„Mimochodem, to tady v kuloárech uslyšíte často. Hodně se mluví, ale výsledky nejsou dostatečné. Pojďme si dávat realistické cíle. Abychom něčeho dosáhli, není možné, aby si cíle dávala jenom Evropa, nějakým způsobem je plnila, dávala do toho hodně peněz - a ostatní se na tom nepodíleli. Proto patříme k státům, které si přejí, aby se financování rozšířilo i o další země, které si to už dnes mohou taky dovolit. O tom se také musíme bavit,“ zdůraznil Petr Fiala.
V odpovědi na otázku, týkající se vypořádání s klimatickými změnami v podobě prudkých záplav v Česku či Španělsku, upozornil, že v případě záplav je nutné se s klimatickou změnou vyrovnávat nejen preventivními opatřeními, ale také se na ni adaptovat. „My to přeci děláme. Zlepšili jsme prevenci, varování před záplavami, umíme s tím lépe zacházet, a proto taky škody na životech, škody materiální jsou nižší, než byly v předcházejících případech,“ argumentoval.
Za příklad realistického přístupu označil i využívání jaderné energie.
„Každý tady řekne, že klimatickou změnu pociťuje. Řada zemí ji pociťuje víc než my v ČR. To tady zaznívá. Setkal jsem se zde s pákistánským premiérem (Šahbázem Šarifem), který velmi barvitě líčil, co to vlastně pro ně znamená, jaké problémy to způsobuje. Ale musíme hledat společná řešení, která jsou funkční a realistická. Nepomohou proklamace, pěkná slova a cíle, které se pak nedají splnit. A Evropa se nemůže chovat taky tak, že si dává cíle, které ji činí méně konkurenceschopnou a které oslabují naši budoucí prosperitu,“ zdůraznil.
Těžištěm dvoutýdenních konzultací v Baku mají být finanční závazky vůči chudým zemím: rozvojové státy a ekologické organizace očekávají, že bohaté průmyslové země zmobilizují ročně nejméně jeden bilion amerických dolarů, tedy desetkrát více, než je aktuálně slibovaných 100 miliard ročně.
Bohaté země včetně Spojených států, Japonska nebo členských zemí Evropské unie se dříve zavázaly, že do roku 2020 zmobilizují 100 miliard dolarů ročně na podporu rozvojových států, podotkla německá stanice Deutsche Welle. Cíle bylo podle ní poprvé dosaženo v roce 2022. Dosud však značná část financování přicházela ve formě vysoce úročených půjček, což mělo za následek tvrdou kritiku, dodala stanice. EU a USA se mezitím snaží přimět Čínu a země Perského zálivu, aby se připojily k dárcům, podotkla agentura Reuters.
Švýcarsko předložilo dva návrhy na rozšíření základny přispívajících států. Jeden z návrhů zahrnuje země, jejichž kumulativní emise dosáhly od roku 1990 alespoň 250 tun na obyvatele a jejichž hrubý národní příjem na obyvatele přesahuje 40 000 dolarů (925 467 korun). Tento model by zahrnoval Českou republiku, Polsko, Izrael, Jižní Koreu, Singapur a prakticky všechny státy Perského zálivu - Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Katar, Kuvajt a Bahrajn.
Do Baku se sjely desítky světových lídrů. Během dvou dní se má podle agentury AFP objevit na konferenci na 75 státníků, ale někteří čelní představitelé největších ekonomik, které jsou zároveň největšími znečišťovateli životního prostředí, chybí - mezi nimi americký prezident Joe Biden, jeho čínský protějšek Si Ťin-pching nebo francouzská hlava státu Emmanuel Macron.
ČTK
