Odpůrci nařízení poukazovali hlavně na to, že některé mechanismy, které nařízení zavádí, nejsou dostatečně připravené. Podle některých firem norma také přinášela nové byrokratické povinnosti a mohla by vést ke zvýšení cen. Toho se obávají především dovozci některých surovin. O odklad žádal i český ministr zemědělství Marek Výborný.
V reakci na tyto obavy navrhla Evropská komise odklad platnosti nařízení o jeden rok a v listopadu návrh schválil Evropský parlament. Velké a střední firmy měly původně plnit požadavky nařízení od 30. prosince 2024, malé firmy a mikropodniky od 30. června 2025. Nyní se tyto termíny o rok posunou.
V návaznosti na pozměňovací návrhy europoslanců EK slíbila, že posoudí možnost zjednodušení požadavků vyplývajících z nařízení pro země, které prokázaly účinné a udržitelné postupy při obhospodařování lesů. Vyjednavači se rovněž dohodli, že platnost nařízení bude možné opět odložit v případě, že pro něj nebudou plně vytvořeny podmínky.
Odklad musí ještě oficiálně znovu potvrdit Evropský parlament a členské státy EU, což se podle agentury DPA považuje za formalitu.
ČTK
