V 13 výzvách adresovaných pozemkovému úřadu jsou pozemky v katastrálních územích Prahy, kraje Vysočina, Středočeského, Plzeňského, Moravskoslezského, Jihomoravského a Olomouckého kraje, sdělila mluvčí úřadu Monika Machtová. Státní pozemkový úřad prověřuje, zda výzvy splňují podmínky určené zákonem o majetkovém vyrovnání státu s církvemi.
Podrobnosti o požadovaném majetku úřad nezveřejňuje, učiní tak až poté, co bude majetek vydán. To před několika dny kritizovala opoziční ČSSD, podle níž by proces vydávání majetku měl být "veřejně kontrolovatelný".
"Jedná se zejména o lesní pozemky. Výzvami jsou požadovány k vydání i jiné nemovitosti, například budovy a ostatní pozemky, které náležely do majetku oprávněných osob," řekl mluvčí státního podniku Lesy ČR Zbyněk Boublík. Také státní podnik podle něj v současnosti přijaté výzvy zkoumá. "Po ukončení tohoto šetření při dodržení podmínek stanovených zákonem přistoupí Lesy ČR bezodkladně k uzavírání dohod o vydání nemovitostí," uvedl Boublík a dodal, že stanovení časového ramce, ve kterém budou nemovitosti vydávány, nelze aktuálně předjímat.
Církve a náboženské společnosti mohou o vydání majetku žádat celý letošní rok. Podle dřívějších vyjádření pozemkového úřadu by stát mohl církvím vrátit až 30 000 hektarů zemědělské půdy. Lesy ČR blokují pro restituce asi 142 000 hektarů lesních pozemků. To je asi 11 procent lesů, na kterých hospodaří.
Církve by od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve získat finanční náhradu 59 miliard korun během 30 let. Na tuto část restitucí již vláda se zástupci církví uzavřela smlouvu, přestože na to podle původního ujednání měla čas až do konce září. Ze 17 společností se finanční náhrady vzdala Bratrská jednota baptistů.
Podle pozemkového úřadu by se mohlo církvím vrátit takřka 900 budov a staveb, z nichž více než 300 představují zemědělské objekty. Restituce se vztahuje také na asi 120 bytových domů, tři kláštery a stejný počet zámků a několik set rybníků.
Protože se restituce mohou vztahovat i na movité a nemovité kulturní památky, připravují se na ně i některé státní kulturní instituce. Národní galerie v úterý oznámila, že oproti předchozímu plánu nebude do vyřešení restitucí nikterak nakládat se svou sbírkou středověkého umění, ani s objektem, kde je její stálá expozice. NG ji chtěla z Anežského kláštera přemístit na Hrad; zatím ji však nechá v současném místě. Ve sbírce je například stěžejní dílo Mistra vyšebrodského oltáře, vyšebrodští cisterciáci již dříve uvedli, že by o deskové malby ze 14. století chtěli požádat. Uvažují ale, že by dílo nechali NG jako zápůjčku - chtějí, aby stát uznal, že patří jim.
Ústavní soud v úterý odmítl návrh poslanců ČSSD na předběžné opatření, které mělo zabránit plnění smluv o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Sociální demokraté chtěli, aby soud plnění smluv pozastavil, dokud nerozhodne o návrhu na zrušení celého zákona o církevních restitucích. Sporné smlouvy se týkají peněžní části církevních restitucí. Vláda je 22. února podepsala s 16 církvemi a náboženskými společnostmi.
Soud v minulých týdnech dostal postupně tři návrhy na zrušení zákona o církevních restitucích. První podala z iniciativy VV skupina senátorů, druhý poslanci ČSSD a třetí zákonodárci KSČM s podporou části ČSSD. Druhý a třetí návrh soud formálně odmítl, bude se věcně zabývat prvním. Všichni stěžovatelé však budou účastníky řízení se všemi procesními právy a s možností uplatnit své argumenty. Rozhodnutí by podle ÚS mohlo padnout v řádu měsíců, ale může ho oddálit senátní ústavní žaloba na prezidenta Václava Klause, kterou v úterý soudci obdrželi a která má ze zákona prioritu.
