Na konferenci OSN byla přijata klíčová dohoda o ochraně biodiverzity

Cíl zajistit do roku 2030 ochranu alespoň 30 procent suchozemských a mořských oblastí si stanovilo zhruba 200 zemí. V současnosti je chráněno 17 procent světové pevniny a deset procent moří, uvedla agentura AP. Zároveň chtějí signatáři vynaložit více finančních prostředků na ochranu biologické rozmanitosti. Bohatší země mají mimo jiné do roku 2025 dávat chudším zemím na ochranu biologické rozmanitosti kolem 20 miliard dolarů (457 miliard Kč) ročně. Přijatý dokument zdůraznil i roli původních obyvatel a místních komunit v globálním ochranářském úsilí a má za cíl snížit dotace na účely, které škodí životnímu prostředí. Agentura Reuters informovala, že dohoda byla přijata navzdory námitkám Konga, které uvedlo, že ji nemůže podpořit.

Po přijetí dohody, která není právně závazná, se v montrealském kongresovém centru ozval jásot. Agentura DPA v této souvislosti poznamenala, že organizátoři konference, vědci a zástupci nevládních organizací v přijetí přelomové dohody doufali po celou dobu, navzdory četným odkladům jednání.

 „Tato dohoda vytváří dobrý základ pro globální úsilí v zájmu biodiverzity a doplňuje pařížskou dohodu pro klima," reagovala na výsledek jednání v Montrealu předsedkyně EK Von der Leyenová. Novou dohodu označila za jakýsi návod pro „globální komunitu“ ve věci ochrany a obnovy přírody a jejího udržitelného využívání. "Teď nastal čas, aby všechny země naplnily své cíle pro roky 2030 a 2050,“ dodala v prohlášení.

Reakce ochránců přírody jsou smíšené. Dohodu vítají, ale zároveň poukazují na nedostatky. „V celosvětovém měřítku ještě nikdy nebyl stanoven cíl ochrany přírody takového rozsahu,“ řekl novinářům ředitel ochranářské skupiny Campaign for Nature Brian O'Donnell. Dodal, že svět se teď podle vědců nachází ve fázi, kdy lze přijatými opatřeními biologickou rozmanitost výrazně ochránit. Andrew Deutz z organizace The Nature Conservancy podotkl, že dohoda „obsahuje určité silné signály týkající se financí a biologické rozmanitosti, ale nedokáže pokročit nad rámec cílů stanovených před deseti lety, pokud jde o řešení příčin ztráty biologické rozmanitosti,“ zejména v odvětvích jako zemědělství či rybolov.

Patnáctý světový summit o biologické rozmanitosti se měl původně konat v roce 2020 v Číně, ale byl odložen a rozdělen kvůli pandemii covidu-19. První část jednání se konala loni v říjnu převážně on-line v jihočínském Kchun-mingu.

ČTK