Novela zákona má snížit minimální výměru honiteb na 250 hektarů

Novela má podle ministra zemědělství Marka Výborného také zavést plánování lovu v honitbách podle poškození lesů. Má vzniknout informační systém evidence lovu, který umožní digitalizaci mysliveckého hospodaření a kontrolu lovu.

V současnosti platí úprava zákona z roku 2001, snah o novelizaci bylo již několik. Naposledy projednávání změny zákona skončilo ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně v minulém volebním období. Výborného předchůdce Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chtěl zákon Legislativní radě vlády odeslat v červenci a některá sporná témata, jako velikost honiteb, nechat na projednávání ve Sněmovně. Výborný řekl, že u dřívější podoby zákona nebyly vypořádané připomínky od ministerstva životního prostředí, které se již vyřešily ve vnitřním připomínkovém řízení. Zároveň chce o návrhu novely jednat s nevládními organizacemi a se zástupci vedení koaličních stran.

Ministr uvedl na to, že cílem novely zákona je řešit škody způsobené zvěří na lesích. Plán lovu by měl určovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) podle míry poškození lesů. „Nebude možné, aby plán lovu byl nižší, než stanoví ÚHÚL,“ řekl Výborný. Dodal, že do pěti let by chtěl dosáhnout snížení škod na maximální přípustnou úroveň. Novela má také prodloužit lhůtu, kdy může majitel pozemků uplatnit škody u myslivce ze 20 na 60 dnů.

Práva vlastníků má posílit také právo na vydání povolenky k lovu pro osoby, které v honitbě hospodaří na více než 30 hektarech. Za každých započatých 30 hektarů má být nárok na jednu povolenku. Výborný upozornil na to, že v takovém případě nebude nárok na náhrady škod. „Není to povolenka na to, že (člověk) vyrazí a bude střílet cokoliv,“ doplnil s tím, že neomezeně by měli vlastníci mít možnost lovit jelena siku, černou zvěř a u spárkaté zvěře pouze samice a mláďata do dvou let věku.

Kontrola lovu by se měla provádět kromě označení plombou také záznamem v mobilní aplikaci, součástí bude i fotografie uloveného kusu. Záznamy mají být nastaveny tak, aby znemožňovaly opakovanou evidenci stejného kusu.

Hnutí DUHA ve svém vyjádření uvedlo, že návrh ministerstva vnímá jako kompromis. Důležité je podle něj to, aby ministr Výborný pomohl proces předložení a schválení novely co nejvíce urychlit, aby se předešlo tomu, že kvůli očekávaným průtahům v poslanecké sněmovně opět nebude schválen. 

Se snížením minimální výměry honiteb na 250 hektarů ze současných 500 hektarů nesouhlasí Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ). Odmítá také vydávání povolenek k lovu pro osoby, které v honitbě hospodaří na více než 30 hektarech. Podle jejího předsedy Jiřího Janoty to povede k vytváření samostatných honiteb v existujících honitbách. Poukázal na to, že v ČR je v současnosti zhruba 5 700 honiteb. Připravovaná novela mysliveckého zákona podle něj povede ke sporům mezi lidmi na venkově. 

„Nevidíme důvod, když bude nájemce plnit všechno, co mu ukládá zákon, proč by tam měl mít vlastník určité výměry pozemků nárok obdržet na každých započatých 30 hektarů povolenku,“ uvedl Janota. Za legitimní označil situaci, že vlastník do honitby vstoupí, pokud nebudou myslivci mít plán lovu.

Minimální výměr honiteb podle Janoty také nereflektuje potřeby zvěře a novela zákona vyřazuje z kontroly nad zvěří státní správu. Například v sousedním Rakousku státní správa rozděluje odlovy na menší honitby, což se v ČR dít nemá. To podle něj povede k vybíjení zvěře. Janota také uvedl, že jednota nesouhlasí s přesunem chráněných druhů zvěře pod zákon o ochraně přírody.

Podle ČTK a TZ Hnutí DUHA