Přizpůsobí se borovice lesní změnám klimatu?

Chřadnutí borových porostů je natolik závažné, že si zaslouží pozornost z mnoha úhlů pohledu. Vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i., proto v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2023 publikovali článek „Potenciál borovice lesní v podmínkách změny klimatu“.

Cílem jejich příspěvku bylo shrnout zásadní ekofyziologické aspekty borovice lesní, vývoj zdravotního stavu, přírůstu a plodivosti, ale i vliv smíšení a managementu na zdravotní stav této dřeviny, a tím poskytnout souhrnné podklady pro optimalizaci jejího uplatňování v podmínkách probíhající globální klimatické změny, která je charakterizována především zvýšením teplot vzduchu a nerovnoměrnou distribucí srážek během vegetačního období.

Borovice lesní jako většina druhů dřevin vykazuje nejlepší přírůst na stanovištích s optimální zásobou vody i živin. Vzhledem k nízké toleranci k zastínění se však nejvíce uplatňuje na lokalitách extrémně suchých i podmáčených, kde je vystavena minimálnímu konkurenčnímu tlaku dalších dřevin, a to bez výrazné ztráty na přírůstu.

Borovice lesní je díky svým pionýrským vlastnostem a fyziologickým dispozicím dřevinou snášející nepříznivé podmínky stanoviště. Dlouhodobě tak byla považována za dřevinu vůči suchu a dalším nepřízním klimatu odolnou. Podmínky probíhajícího období změny klimatu, spojené s nepravidelnou distribucí srážek a zvyšováním průměrných teplot, však ukázaly na limity odolnosti této dřeviny.

Svou schopností růst na suchých píscích, dunách, vátých píscích, štěrku, kamenitých sutích a skalách z nejrůznějších hornin se borovice lesní zdála být rezistentní vůči suchu.

Již na přelomu milénia se ale začal v suchých oblastech Švýcarska projevovat ústup borovic z porostů a jejich náhrada dubem pýřitým. To ukazovalo, že borovice snáší více let trvající suché periody hůře než dub.

Stres suchem je vyšší na propustných kamenitých půdách s nízkou schopností zadržení vody. Na chudých písčitých stanovištích je v období sucha nutné počítat s poklesem průsaku a snížením obnovy hladiny podzemní vody, zatímco roste potřeba transpirace.

Výzkum na druhou stranu prokázal, že borovice jsou méně stresovány přechodnými suchými periodami než např. smrk ztepilý. U borovice, na rozdíl od smrku, na stres suchem reagovaly poklesem transpirace citlivěji stromy větších dimenzí, zatímco slabší stromy vykazovaly rozdíl menší.

Množství srážek významně koreluje s tloušťkovým přírůstem borovic. V porovnání se smrkem jsou však ztráty na přírůstu vlivem snížené distribuce srážek u borovice nižší, obzvlášť na vysýchavých a chudých stanovištích.

Jako klíčové pro zhoršování zdravotního stavu borovice byly vyhodnoceny nízké srážky vrcholného léta a začátku podzimu (červenec až září). Vědci proto predikují ústup borovic z nižších nadmořských výšek.

Borovice lesní je více náchylná k embolismu xylému (přerušení vodního sloupce ve vodivých pletivech) vlivem sucha než mediteránní druhy borovic (např. borovice halepská – Pinus halepensis, borovice přímořská – Pinus pinaster), což se po několika po sobě jdoucích extrémních suchých periodách projevilo její vyšší defoliací a snížením růstu.

Dále vědci zjistili, že borovice lesní má vyšší letní spotřebu vody než borovice černá (Pinus nigra).

Oslabení borovic vodním stresem vede k snížené obranyschopnosti vůči patogenům. Jedním z rozšiřujících se škůdců je jmelí, poddruh úzce specializovaný na borovici (Viscum album subsp. austriacum).

Z borovic parazituje vodu a v suchých periodách zvyšuje stres suchem. Napadení může vést k odumření větve či části koruny, čímž je značně redukován asimilační aparát. V případě masívního výskytu tohoto poloparazita dochází až k odumření stromu.

Jmelí má průkazně negativní vliv na odolnost borovic vůči suchu a regeneraci stromů po období sucha. U stromů, které byly intenzivněji napadené jmelím, po uplynutí periody sucha dále pokračovalo prosvětlování korun.

Napadení jmelím může působit jako predispoziční faktor odumření stromu, neboť způsobuje pokles jeho olistění, ale také jako jedna z jeho příčin vlivem zvyšování vodního stresu v průběhu sucha.

Vědci v závěru konstatovali že:

• Synergický efekt působení houbových a hmyzích patogenů, v mnoha oblastech také nárůst výskytu jmelí, stres akceleruje, větší riziko zhoršování zdravotního stavu se projevuje na živnějších stanovištích a narůstá s věkem porostů.
• Většinou mírná, avšak pozitivní reakce přírůstu borovice na tvorbu smíšených porostů naznačuje jeden z vhodných způsobů jejího dalšího využití s ohledem na nejistotu vývoje klimatu.
• Zároveň se z preventivních důvodů bude potřebné soustředit na časnou výchovu se silnějšími zásahy zejména v mládí, spolu se snížením pěstebního intervalu, které zvýší dostupnost vody pod porostem.
• Vzhledem k ověřené větší fyziologické odolnosti mladších porostů by vyšší bezpečnost produkce i plnění dalších funkcí lesa zaručilo také cílené snížení obmýtí hospodářských lesů na ohrožených stanovištích.

Článek byl zpracován při řešení grantu „Diferenciace stanovišť a hospodaření v porostech borovice, dubu a buku pro zmírnění nepříznivých dopadů environmentální změny“, podpořeného Grantovou službou Lesů ČR a při realizaci projektu Národní agentury zemědělských věd (NAZV) č. QK22020008 „Komplexní vyhodnocení plnění produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa u porostů přípravných dřevin.“

Článek Potenciál borovice lesní v podmínkách změny klimatu najdete ke stažení zde

TZ VÚLHM