Současná společnost začíná vážně vnímat hrozbu dopadů klimatické změny na českou krajinu. Střídající se stále úmornější sucho se stále častějšími povodněmi krajina v ČR na více než 80 % své rozlohy nezvládá. Rychlost nepříznivého vývoje klimatu je momentálně výrazně rychlejší než tempo našich adaptačních opatření. Navíc se tento trend bude s pokračující klimatickou změnou dále zhoršovat. „Je nutné, abychom českou krajinu důsledně na klimatickou změnu adaptovali. Taková adaptace zahrnuje celou řadu opatření z oblastí politiky, legislativy, dotačních pravidel, vzdělávání, výzkumu a dalších," vysvětlil rektor České zemědělské univerzity a hlavní koordinátor centra profesor Petr Sklenička.
Vznik Centra pro vodu, půdu a krajinu (CVPK) při České zemědělské univerzitě v Praze (ČZU) reaguje na dosavadní roztříštěnost týmů a jejich aktivit v kontextu současné potřeby komplexních řešení. Založení CVPK je současně motivováno nabídkou účinnějšího a aktivnějšího přístupu k adaptaci české krajiny na klimatickou změnu. CVPK klade důraz na přenos teoretických i aplikovaných poznatků výzkumu do praxe. Konečným cílem je realizace ucelených systémů konkrétních opatření pro zvýšení retence a akumulace vody v půdě a v krajině spolu s využitím moderních způsobů závlahy.
CVPK jako hlavní směr své činnosti nabízí sérii pilotních projektů souhrnně nazvaných Chytrá krajina proti suchu a povodním. „Chytrá krajina se musí umět vypořádat s oběma hydrologickými extrémy
a musí umožnit běžné zemědělské či lesnické hospodaření v podmínkách daleko tvrdších dopadů klimatické změny, než je tomu dnes. Chytrá krajina musí poskytnout podmínky pro relativně komfortní život ve městech i na venkově, na jaký jsme dnes zvyklí, a to i v podmínkách, které budou připomínat současné subtropy," popsal Sklenička. Obecným principem chytré krajiny je vytvoření dostatečně velkých retenčních a akumulačních prostorů pro zachycení vody ze srážek v místě dopadu, především těch přívalových. Důmyslným a technologicky vyspělým závlahovým systémem pak musí rozvádět vodu po celé krajině v době sucha.
V tuto chvíli CVPK začíná pracovat na projektech Chytrá krajina I až III. „Jde o pilotní projekty tří základních krajinných typů (zemědělské, lesní a urbanizované) řešené na pozemcích, které patří ČZU a tudíž je předpoklad nejen rychlého návrhu opatření, ale i jejich realizace a následného monitoringu," uvedl Sklenička. Finanční zdroje na tento aplikovaný výzkum a následnou realizaci byly dosud poskytnuty z Operačního programu VVV a z Technologické agentury ČR, o úzké spolupráci se jedná s MZe, MŽP a Lesy ČR. Pro realizaci opatření se předpokládá čerpání financí z Programu rozvoje venkova, OPŽP, ale i z přislíbené podpory soukromých investorů. Po vybudování budou nově vzniklé, sofistikované vodohospodářské systémy monitorovány. Závěry odborníci zobecní do metodiky pro projektanty těchto opatření.
„Umíme dnes navrhovat maximálně jednotlivá opatření nebo dílčí části systému. Neumíme však vyprojektovat ucelený systém, který bude sloužit během sucha i povodní, bude zahrnovat protierozní ochranu půd, protipovodňovou ochranu území i jeho ochranu proti suchu. Pilotní projekty Chytrá krajina I až III ukážou, jak by mohla účinná řešení vypadat, ale odpoví i na otázku, kolik nás bude efektivní adaptace krajiny stát," dodal Sklenička.
Součástí nově vzniklého centra je několik zkušených výzkumných týmů a kateder ČZU, které již dlouhodobě a úspěšně provádějí výzkum v oblastech významných pro řešení adaptace zemědělství, lesnictví nebo sídel na klimatickou změnu. Jejich specializace začíná u klimatologie a hydrologie, pokračuje přes oblasti pedologie, geochemie, čištění vod, závlah, hydromeliorací, revitalizací vodních systémů, zemědělství, lesnictví, agrolesnictví, pozemkových úprav, územního plánování až po biotechnické úpravy krajiny, výstavbu vodohospodářských děl a ekonomické aplikace. CVPK spolupracuje s řadou dílčích výzkumných týmů z významných institucí v tuzemsku i v zahraničí. Jsou to především VÚMOP, VÚV, ČHMÚ, CzechGlobe, Mendelu, ČVUT a další.
Profesor Petr Sklenička vidí jedinečnost CVPK v nabídce moderního řešení, které odpovídá jednak klimatickým poměrům ČR v období 2030+ a jednak aktuální technické vyspělosti na nejlepší světové úrovni. „Pro nalezení co nejúčinnějších řešení spolupracujeme i s kolegy ze špičkových světových pracovišť v Izraeli, USA, Holandsku i jinde. Některá dosavadní řešení jsou u nás velmi často 20 i 30 let zastaralá už v době své realizace. Musíme přicházet s řešeními, která budou dostatečně účinná i během druhé poloviny 21. století," dodal Sklenička.
Více informací naleznete zde.
Dle TZ ČZU (25. 9. 2018), red.
