Například ohledně výtky NKÚ, že se místo 920 hektarů podařilo zalesnit necelou čtvrtinu, uvádí ministerstvo, že původního cíle nebylo možné dosáhnout, protože se zásadně změnila legislativa podmínky pro zalesňování.
„Změna zalesňování v roce 2018 zpřísnila požadavky na kvalitu a množství melioračních a zpevňujících dřevin, tudíž nebyl dostatek potřebných sazenic,“ uvedlo MZe. U peněz na opravu lesních cest ministerstvo uvádí, že vznikly cesty s lepšími parametry a přibyly nové propustky a svodnice, aby byly lépe chráněny při příští povodni.
Kontrola se týkala let 2019 až 2023. Měla zjistit, zda stát vynaložil peníze účelně, hospodárně a v souladu s předpisy. V letech 2014 až 2024 vydal stát z národních zdrojů i z evropských peněz na podporu lesnictví celkem 32,7 miliardy korun. NKÚ uvádí mimo jiné, že ministerstvo ve strategických dokumentech nestanovilo cílový stav, kterého chce coby řídící orgán jednotlivých programů dosáhnout. Nestanovilo ani potřebnou výši peněz nebo dopad na státní rozpočet.
„Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035 představuje vizi, dlouhodobé cíle a opatření k jejich dosažení. Pokud chybí kvantifikace cílů, je to proto, že koncepce vznikala v době kůrovcové kalamity, tedy mimořádné situace, ve které byl cílový stav obtížně stanovitelný, protože nebyl např. znám rozsah lesů, které bude třeba obnovit,“ reagovalo ministerstvo zemědělství.
„Jednou z hlavních priorit Evropské unie i České republiky je podpora adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu,“ uvádí NKÚ. Ministerstvo se podle něj rozhodlo financovat tako zaměřený program z národních peněz. Kvůli úsporným opatřením ve státním rozpočtu ho ale bez náhrady zrušilo. „Nevyužitím možnosti čerpat peněžní prostředky ze zdrojů EU a neuskutečněním tohoto programu ohrozilo ministerstvo plnění strategického cíle v oblasti klimatu,“ upozorňuje NKÚ.
To ministerstvo také odmítlo. Uvedlo, že dlouhodobě vytváří a poskytuje podpory na adaptaci lesních ekosystémů na klimatickou změnu. „Jde o obnovu lesních ekosystémů listnatými dřevinami a jedlemi, výchovu mladých lesních porostů, podporu těžebních technologií šetrných k lesní půdě, ponechávání těžebních zbytků v porostech pro zlepšení stavu lesních půd. Na tyto podpory vydává MZe přibližně tři miliardy korun ročně ze státního rozpočtu,“ uvádí ministerstvo.
Resort podle NKÚ také nastavil podmínky pro čerpání peněz z Programu rozvoje venkova na období 2014 až 2024 na odstraňování povodňových škod v rozporu se závazným dokumentem Evropské komise. „Programový dokument stanoví, že mezi povodní a podáním žádosti o dotaci mohou uplynout maximálně dva roky, MZe tuto lhůtu prodloužilo na tři roky. V důsledku toho proplatil SZIF tři projekty - z 12 NKÚ kontrolovaných - v celkové výši 9,71 milionu korun neoprávněně, protože mezi povodní a podáním příslušných žádostí o dotaci uběhlo více než dva roky,“ popisuje NKÚ.
Úřad prověřil 12 projektů, na které dostaly dotaci Lesy ČR. U tří zjistil nedostatky v účelnosti.
„Původní plán vybudovat 17 suchých nádrží k zachycení vysokých srážek a povodňových průtoků byl před vydáním stavebního povolení zredukován na 12 nádrží. Skutečně vybudovány byly pouze čtyři nádrže, jejichž retenční schopnost nedosahuje ani poloviny původně plánované retenční schopnosti 12 nádrží. Dvě nádrže jsou navíc zarostlé náletovými dřevinami,“ uvedl NKÚ.
„Nádrže zadrží polovinu původně plánovaného objemu vody, který odpovídá vodohospodářským poměrům dané lokality,“ tvrdí ministerstvo. „Náletové dřeviny jsou pravidelně odstraňovány a na retenci a zadržování vody nemají vliv,“ dodává.
Kompletní stanovisko MZe: Ministerstvo zemědělství zásadně nesouhlasí se závěry kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu o podporách do lesnictví
Podle ČTK, red.
