- Můžete prosím velmi stručně představit práci lesníka tak, aby byla veřejností co nejlépe přijímána?
Lesníky při práci sleduju už víc než deset let a myslím, že veřejnost na nich vždycky oceňuje odbornost, zkušenosti, dobré úmysly, opravdový vztah k přírodě, trpělivost i smysl pro humor. Důležité je ale také umět o své práci mluvit, být vstřícný a zároveň se držet hranic daných zákonem i požadavky vlastníků lesa, a přitom respektovat zájmy různých skupin, entomologů, dendrologů, obcí, turistů, leckoho. Už z toho, co jsem uvedla, je myslím jasné, jak složité to lesníci mají.
- Když se setkáváte s novináři, kteří v podstatě reprezentují veřejnost, jak vnímáte jejich zájem a postoj k lesům a lesníkům, mění se v čase?
Novináři mají zájem o všechno, co se v lesích děje. Témat máme spoustu a mění se podle toho, jaké je roční období a co zrovna obecně v médiích rezonuje. Několikaletým tématem byla kůrovcová kalamita. To bylo období horské dráhy, protože někteří novináři chtěli najít viníka, a tak nás vyzývali k permanentní obhajobě. To se začalo naštěstí měnit a místo defenzívy a vysvětlování historických souvislostí výsadby smrku jsme se zaměřili na budoucnost. Kalamitu jsme pojali jako příležitost ke změně v podobě obnovy lesů směsí různých druhů dřevin. Navíc se umoudřilo počasí, všichni se soustředili na zpracování napadených stromů a chtěli to co nejdřív zvládnout. Fakt jsem se těšila, až budu moct říct, že je to za námi.
- Změnila kůrovcová kalamita vztah s novináři?
To bych neřekla, spíš jsem jich hodně poznala osobně, protože jsme ve všech regionech pořádali tiskové konference. Nosila jsem většinou náušnice s malým černým broukem, a tím jsem sama sobě říkala, že nejsem na žádném bojišti, kam mě a nás v Lesích ČR často novináři tlačili. Obrana ani útok, nic z toho. Zkrátka příroda se mění, což lesníci pochopili a porosty přizpůsobují. Jen to chvíli trvá, než se les zase s jejich pomocí vzchopí. Četla jsem kvůli tomu třeba Karla Klostermanna, který psal o „zlatém broučkovi“ a šumavské kalamitě na konci 19. století.
Kompletní rozhovor najdete na stránkách dubnového vydání Lesnické práce. Předplatné snadno získáte ZDE.
- Dnes se již minimum novinářů specializuje na konkrétní témata. Kde vidíte hranice zjednodušování témat předkládaných mediím, aby byla pochopitelná, ale zároveň se předešlo jejich zkreslení?
Pokud chcete, aby vás novináři pochopili, musíte jim pomoci. To znamená, že jim jasně, stručně a věcně popíšete, co máte na srdci a proč. Vždycky kolegům připomínám, aby mysleli na to, že jim musí rozumět pošťák z Horní-Dolní, jejich maminka nebo prodavačka v uzeninách. To neznamená zjednodušení jako pro dětské posluchače při lesní pedagogice. Jde jen o vystižení toho podstatného a nejlépe v prvních třech větách. A pokud novinář nemá doslova zadání vás znemožnit nebo nedělá svou práci jen tak ledabyle a povrchně, takže ho vlastně vaše vysvětlení nezajímá, ke zkreslení faktů nemůže dojít. Jen je důležité vždycky myslet víc na toho, kdo vás poslouchá, než na své odborné a přesné ego.
- Součástí vaší práce je i budování vztahů s novináři a zvyšování zájmu o problematiku Lesů ČR. Jaké postupy se vám v této souvislosti osvědčily?
Zájem o lesy – Lesy ČR – novináři zřejmě vždycky měli a mít budou, takže zveřejňujeme aktuality a tiskové zprávy, pořádáme tiskové konference, a nejlépe v terénu, jsme hodně aktivní na sociálních sítích. Pokud se ptáte na osvědčené postupy vůči novinářům, pak bych doporučila na ně myslet, zbytečně nezdržovat odpovědi a zároveň být asertivní, pokud je to třeba. Zjistit si od kolegů k tématu hodně informací a nejlépe víc, než využijete v odpovědích. Odpovídat skutečně na to, co novináře zajímá, nemlžit, redaktorům České tiskové kanceláře (ČTK) nebo z tištěných a on-line médií odpovídat e-mailem a během telefonátu počítat s tím, že vše mohou zaznamenávat a použít. Zároveň není dobré být až paranoidně podezřívavý a ideální je vnést do rozhovoru i něco osobního včetně humoru, pokud tedy víte, že si to vůči konkrétnímu novináři můžete dovolit. S některými to možné není, s většinou ale určitě ano.
Děkuji za odpovědi (11. 3. 2025), Jan Příhoda
Foto: Lesy ČR, red.
V pokračování rozhovoru si přečtete:
- Která témata mají největší odezvu u veřejnosti i médií po skončení kůrovcové kalamity?
- Jaký vztah ke komunikaci s novináři mají kolegové – lesníci?
- Kdo dokáže s novináři a veřejností lépe komunikovat - lesníci nebo zástupci ochrany přírody?
- Jakou hranici mluvčí Lesů ČR nikdy nemusela překročit ?
- Najdete v něm také příklad krizové komunikace a něco více o jednotlivých generálních ředitelích Lesů ČR z pohledu tiskové mluvčí.
