S iniciativou přišel již dříve ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS), ředitel Národního parku Šumava František Krejčí ve Studiu ČT24 vysvětlil, že nové rozčlenění má vytvořit celistvá území s největším stupněm ochrany, zároveň mají být jádrové ostrovy dostatečně veliké na to, aby se zde mohla nerušeně rozvíjet příroda. Prales, kterého se nesmí dotknout lidská ruka, má zabírat rozlohu v rozsahu 10 až 12 procent z celkové výměry národního parku.
„Navrhujeme, aby území, kde se nebude zasahovat, tvořila zhruba jednu třetinu,“ uvedl Krejčí a dodal, že o návrhu se ještě bude jednat se zástupci krajů, starosty a odborníky. Ředitel NP rovněž zdůraznil, že správa v budoucnu hodlá sledovat průnik mezi současným typem péče o lesy a nelesní ekosystémy a zonací NP Šumava. „To znamená, že první zóna nebude striktně celá bezzásahová,“ vysvětlil Krejčí.
V předkládaném návrhu jsou již podle Krejčího doporučeny zásahy v první zóně, například jde o údržbu oplocenek, revitalizaci rašelinišť či podsadby lesních dřevin. „Nemůžeme v první zóně hovořit o celkové bezzásahovosti,“ tvrdí Krejčí pro ČT24. Při otázce, zda se v budoucnu bude zasahovat v první zóně třeba i proti kůrovci, ředitel Krejčí zastává názor, že protikůrovcové zásahy budou probíhat pouze v okrajových oblastech. Nová zonace má být podle jeho slov podkladem pro nový plán péče o NP Šumava a ten se obvykle zpracovává na deset let.
V první zóně bude podle představ vedení NP možné třeba vysazovat nové stromy, ale ne kácet ty napadené třeba kůrovcem. Hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola (ČSSD) pro ČT řekl, že s takovou realitou není ochoten se smířit. Politici totiž považují zóny, kde se nesmí kácet, za doslova inkubátor pro kůrovce. Ekolog z Hnutí Duha Jaromír Bláha ale oponuje, že území ponechané přírodě by se v žádném případě nemělo zmenšovat. „Připustit v tomto území zásahy proti kůrovci by byl masakr lesa,“ zdůraznil Bláha.
Podle ct24, red.
