Na Šumavě meziročně razantně ubylo suchých stromů. Ukazují to čerstvě vyhodnocená data získaná z infračervených leteckých snímků lesů, které zpracovali pracovníci Správy NP a CHKO Šumava. „Letecké snímky nám každoročně ukazují reálný stav lesů Národního parku Šumava. Výsledky leteckého snímkování slouží jako přesný podklad pro další práci lesníkům a odborníkům ze Správy NP a CHKO Šumava. Výsledky se používají i jako vstup pro zpracování důležité prognózy budoucího vývoje kůrovce v šumavských lesích. Ale také nám umožňují objektivně informovat veřejnost o kůrovcové situaci a stavu lesa v národním parku,“ uvádí Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
V letech 2007–2010 se veřejnosti tyto údaje utajovaly. V té době kůrovec každý rok zahubil dospělé smrky na ploše až 1200 hektarů ročně. Výsledkem tohoto přístupu je také to, že v bezzásahových oblastech již kůrovec nemá prostor se množit, protože téměř veškerý pro něho atraktivní smrk zahubil. To také znamená, že ubylo zdroje pro jeho další rozmnožování.
Úbytek kůrovce v bezzásahových oblastech sebou přináší i pozitiva – snižuje se nutnost kácet napadené stromy v oblastech zásahových.
V roce 2009 bylo přitom tzv. ekologickým vedením Správy NP pokáceno 300 tisíc kubíků, v roce 2010 dosáhl ředitel František Krejčí smutného rekordu 350 tisíc pokácených kubíků, v roce 2011 již za ředitele Jana Stráského bylo na území parku asanováno o třetinu méně stromů, než v roce 2010, konkrétně 240 tisíc kubíků. V roce 2012 správa parku pokácela jen 75 tisíc kubíků kůrovcem napadených smrků.
„Příští rok to bude ještě méně. V roce 2013 pokácíme nejméně stromů za posledních 7 let. Je to jasný vzkaz těm, kteří matou veřejnost tím, že v Národním parku Šumava je prostor pro dřevařské firmy a těžbu dřeva. Situace je taková, že v bezzásahových oblastech kůrovec usmrtil téměř všechny stromy, které mohl. V zásahových oblastech již byly kůrovcem napadené stromy vykáceny a tím postup kůrovce zastaven,“ popisuje konec kalamity Pavel Pechoušek, tiskový mluvčí Správy NP a CHKO Šumava.
„Podle zdigitalizovaných výsledků posledního leteckého snímkování narostla plocha suchého stromového patra za období mezi zářím 2011 a zářím 2012 pouze o 17 procent toho, co odeschlo za stejné období loňského roku,“ uvádí Pavel Němčák, referent oddělení geografických informačních systémů Správy NP a CHKO Šumava. „V období od září 2009 do září 2010 vzrostla plocha suchého lesa o téměř 1200 hektarů, od září 2010 až do září 2011 se plocha suchého horního stromového patra zvětšila o 954 hektarů, v posledním sledovaném roce (září 2011 – září 2012) to bylo už jen na ploše 165 hektarů, přičemž nejvíc to bylo na Modravsku a Srňsku,“ vypočítává Němčák.
Letecké snímky ukázaly dále výrazný pokles vytěžených ploch (holin). Plocha smrků, které byly napadeny kůrovcem a následně pokáceny z důvodu zamezení jeho dalšímu šíření, byla v uplynulém období (září 2011 – září 2012) 149 hektarů. Je to nejmenší meziroční nárůst plochy pokácených lesů za posledních 6 let. Přičemž v roce 2010 vzniklo 1028 hektarů holin a v roce 2011 to bylo 652 hektarů.
„Z toho vyplývá, že nám nejenom uschlo o 83 procent lesa méně než loni, ale také jsme udělali nejmenší holiny za posledních 6 let. V období září 2011 a září 2012 se vytěžilo o 77 procent méně kůrovcového dřeva než v předchozím období. Zároveň jsme mnohem méně využívali harvestorové technologie. V roce 2011 harvestory zpracovaly téměř 30 procent stromů, zatímco v roce 2012 to bylo pouhých 7 procent z celkové těžby. Navíc do budoucnosti chceme při přibližování dřeva nahradit těžkou techniku chladnokrevnými koňmi,“ uvádí Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
Prezentace Správy NP a CHKO Šumava k tématu leteckého snímkování a kůrovcové situace
red.
