Odpoledne 14. 5. se společně sešli na prvním jednání, kde si určili kompetence a priority pro zvládnutí největší novodobé krize v našich lesích.
Hlavním úkolem Lesů ČR pod Pospíšilovým vedením bude podle ministra zemědělství Jiřího Milka maximálně využít veškeré těžební kapacity, aby se zamezilo šíření kůrovce. Krizový manažer Řičář by se měl soustředit na řešení situace v nejvíce postižených oblastech.
„Od začátku svého působení ve funkci ministra upozorňuji na nedostatečná dosavadní opatření proti kůrovci, jsem přesvědčen, že situace byla podceňována. Zásadně odmítám tvrzení, že Ministerstvo o stavu lesů veřejnosti lhalo, jak dnes uvedl místopředseda sněmovního zemědělského výboru Radek Holomčík,“ řekl den před jednáním meziresortní skupiny ministr zemědělství Jiří Milek.
Případné svolání mimořádné schůze Sněmovny, o kterém 14. 5. hovořila Česká pirátská strana, ministr uvítal. „Než o tom bude chtít kdokoliv diskutovat, doporučuji zajet se na místo podívat. Rád zájemce osobně provedu lesy, přesněji tím, co z nich zbylo,“ uvedl ministr Milek.
Podle tiskové zprávy ministerstva zemědělství ministr Milek po nástupu do funkce například inicioval změnu vyhlášky o opatřeních k ochraně lesa a opakovaně jezdil do nejvíce postižených oblastí, kam pozval i novináře.
O opatřeních k likvidaci kůrovcové kalamity bude 15. 5. 2018 na MZe jednat meziresortní skupina, které se zúčastní i premiér Andrej Babiš, ministr životního prostředí Richard Brabec a zástupci dalších institucí.
Podle tiskové zprávy MZe, red.
Komentáře
Pokud tohle má být hlavní zadání pro krizového ředitele LČR, tak pánbůh s námi.
Soustředit se je totiž třeba na oblasti, kde se kalamita ještě nerozjela. A současně na koncepční změnu způsobu obnovy těch obrovských kalamitních holin tak, aby naši potomci za 100 let neřešili stejné problémy my jako dnes. Návrhem novely vyhl. č. 83/1996 však ministerští úředníci dokazují, jak věci nerozumí. Oni úspěšně ignorovali také úkoly vládním usnesením schváleného Národního lesnického programu II. Pan Szórád naopak udělal největší kus práce ze všech ředitelů od časů Olivy a nezasloužil si takovéto zdůvodnění svého vyhazovu. Vyhozeni měli být ti úředníci, kteří systematicky ignorují potřebu zásadních koncepčních změn v lesnictví. Jejich zásluhou zamrzlo zdejší lesnictví myšlenkově někde v 80. letech. A ještě tomu říkají "trvale udržitelné".
Místo toho se vydávaly Dřevěné knihy, plkalo se o přemnožené spárkaté zvěři a kvetla byrokracie.
Výsledek - nárůst stavů spárkaté, kůrovce i nárůst byrokracie v lesích.
Tím je řečeno vše a skutek utek.