Řada místních obyvatel i starostů považuje ochranu zajištěnou statusem CHKO Křivoklátsko za dostatečnou. V dubnu více než 30 představitelů obcí vyzvalo poslance a senátory, aby od záměru upustili. MŽP poukazuje například na vysokou druhovou pestrost území a celostátně významnou flóru a faunu.
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) původně plánovala zahájení procesu 9. června, avšak starostové ji na květnovém setkání požádali o odložení, aby devadesátidenní lhůta pro vyjádření k podkladům pro vznik národního parku neskončila několik dní před volbami a také, aby reakce odpovídaly aktuálním postojům i v případě změny vedení obce. Hubáčková jim vyšla vstříc. Podle starosty Bělče Lukáše Kocmana mohlo ministerstvo ještě počkat například řádově týdny, aby se s problematikou mohli včas seznámit i nově zvolení zastupitelé.
V úterý zveřejněný záměr by měl starostům odpovědět na otázky ohledně fungování parku, případných omezení a také argumentů pro jeho vyhlášení. „Určitě budeme dávat připomínky,“ dodal Kocman.
Konkrétní znění připomínek zveřejní až po podrobném seznámení se s dokumentací. Řada obyvatel i starostů se opakovaně ministerstva dotazovalo, proč nestačí dosavadní ochrana přírody v rámci chráněné krajinné oblasti. Místní obyvatelé se také obávají negativních vlivů souvisejících s možnou zvýšenou turistikou, například nadměrným dopravním ruchem.
Ministerstvem navrhovaný Národní park Křivoklátsko má chránit především pestré lesní ekosystémy, které mají bohatou strukturu. Změnit se má i systém hospodaření, přednost má dostávat přírodní charakter a působení přírodních jevů před činností člověka. Podle starostů by se z hospodářských lesů mohly stát lesy takzvaného zvláštního určení i v současné CHKO, což umožňuje zákon o lesích. Park má zabírat 102 kilometrů čtverečních Křivoklátska, což představuje 16 procent současné chráněné krajinné oblasti.
Podle ČTK a Hospodářských novin
