Vrška poukázal na to, že dodnes nemá stát data, na jejichž základě by se mohl správně rozhodnout, jak a jakou část území chránit a jakou část ponechat hospodaření. Přitom je potřeba co nejdříve ochranu zdejší přírody vyřešit, protože se k tomu Česko zavázalo a při současném stavu péče unikátní přírodní fenomény pomalu mizí.
Na Soutoku, kde patří veškeré pozemky Lesům ČR, jsou dodnes jen dvě malé národní přírodní rezervace s lužními pralesy a zbytek je bez ochrany. Nyní už podle Vršky mohla mít vláda k dispozici dostatek dat na základě výzkumů a praktických pokusů. Z nich by bylo možné objektivně posoudit, kde je třeba ponechat přírodu samovolnému vývoji, kde a na jak velkých plochách je potřeba do přírody zasahovat, aby byly zajištěné podmínky pro významné přírodní fenomény, které se Česko zavázalo chránit, a v jakých lokalitách se může dále pěstovat dub pro hospodářské využití. Ochrana přírody zde totiž není tak jednoduchá, protože jen malá část je ponechaná samovolnému vývoji a řada přírodních fenoménů je navázaná na světlý les a louky, které vznikly a jsou udržované po desetiletí lidskou činností. Žijí tu velcí draví ptáci, čápi bílí a také velké druhy hmyzu.
Soutok se rozprostírá na více než 4 000 hektarech a před 15 lety stát neuspěl kvůli odporu obcí se snahou zřídit zde chráněnou krajinnou oblast. Současná vláda se rozhodla pro národní park a ještě než bude vyhlášen, by měla paradoxně vyhlásit na celém území národní přírodní památku, což je ovšem institut pro malá území. Vrška to přičítá tomu, že stále chybí koncepce ochrany území.
„V minulosti nebyla vůle vymezit experimentální plochy pro obnovní management a nezkoušelo se nic, tak se místo expertních rozhodnutí činila taková, která odpovídala tomu, kdo měl jaké silové postavení. Podle mě by bylo ideální, aby stát vyhlásil chráněnou krajinnou oblast, protože jejím cílem je chránit kulturní harmonickou krajinu. Zůstane místo jak pro hospodaření, tak bude možné ponechat část území nerušenému vývoji a bude možné na určitých plochách dělat takové zásahy, které povedou k ochraně vytipovaných druhů. A administrativa bude jednoduchá,“ uvedl Vrška.
Národní park podle něj naopak neposkytne takovou ochranu, jaká je nutná, a ještě nebude možné dostatečně pěstovat dub pro hospodářské využití. „Národní park nemůže naplnit na Soutoku všechny současné požadavky a závazky v ochraně přírody, které Česko má,“ řekl Vrška a dodal, že kdyby se přestal pěstovat dub, musel by zpracovatelský průmysl dovážet dříví z Balkánu. Soutok je podle něj územím, kde se střetává až příliš zájmů a pohledů a stát je slabým hráčem, který nedokáže říct, jak se o území starat.
Podle ČTK
Komentáře
To máte tak.
Pro mne je zase trochu neuchopitelné, co tím myslíte teď.
Když napíšu, že na Křivoklátsku lýkožrout smrkový nemá co žrát, nemaje smrků, je to špatně.
Když k Soutoku napíšu, že to pan Vrška shrnul dobře, jen s tím, že by asi úplně nehrozil nedostatek dubu, je to taky špatně.
Vším tím podporuju "zelené parazity" / konečně jsem si vzpomněl na správný výraz, mimochodem nepovolený pravidly tohoto webu /.
Z nějakého iracionálního důvodu je podporuju, přesto, že je sám nemusím a v zásadě souhlasím, že NP by nebyly třeba, kdyby lesníci hospodařili nejen s ohledem na stromy, ale taky na les jako celek.
Když je zákop vykopán, je jakýkoli argument k debatě zbytečný.
Z mého pohledu lžou obě strany, jako Lavrov v OSN.
Svol hrozí nedostatkem dřeva - kdy je ale větší prů... export, stačí se podívat do statistik, a Paraziti zase tím, že se to dneska dělá všechno špatně a oni jsou spása přírody.
Už je to taková lidská povaha.
A není to spíš tak, že pak by rakušák dovezl o pár tis/m3 míň ?
A kolik že je v ČR 1-3 LVS v poměru k těm 3.500 ha na Soutoku / z nichž je 500 chráněno už dnes a minimálně 30% je jasan a ne dub ?
Se vším ostatním nejde než souhlasit.
Výrobní plocha 17 000 m²
K dispozici je 2 000 m³ řeziva
2-směnný provoz
Kapacita sušení: 2 000 m³ v 5 sušicích komorách
Hlavní produkty: dub, jasan
To je hned za hranicema Soutoku.