- Inicioval jste jednání odborníků u kulatého stolu, na základě výstupů jednání by mělo dojít např. k modifikacím Dřevěné knihy. Jaké jsou dosavadní výsledky těchto jednání?
Na prvním kulatém stolu jsem vymezil určité mantinely, v nichž by se měla diskuse pohybovat, a cíle, k nimž by měla směřovat. Těmi jsou zachovat princip komplexní zakázky, motivovat management LČR k zachování dobrého hospodářského výsledku, posílit odbornost širšího managementu LČR, posílit regionální možnosti v obchodu se státním dřívím, posílit možnosti účasti menších firem na zakázkách u LČR, rozvinout spolupráci LČR a dalších lesnických organizací a zvýšit počet zaměstnaneckých příležitostí v regionech s jejich nedostatkem.
Zatím se uskutečnila dvě jednání u kulatého stolu. Diskuse probíhá ve dvou rovinách: zaprvé se týká aktualizace opatření současně platné koncepce hospodářské politiky LČR pro Tendry 2015+ a zadruhé dlouhodobých systémových změn. Z dosavadních výstupů se zdá, že v krátkodobém horizontu panuje shoda na zvýšení počtu smluvních územních jednotek v závislosti na probíhajících církevních restitucích. Nejrozsáhlejší diskuse se vede ohledně způsobu prodeje dříví, který by posílil jeho dostupnost pro regionální odběratele. Právě tomuto tématu se bude věnovat další jednání. Kriticky je vnímán i současný způsob indexace cen. Proto budou projednány i možnosti změny metodiky jeho výpočtu.
K některým zmíněným cílům se snažím přispět bez ohledu na výstupy kulatých stolů. Vedení LČR na základě mého podnětu přehodnotilo svůj postoj k podpoře lesnického výzkumu a je připraveno zapojit podnik do projektů grantových agentur aplikovaného výzkumu (NAZV a TAČR), které budou pro podnik přínosné, formou účasti na projektu a hrazením části nákladů. Od roku 2014 by měla být obnovena i grantová služba LČR.
Nezbytné rekonstrukce chřadnoucích porostů náhradních dřevin v Krušných horách dávají i příležitost k posílení zaměstnanosti v tomto regionu. Proto jsem vyvolal trojstranná jednání Ministerstva zemědělství, Ministerstva práce a sociálních věcí a LČR, která vedla k podepsání deklarace o společném záměru při zajištění projektu přeměny náhradních porostů v Krušných horách. K těmto cílům by mělo napomoci založení nového lesního závodu Krušné hory.
- Z vašich kroků je patrný důraz na odbornost. Jak si představujete další zvyšování odbornosti na MZe, u Lesů ČR či ve státní správě?
Nejprve chci dokončit výběr nového generálního ředitele LČR. Jak jsem již dříve uvedl, nový generální ředitel Lesů ČR bude mít za úkol mimo jiné i zajistit personální stabilitu vyššího managementu založenou na odbornosti.
- S jakými hlavními podněty a připomínkami vstoupí ministerstvo zemědělství do diskuze o nové lesnické strategii EU?
Lesní hospodářství je a podle všeho v blízké budoucnosti i bude v kompetenci členských států Evropské unie. Lesnická strategie EU by však podstatně více než v minulosti měla přispět k lepší koordinaci mnoha politik EU, které mají dopady na lesy a lesní hospodářství a v některých cílech si protiřečí. I Evropská komise ve svém návrhu například připouští, že očekávaný podíl lesní biomasy na naplnění cíle EU ve využívání obnovitelných zdrojů energie (20 % do roku 2020) není realistický a může vést ke zvýšení tlaku na lesní ekosystémy i k deformaci trhu se dřívím. Oceňuji, že návrh má ambici pokrýt celý hodnotový řetězec navázaný na lesní hospodářství s cílem zajistit efektivní využívání lesních zdrojů a maximalizovat přínosy lesů pro společnost. To by mělo být hlavní inspirací i pro Českou republiku.
- Jedním z vašich kroků bylo vypsání výběrového řízení na GŘ LČR. Proč jste se pro tento krok jako ministr v demisi rozhodl?
Podle výsledků kontrol je hospodaření Lesů ČR od nástupu pověřeného generálního ředitele Michala Gaubeho v prosinci 2012 v pořádku. Přesto není situace, kdy je tak významný státní podnik více než tři čtvrtě roku bez řádně jmenovaného generálního ředitele, jednoduše únosná. Neumožňuje totiž dlouhodobé plánování rozvoje podniku. Nový generální ředitel Lesů ČR bude mít za úkol zajistit personální stabilitu vyššího managementu založenou na odbornosti a kladný hospodářský výsledek v podobné výši, jaké podnik dosáhl v minulých letech. Jeho důležitým úkolem bude také zajistit další rozvoj Lesů ČR.
- Kdo jsou kandidáti na tento post? Kdy bude znám vítěz?
Jména uchazečů výběrových řízení MZe standardně nezveřejňuje, především z toho důvodu, aby je účast v řízení případně neohrozila v jejich dosavadním působišti. Výběrové řízení stále probíhá.
- S jakým úmyslem jste přistoupil k obměně dozorčí rady Lesů ČR?
Jednoznačným kritériem obměny byla odborná erudice a zkušenosti v oboru lesního hospodářství nově jmenovaných členů dozorčí rady.
- Plánujete nějaké další změny ve vztahu ke státnímu podniku Lesy ČR?
Případné další personální změny ve vedení LČR by měly být již úkolem nového generálního ředitele. Další kroky mohou vyplynout i z diskuse nad koncepcí Ministerstva zemědělství k hospodářské politice podniku LČR.
Děkuji za odpovědi (20. 11. 2013), Jan Příhoda
Celý rozhovor si můžete přečíst v Lesnické práci 12/2013.
