Stav lesů, jež tvoří třetinu území ČR, se začal po roce 2000 opět zhoršovat. Je to kvůli tomu, že v minulosti lesní ekosystémy zatěžovalo silně znečištěné ovzduší. Ačkoliv se provedlo plošné odsiřování průmyslu, lesy reagují se zpožděním a jejich kvalita zeslábla. Příčinou jsou také stále převažující umělé smrkové porosty a další nevhodná výsadba smrků. Škody v lesích, zejména na jedlích, způsobuje i přemnožená spárkatá zvěř - divoká prasata a jeleni.
Jak uvedl server Idnes.cz, optimální stav vychází z přirozené druhové skladby lesů, které rostly na území Česka před průmyslovou revolucí. Les by se měl ve své rozmanitosti ideálně obnovovat sám, bez výraznějších zásahů člověka „Bez zvýšených nákladů toho můžeme teoreticky dosáhnout zhruba za sto let. Avšak vlivem předpokládaných změn klimatu zřejmě dojde i k postupné změně současné optimální druhové skladby,” přiznává Vladimír Dolejský, náměstek ministra životního prostředí a ředitel sekce ochrany přírody a krajiny.
Smrkové porosty na severní a střední Moravě v ohrožení
Jak uvedl server Idnes.cz, optimální stav vychází z přirozené druhové skladby lesů, které rostly na území Česka před průmyslovou revolucí. Les by se měl ve své rozmanitosti ideálně obnovovat sám, bez výraznějších zásahů člověka „Bez zvýšených nákladů toho můžeme teoreticky dosáhnout zhruba za sto let. Avšak vlivem předpokládaných změn klimatu zřejmě dojde i k postupné změně současné optimální druhové skladby,” přiznává Vladimír Dolejský, náměstek ministra životního prostředí a ředitel sekce ochrany přírody a krajiny.
Smrkové porosty na severní a střední Moravě v ohrožení
Chřadnutí smrku z pohledu správců lesů na severní Moravě
Kvůli neustálému zvyšování průměrné teploty totiž budou střední Evropu pravděpodobně postihovat delší období sucha. S takovou změnou si musí lesy umět poradit. „Problém je, že lesy jsou dlouhověké a mají za nynější rychlou změnou klimatu zpoždění. Když se zvýší průměrná teplota třeba o dva stupně, tak ne že by se lesy rozpadly, ale mohou se v nich například více množit škůdci, kteří je devastují,” řekl pro Idnes.cz Milan Chytrý z Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity v Brně.
„Už teď můžeme vysazovat dřeviny, které jsou vyšším teplotám přizpůsobené. Ale nutno říct, že mnohem víc než změna klimatu ovlivňuje současné lesy hospodaření a stavy zvěře, která pastvou ovlivňuje obnovu lesa,” podotýká Chytrý.
Na přelomu 19. a 20. století se upřednostňovala výsadba méně odolných smrků a borovic. Jehličnany proto dnes v českých lesích dominují – tvoří tři čtvrtiny porostů. Experti z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů doporučují, aby byl tento poměr zhruba 60 ku 40 ve prospěch jehličnanů. Rovněž se má zvýšit počet jedlí (zejména na úkor smrků). Mezi listnáči pak výrazně přibude buků a lip. Méně bude bříz.
„Zásadní vliv na zdraví lesa má i jejich struktura a architektura. Smíšené porosty různých druhů stromů od nejstarších přes dorůstající až po přirozeně rozmnožené mladé stromky,” upozornil na Idnes.cz Dolejský.
Po období relativní stabilizace zdravotního stavu českých lesů na přelomu milénia lze v posledním desetiletí sledovat opět zhoršení. Tento trend je výraznější u jehličnatých dřevin. Nejhůře jsou na tom borovice starší šedesáti let, následované modříny a duby. Stále nesou stopy intenzivního zatížení imisemi v uplynulých několika desetiletích.
Vladimír Dolejský na Idnes.cz uvedl, že během loňského roku rychle chřadly a odumíraly hlavně smrkové porosty v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, a to hlavně kvůli letnímu suchu a působení parazitujících hub (václavek) a kůrovce. V Krušných horách se zase zhoršil zdravotní stav porostů smrku pichlavého.
Na většině území Česka se na druhou stranu mírně zlepšil stav starších listnatých porostů.
Jak uvádí Idnes.cz, obecně jsou dnes v nejlepším stavu lesy na Vysočině a v podhůří Šumavy. Nejhorší situace je pak podle zprávy o stavu přírody v Nízkém Jeseníku, Oderských vrších na Moravě a v Krušných horách na severozápadě Čech, kde dochází k rychlému rozpadu převážně smrkových lesů.
red.
