„Vést a moderovat diskuzi členských států Evropské unie v této těžké době bylo náročným ale smysluplným úkolem. Otevřeli jsme mnoho složitých témat, která jsou důležitá pro celé evropské zemědělství, spotřebitele i přírodu. Po celou dobu našeho předsednictví jsme hájili zájmy evropských, tedy i českých zemědělců, potravinářů, ale i spotřebitelů,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
Prevence odlesňování
Podařilo se dosáhnout politické dohody o prevenci odlesňování. Rada EU (pod vedením CZ PRES), Evropský parlament a Evropská komise se dohodly na znění nařízení, které má zajistit, že při výrobě produktů získaných z kávy, kakaa, palmového oleje, sóji, hovězího masa, dřeva a kaučuku nebude docházet k odlesňování nebo znehodnocování lesů. Firmy budou muset doložit, že při výrobě vybraných produktů k odlesňování ani degradaci lesů a pralesů skutečně nedošlo. S výrobky bez tohoto dokladu se nebude moci obchodovat.
„Téma odlesňování a znehodnocování lesů a pralesů je velmi důležité. Jsem rád, že se podařilo vést efektivně tak náročnou diskuzi a dosáhnout dohody, ve kterou málokdo věřil. Podle údajů Evropské komise jde o nejdůležitější a nejžádanější téma veřejnosti a nevládních organizací v Evropské unii. Jako předsednictví a zástupci Rady jsme zastávali takový názor, abychom dostatečně chránili přírodu, a zároveň neohrozili dodávky některých výrobků a potravin kvůli novým byrokratickým překážkám,“ uvedl ministr Nekula. Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN byla v letech 2015 až 2020 odhadnuta míra odlesňování na 10 milionů hektarů ročně, což je přibližně 19 fotbalových hřišť za minutu.
Snižování používání pesticidů
Podle strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ má v EU dojít ke snížení používání pesticidů o 50 % do roku 2030. Česká republika celou dobu prosazovala férové nastavení snížení spotřeby pro jednotlivé členské státy. EK vzala v úvahu dosavadní úsilí jednotlivých států a navrhla povinné procento snížení užívání pesticidů podle úrovně spotřeby v každém členském státě, oproti původnímu záměru, aby všechny státy snížily spotřebu plošně. Pro ČR to představuje snížení o 35 %. To nás řadí do skupiny zemí, které budou muset snížit spotřebu nejméně, protože k zásadnímu snížení došlo už v minulém roce. U nebezpečných pesticidů je nutné snížit spotřebu o 51 %. Díky Česku také ministři EU požádali EK o doplnění dopadové studie, které podrobně doloží, jak další snižování používání pesticidů ovlivní zemědělskou a potravinářskou výrobu, zejména s ohledem na válku na Ukrajině a na zajištění potravinového zabezpečení. Cílem je používat méně pesticidů, a zároveň zachovat udržitelnou zemědělskou produkci. Na místě je totiž obava, že méně chemie může při absenci cenově dostupných alternativ ohrozit zdraví zemědělských plodin a jejich výnosy, a tím i produkci potravin.
Nová společná zemědělská politika
Díky intenzivnímu úsilí České republiky se podařilo, že Evropská komise (EK) ještě loni schválila národní strategické plány společné zemědělské politiky všech členských států, včetně českého. To je důležité pro nasměrování evropského zemědělství do roku 2027. Členské státy tak od 1. ledna 2023 mohou spustit nové dotační programy, pomocí kterých budou zemědělci plnit cíle nové SZP. Jde hlavně o pomoc krajině a zlepšení stavu vody i půdy. Důležité je přitom neohrozit potravinové zabezpečení a posílit lokální produkci potravin. Podrobnosti k českému Strategickému plánu najdete zde.
České předsednictví také otevřelo otázku potravinového zabezpečení, debatovalo se také o připravovaném legislativním návrhu na zavedení povinného označování nutriční hodnoty na přední straně obalu a o rybolovných právech.
Podle TZ MZe
