Kvůli kůrovci může trvat v lesích návrat k normálu až pět let

Česká republika měla podle ministra zemědělství Miroslava Tomana loni štěstí s počasím, díky chladnějšímu roku s vyšším úhrnem srážek se vyvinuly dvě generace lýkožroutů, předloni byly lokálně i tři. V roce 2019 se vysadilo rekordních 111,6 milionu listnatých stromů, smrku bylo zasazeno 36,1 milionu. Loňský trend byl podle Tomana obdobný.

Loni se kromě peněz na vyrovnání propadů cen dříví vyplácely také podpory z evropského rozvojového programu. Zatímco předloni šlo o 459 milionů Kč, loni už skoro o 700 milionů Kč. Letošní rok je ale v tomto podle ministra nejistý, v programu už peníze na jeho pokračování nejsou. Nyní přichází dvouleté přechodné období do nástupu nové evropské zemědělské politiky.

Stát se letos podle ministra bude snažit hledat cesty, jak spolupracovat s loni založeným lesnicko-dřevařským fondem, netouží ale dosadit své lidi do vedení fondu. Fond by měl zlepšovat konkurenceschopnost oboru, ministerstvo by mu mohlo nabídnout například know-how nebo například prostory na pořádání diskusí.

Státní podnik Lesy ČR měl loni podle předběžných odhadů zisk na úrovni 70 milionů korun. Dostat výsledek do plusu mu pomohly státní příspěvky. Na hospodaření a kompenzaci snížení cen dřeva z důvodu kalamity by měl stát firmě poslat 2,25 miliardy korun. Původně podnik v koncepci hospodaření počítal s tím, že kvůli kůrovcové kalamitě loni utrpí ztrátu až 1,9 miliardy korun. Podle ministra podniku také pomáhají úsporná opatření, například zrušení stavby nové budovy firmy. Do konce března by také mělo být propuštěno 42 administrativních pracovníků.

Předloňská těžba v ČR podle údajů Českého statistického úřadu dosáhla 32,6 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry, což byl rekord. Z toho 95 procent činila nahodilá těžba. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) o přemnoženém kůrovci hovořil jako o největší kalamitě od dob Marie Terezie.

ČTK