"Výsadba reaguje na potřeby lesa. Plocha s novými stromky se snižuje s odeznívající kůrovcovou kalamitou," uvedl Kahuda. Kvůli škodlivému brouku loni uschlo 165 hektarů lesa. Je to podstatně méně než v minulosti, kdy například v letech 2009 až 2011 kůrovec zničil v průměru ročně kolem 1000 hektarů lesa.
Umělá obnova lesa se podle Kahudy zaměřuje hlavně na podsadby chybějících dřevin. Proto se také v největší míře sázejí jedle, buk a jeřáb. "Jde o původní šumavské dřeviny, jejichž zastoupení bylo v minulosti ve zdejších lesích násobně vyšší," uvedl Kahuda.
Sazenice jeřábu loni lesníci podle něj využívali také jako meliorační a zpevňující dřevinu na holinách v extrémnějších polohách. Lesníci loni vysadili přes 137.000 jedlí bělokorých. Představuje to téměř 32 procent všech nových dřevin.
Náklady na obnovu lesa stály loni šumavský park přibližně deset milionů korun. Nejvíc nových stromů lesníci vysadili v oblasti kolem Prášil a Modravy na Klatovsku.
Ze zhruba 400.000 nových dřevin jich během růstu až několik desítek procent z různých důvodů uhyne. "Vždy záleží na podmínkách jednotlivých lokalit a na klimatických podmínkách těsně po zalesnění a v letech následujících," uvedl Kahuda. Dodal, že šumavský park věnuje následné péči o výsadby velkou pozornost, aby ztráty minimalizoval.
red.
Nejčastěji používané sazenice při umělé obnově šumavského parku v roce 2012 (zdroj: NP Šumava)
| dřevina | jedle bělokorá | buk lesní | jeřáb ptačí | smrk ztepilý |
| plocha v ha | 48,51 | 34,61 | 30,08 | 22,75 |
| počet stromů | 137.462 | 127.010 | 53.319 | 38.030 |
