebývá významný rozdíl. V provozu je tak možné instalovat lapák menší dimenze, než je doporučeno například na smrkové kůrovce.

Metodika Uplatnění zásad integrované ochrany rostlin proti lýkožroutu modřínovému byla zpracována v rámci řešení výzkumného projektu Ministerstva zemědělství ČR NAZV QK1920433 a je ke stažení zde

TZ VÚLHM

Naposledy změněno: pátek, 03 prosinec 2021 11:07

(0 hlasů)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Lesy ČR by chtěly smlouvy z tendru 2022+ s firmou Uniles uzavřít v únoru

Lesy ČR by chtěly smlouvy z tendru 2022+ s firmou Uniles uzavřít…

Lesnictví

Státní podnik Lesy České republiky by poslední smlouvy z pětimiliardového lesnického tendru 2022+ mohl s firmou Uniles z koncernu Agrofert uzavřít začátkem února. Uzavření smluv...

V lesích dochází odpadní dřevo, vzhledem ke Green Dealu je to problém

V lesích dochází odpadní dřevo, vzhledem ke Green Dealu je to problém

Lesnictví

Česká republika může mít problém s naplněním jednoho z cílů Green Dealu. Podíl lesní biomasy z primární produkce v palivovém mixu je v současnosti na...

Ministerstvo zemědělství zveřejnilo registr licencí zpracovatelů lesních hospodářských plánů a osnov

Ministerstvo zemědělství zveřejnilo registr licencí zpracovatelů lesních hospodářských plánů a osnov

Lesnictví

Ministerstvo zemědělství uveřejňuje registr licencí zpracovatelů lesních hospodářských plánů a osnov vedený podle § 44 odst. 8 lesního zákona.

Chcete vědět, jak se z lesa ozývá? Předplaťte si Lesnickou práci

Chcete vědět, jak se z lesa ozývá? Předplaťte si Lesnickou práci

Lesnictví

Vážení čtenáři Silvaria, Chcete mít pravidelný a aktuální přehled o tom podstatném, co se děje v lesnicko-dřevařském sektoru? Zajímají Vás nejnovější poznatky z lesnické vědy i...

Populární zprávy

Ministr zemědělství odvolal generálního ředitele Lesů ČR Josefa Vojáčka

Ministr zemědělství odvolal generálního ředitele Lesů ČR Josefa Vojáčka

Lesnictví

Zobrazeno:5764

Anketa uvnitř článku. Místopředseda vlády a ministr zemědělství Marian Jurečka k dnešnímu dni odvolal generálního ředitele Lesů ČR Josefa Vojáčka. Důvodem k odvolání byla podle...

V NP České Švýcarsko odstřelují uschlé kůrovcové stromy výbušninou, má to urychlit jejich rozklad

V NP České Švýcarsko odstřelují uschlé kůrovcové stromy výbušninou, má to urychlit…

Lesnictví

Zobrazeno:5257

V Národním parku České Švýcarsko začali zkoušet nový experiment – odstřelují uschlé smrky výbušninou. Chtějí tak napodobit přirozený rozpad lesa a urychlit rozpad stromů, které zahubil kůrovec...

Českému lesnictví a lesníkům bych přál naučit se myslet v širších souvislostech a vztazích

Českému lesnictví a lesníkům bych přál naučit se myslet v širších souvislostech…

Lesnictví

Zobrazeno:4630

„Les je něco úžasného... Už jako kluk jsem v něm chodil s otevřenýma očima. V mém rodu byli samí hajní, takže studium lesnictví byla přirozená...

Vedením Lesů České republiky byl pověřen Jiří Groda

Vedením Lesů České republiky byl pověřen Jiří Groda

Lesnictví

Zobrazeno:4328

Aktualizováno: vypsáno výběrové řízení na úsekové ředitele Lesů ČR. Dočasným vedením státního podniku Lesy České republiky byl ve středu 22. 12. pověřen Jiří Groda, stávající...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby