MŽP v novele o ochraně přírody ustoupilo, některé návrhy zmizely

Velmi sledovaná norma půjde tento týden do legislativní rady vlády. Upravuje pravidla pro všechny národní parky na území České republiky: Krkonoše, České Švýcarsko, Podyjí a Šumava. Rozpory jsou u dvou krajů - Plzeňského a Jihočeského. Oba požadují pro parky samostatné zákony.

Zejména Jihočeský kraj má připomínky jak k zónám parku, tak pohybu v něm či k zákazu používání hnojiv mimo zahrady. Chce také, aby dlouhodobé cíle NP zahrnovaly trvale udržitelný rozvoj obcí. Ekologové návrh vítají, podle nich se zpřesňují pravidla ochrany přírody v národních parcích. Obávají se ale velkoplošné těžby a mimo jiné i výstavby nových cest v první zóně.
Změn podle ministrova náměstka Vladimíra Dolejského doznalo uplatňování zákona o lesích a zákona o ochraně přírody a krajiny na území parku. Zákazy pro jednotlivé parky se z příloh návrhu novely přesunuly přímo do těla zákona, tím budou závaznější. "V souhrnu se nemění primární cíl novely, kterým je otevření parků lidem, zjednodušení legislativy národních parků a posílení rozhodování obcí, které leží v území NP," uvedl ministr.

Zavedení takzvaného opatření obecné povahy pro jednotlivé zóny parku podle Brabce vzbudilo obavy na všech stranách, jak u zástupců obcí a krajů, tak i u ekologů. Museli by se dohodnout, v opačném případě by mohli podat žalobu. Obávali se průtahů u soudu. Jak budou zóny ochrany přírody vypadat, bude stále určovat ministerská vyhláška. Opatření obecné povahy se použije jen pro vyjednání zásad péče a pro stanovení klidových území.

Podle poslance Jana Zahradníka (ODS) by mělo být jasně napsáno, jak tato území budou velká, nebo kam se nebude smět chodit. "Já nemůžu pro zákon hlasovat, ani ho doporučit Jihočeskému kraji. Když nevíme, zda to bude 30 procent území klidových zón nebo 40 nebo 50. Myslím, že to je pořád ve hvězdách, a proto je pro mě v tuto chvíli těžko přijatelný," řekl ČTK. Nelíbí se mu také, že se jedním zákonem řeší problém NP Šumava. Ta je podle něj natolik zvláštní, že by si zasloužila svůj vlastní zákon. Tak jako doposud se budou vyhláškou určovat všechny zóny ochrany přírody. Ty mají být nově čtyři, nyní jsou tři. Jejich vyhlášení budou správy parků i nadále projednávat s obcemi, kraji a vlastníky nemovitostí.

Přímo v návrhu zákona je podle Dolejského formulováno pravidlo, které určuje, že po schválení a vyhlášení systému zón může být provedena změna, tedy například zvýšení procenta první zóny na úkor druhé zóny, až po uplynutí patnácti let. Podle Dolejského jde o zásadní stabilizační prvek, po kterém volali zvláště představitelé obcí.
V návrhu je také napsáno, co bude v jednotlivých parcích zakázáno na celém území národního parku a mimo zastavěná území obcí. Například nyní platí zákaz vstupu mimo vyhrazené cesty na celém území první zóny. Nově by měl platit pouze pro klidová území, která budou platit jen pro část roku.

Novela podle vědců a ekologů nedostatečně řeší péči o lesy v NP, požadovali, aby se péče o všechny lesní porosty v NP řídila pouze zákonem o ochraně přírody. Dolejský ale tvrdí, že ochrana lesa bude novelou dostatečná i přesto, že se v zónách budou uplatňovat oba zákony.