Řekl to náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský. Vznik skupiny souvisí i s přípravou zákona o Národním parku Šumava. MŽP také dokončuje dlouho očekávaný plán péče šumavského parku. V pátek kvůli tomu za ministrem přijedou hejtmani Jihočeského a Plzeňského kraje.
S plánem péče souvisí i otázka, co dál se zákonem o NP Šumava. Ta ale podle Dolejského není nyní tak aktuální. "Vnímáme potřebu řešit legislativu ve všech národních parcích v ČR, je tady také služební zákon, to je významná souvislost," uvedl Dolejský s tím, že i kvůli tomu vznikla pracovní skupina. V dubnu by měl Brabec zveřejnit výsledky její práce. O zákonu o národních parcích se mluví už několik let, obecná pravidla pro ně ale už obsahuje zákon o ochraně přírody a krajiny.
Plán péče pro NP Šumava do konce února prošel připomínkovacím procesem, nyní se s připomínkami resort vypořádává a v dubnu ho schválí protokolem. MŽP současně pracuje na návrhu zonace šumavského parku, o jejímž rozsahu se přou ekologové, vědci, správa parku i obce. Měla by mít formu vyhlášky, kterou pak bude schvalovat vláda.
Brabec při svém nástupu do funkce na konci ledna prohlásil, že nový plán péče bude hotový nejpozději do konce dubna. To nyní potvrdil Dolejský. Ministerští úředníci se podle něj už sešli se všemi zásadními autory připomínek - zástupci vědecké obce, nevládních ekologických organizací i představiteli sedmi obcí.
Pokud by Šumava závazný plán péče neměla, mohla by přijít o evropské dotace. Současný plán je už zastaralý. Nový dokument opět vyvolal spor mezi ekology a autorem - správou parku. Jaké změny MŽP nakonec v dokumentu provede, nechtěl Dolejský prozradit. Celkem bylo 26 připomínkujících včetně správy německého Národního parku Bavorský les.
Dnes se Dolejský sešel s jeho ředitelem Franzem Leiblem. Chystaná spolupráce se zaměřuje mimo jiné na postupné sbližování způsobů péče o území. Jednání podle MŽP směřuje k uskutečnění společné vize národních parků, tou je vytvořit přeshraniční národní park celoevropského významu. Jednalo se i o dlouhodobých projektech, jako je například monitoring změn ekosystémů ponechaných samovolným přírodním procesům, databázi chráněných druhů nebo revitalizaci rašelinišť.
