Podle policie nutil pracovník Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava nepřípustným a nepřiměřeným způsobem své podřízené, aby v souvislosti s kůrovcovou kalamitou legalizovali v té době již částečně uskutečňované, avšak nepovolené použití biocidů na ploše národního parku. "Několika svým podřízeným měl opakovaně oznámit, že pokud nebudou postupovat podle jeho předchozích pokynů, budou jim zrušena pracovní místa," popsal mluvší protikorupční policie J. Ibehej.
Úředníci sice nátlaku nepodlehli, nicméně obviněný pracovník prý na začátku června 2011 použití látek ničících živé organismy povolil i bez jejich potřebného stanoviska. Obviněný je stíhán na svobodě, v případě prokázání viny mu hrozí tři až deset let vězení.
Vedení šumavského parku považuje trestní stíhání svého vedoucího pracovníka za neoprávněné. "Pokud v rámci své působnosti vydával jako nadřízený pokyny svým podřízeným zaměstnancům, nelze v této skutečnosti shledávat trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby," řekl mluvčí NP Šumava Pavel Pechoušek. Podle něj by potom žádní nadřízení v jakékoliv společnosti nemohli ani metodicky usměrňovat práci svých podřízených. "Na tom nic nemění ani skutečnost, že obsahem práce podřízených je výkon státní správy," podotkl. Dodal, že obviněný pracovník podá proti trestnímu stíhání stížnost. Podle Pechouška vyvolali spor lidé, které park v minulosti propustil.
Podle ředitele parku Jiřího Mánka vedoucí pracovník stíhaný nastoupil do funkce 9. května 2011. V tu dobu byl proces správního řízení o udělení výjimky na použití chemie už započatý. "Nastoupil vlastně do rozjetého vlaku a nijak ten stav nemohl ovlivnit," řekl Mánek. Vedení šumavského parku uvedlo, že se snaží užívání chemie na hubení kůrovce omezit. Letos použije jen desítek litrů této látky, které aplikuje na takzvané lapáky. "Zatímco v roce 2007 park pod vedením ředitele Krejčího užíval tisíce litrů chemického přípravku v rozsáhlých lesních plochách," řekl Pechoušek.
Kůrovec se na Šumavě ve velké míře vyrojil po orkánu Kyrill v roce 2007. Od té doby se k jeho likvidaci používají mimo jiné i chemické prostředky. Šumavský národní park musí kvůli tomuto postupu každý rok žádat o udělení výjimky, loni použil na likvidaci škůdce 93 litrů chemických prostředků.
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl minulý měsíc o tom, že v roce 2012 bylo hubení kůrovce s využitím chemických postřiků v šumavském parku protizákonné. Ministerstvo životního prostředí a správa národního parku totiž chybovaly při potvrzení výjimky na užití chemie, protože si nenechaly posoudit vliv pesticidů na chráněnou přírodu. Chemické postřiky mohou podle rozsudku způsobit uhynutí dalších druhů hmyzu, ptáků, vodních živočichů a ohrozit i chráněného tetřeva.
red.
