Tisková zpráva Národního parku Šumava: Na šumavské lesy letos udeří kůrovcová kalamita tisíciletí. Už začala.
Postup předchozího vedení Národního parku Šumava (NPŠ) má katastrofální dopady na letošní stav šumavských smrkových porostů. Politika totální bezzásahovosti uplatňovaná ředitelem Správy Národního parku a CHKO Šumava Františka Krejčího zejména po úderu hurikánu Kyrill (v lednu 2007) vytvořila obrovský zdroj kůrovce v bezzásahových zónách. František Krejčí byl v čele NPŠ a CHKO Šumava od března 2007, kdy vystřídal Aloise Pavlíčka. Spolu s exministrem Martinem Bursíkem připravili plán, že namísto zpracování kalamitního dřeva bude vše ponecháno bez ošetření na místě. Vznikla tak na tři roky chráněná kůrovcová líheň o rozloze 16 tisíc hektarů.
V době kalamitního stavu z jednoho nezpracovaného kůrovcového stromu je v důsledku množení škůdce geometrickou řadou napadeno v příští generaci 8 až 10 dalších stromů. Kůrovcová líheň vznikla v uměle strukturovaném monokulturním smrkovém lese. Politika bezzásahovosti, která má principiálně chránit průběh samovolných procesů v přirozeném lesním prostředí, byla tedy uplatňovaná na nevhodném místě navíc za kalamitních podmínek.
Důsledek: V bezzásahových územích bylo za roky 2007-2010 ponecháno přes 1.100.000 kubíků pro kůrovce atraktivního smrkového dřeva bez zpracování. Jen za loňský rok 2010 bylo usmrceno půl milionu zdravých smrků. Půl milionu zdravých smrků bylo předloženo kůrovci, aby se zde nerušeně rozmnožil a vylétl do dalších porostů. Proto můžeme říci, že Šumava je letos dějištěm kůrovcové kalamity tisíciletí. Půl milionu stromů, ze kterých už letos kůrovec vylétl, už začal usmrcovat další miliony živých a zdravých šumavských stromů. Jedna samička kůrovce snese až 60 vajíček. V době přemnožení kůrovce může z jednoho nezpracovaného stromu vyletět až 200 tisíc nových brouků. Za minulý týden bylo v zásahových zónách NPŠ vyznačeno více nových kůrovcových stromů než v letech 2002 a 2003 dohromady.
Současné vedení NPŠ a CHKO Šumava reprezentované ředitelem Janem Stráským považuje takový přístup za neslučitelný s posláním národního parku. Přes nepolevující útoky hodlá současné vedení NPŠ pokračovat v krocích, jež umožní zachovat předmět ochrany přírody, a to podle všech platných zákonů. Tým ředitele Jana Stráského je odhodlán realizovat plán k zastavení šíření kůrovce v lesích NPŠ. Jakkoli předkládá pouze krátkodobé a dočasné řešení, jde zároveň o řešení efektivní pro zastavení kůrovcové kalamity jako jediné možné cesty k záchraně životního prostředí na Šumavě. „Pokud bychom se chovali jinak, umíraly by další miliony stromů a vznikaly by další stovky nebo i tisíce hektarů nežádoucích holin“, komentuje situaci ředitel Jan Stráský a dodává: „Vyčlenili jsme dostatečně velké bezzásahové území, které ponecháme samovolnému vývoji. Toto území se stane předmětem výzkumných projektů a umožní srovnávat místní vývoj s vývojem lesa na jiných místech, kde se bude přírodě blízkým způsobem hospodařit. Naším cílem je vytvořit stabilní a smíšené zalesnění, které je v podmínkách Šumavy přirozené historicky. Možnost srovnání aktivního a pasivního přístupu k ochraně lesa považujeme za jeden ze smyslů národního parku.“
Situaci dnes vedení Národního parku Šumava představilo prezidentu Václavu Klausovi. Ten v průběhu odpoledního pobytu na Šumavě vyjádřil Správě NP jednoznačnou podporu pro zastavení kůrovcové kalamity, která nemá v dějinách Šumavy obdoby.
