Ilustrační foto: archiv LOS
Aby byly úkoly splněny, bude podle akčního plánu potřeba přerozdělit peníze příslušných ministerstev, nebo je přidat ze státního rozpočtu. Na opatření s prioritou jedna, tedy ty zásadní, by mělo do roku 2020 jít až 834 milionů korun, dalších zhruba 415 milionů by připadlo na doplňková opatření již bez nároku na státní kasu.
Plán je součástí takzvané Adaptační strategie, kterou vláda schválila loni v říjnu. Obsahuje konkrétní návrhy a termíny na to, co je potřeba zlepšit. Na přípravě dokumentu se podle předkládací zprávy podílelo více než 140 odborníků z veřejné, soukromé i akademické sféry. Meziresortním řízením prošel loni v listopadu, na jednání vlády 9. 1. ho MŽP předkládá se sedmi rozpory, včetně pěti od ministerstva zemědělství.
Co je Adaptační strategie ČR?
Adaptace na změnu klimatu je na národní úrovni řešena Strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (dále jen "Adaptační strategie ČR"), která byla schválena usnesením vlády č. 861 ze dne 26. října 2015. Dokument byl připraven v rámci mezirezortní spolupráce, koordinátorem přípravy celkového materiálu bylo Ministerstvo životního prostředí. Adaptační strategie ČR a její obsah vychází z Bílé knihy Evropské Komise „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci" (2009) a je v souladu s Adaptační strategií EU, přičemž reflektuje měřítko a podmínky ČR. Vytvoření a implementace adaptačních plánů a opatření je nedílnou součástí závazků přijatých v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC).
Cílem Adaptační strategie ČR je zmírnit dopady změny klimatu přizpůsobením se této změně v co největší míře, zachovat dobré životní podmínky a uchovat a případně vylepšit hospodářský potenciál pro příští generace.
Adaptační strategie ČR identifikuje prioritní oblasti (sektory), u kterých se předpokládají největší dopady změny klimatu:
- lesní hospodářství,
- zemědělství,
- vodní režim v krajině a vodní hospodářství,
- urbanizovaná krajina,
- biodiverzita a ekosystémové služby,
- zdraví a hygiena,
- cestovní ruch,
- doprava,
- průmysl a energetika,
- mimořádné události a ochrana obyvatelstva a životního prostředí.
Zdroj: www.mzp.cz
Plán se zabývá tím, jak například lesy připravit na změny klimatu. V opatřeních je zmíněna redukce přemnožené spárkaté zvěře, která v některých oblastech ničí dřeviny tak, že se nemohou obnovovat. Doporučuje ale i omezit v lesích smrk a motivovat vlastníky lesů k menšímu holosečnému hospodaření a obnově mokřadů a přirozených vodních toků.
Podle náměstka MŽP Vladimíra Dolejského by se majitelé lesů k obnově vodních toků motivovali dotacemi. "V minulosti se voda z lesů vyháněla melioracemi, teď máme zato, že ji rozumnými zásahy, subtilními nádržemi a podporou mokřadů mohou zadržovat," uvedl pro ČTK. Lesníci by měli podle akčního plánu změnit i třeba svážení dřeva z lesů, stává se, že dřevo vlečou po lesní půdě, až v ní vznikne koryto, kterým z lesa voda odtéká. Lesníci by podle Dolejského měli být prostřednictvím dotací více motivováni i k nákupu šetrných těžebních technologií.
Hnutí Duha kritizuje ministerstvo zemědělství, že po MŽP žádá, aby vyškrtlo některá podle ekologů důležitá opatření. MZe například chce, aby adaptační plán obsahoval stavbu větších vodních nádrží, přičemž MŽP preferuje přirozené toky a nivy.
S kritikou nesouhlasí ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). "Ministerstvo nepožaduje, aby v materiálu byl plán na výstavbu velkých přehrad. Víme, ze nejvíce vody udržíme v krajině především dobrým hospodařením zemědělců a lesníků. Pouze chceme, aby bylo v obecné rovině uvedeno, že budování nových vodních nádrži může být také jednou z možností, jak bojovat se změnou klimatu," řekl pro ČTK. Především pro budoucí generace musí být dostatečné zdroje pitné vody, zdůraznil. Resort podle něj již v tuto chvíli podporuje výstavbu a obnovu malých rybníků v obcích, na což půjde letos půl miliardy korun, nebo výstavbu rybníků v soukromém vlastnictví pro extenzivní chov ryb, na což chce letos stát dát 400 milionů korun. "Toto jsou všechno drobná opatření která podporuji zadržení vody v krajině," dodal.
MŽP podle aktivistů například vypustilo návrh snížit maximální povolenou velikost holosečí a povinnost správců státních lesů hospodařit přírodě blízkými postupy včetně změny druhové skladby lesů. "Je to kompromis, samozřejmě, ale vyvážený a systémový. Nemůže to být diktát MŽP," reagoval Dolejský. Pokud se podle něj budou i tato navrhovaná opatření plnit, Česko se na změnu klimatu připraví.
Podle ČTK, red.
