logo Silvarium tisk

Rašeliniště zadržují podle vědců vodu hůře než běžná lesní půda

Horská rašeliniště se při zadržování vody nechovají jako houba. Většina srážkové vody z nich odteče v podobě takzvané rychlé vody, která poměrně náhle zvýší hladinu ve vodních tocích. Běžná půda v lese naopak vodu propustí do větší hloubky. Zjistili to vědci z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR, kteří porovnávali odtokovou odezvu rašeliniště a běžné lesní půdy. Podle expertů je také sporný efekt rašelinišť na ochlazování krajiny v letních dnech.

Rašeliniště zadržují podle vědců vodu hůře než běžná lesní půda Foto: Pixabay

Mokřady se dnes často zmiňují v souvislosti se zmírňováním povodní i dopadů sucha, ochlazováním krajiny nebo zvyšováním zásob podzemní vody. Zahrnují hned několik typů krajinných prvků. Patří mezi ně příbřežní pásy tekoucích i stojatých vod (tedy i přehrad nebo rybníků), prameniště nebo také rašeliniště. Každý z těchto prvků má svůj specifický vodní režim, na který má vliv jeho podloží, poloha v krajině, vlastnosti půd i vegetace.

„Rašeliniště jako unikátní ekosystémy zvyšují biodiverzitu, ale jejich dopad na hydrologický režim území není tak jednoznačný,“ vysvětluje Kristýna Falátková z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR.

Experti z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR zkoumali horská rašeliniště. Sledovali odtokovou odezvu dvou protilehlých svahů. První tvořilo rašeliniště, druhý běžná lesní půda. Výsledky, založené na environmentálních stopovačích (stabilní izotopy vody, teplota vody) a hydrologickém modelu, ukazují značně odlišné chování obou svahů během srážek.

V lesní půdě jednoznačně převažuje infiltrace do půdy a průsak vody do větší hloubky. Naopak rašeliniště kvůli své typické stavbě, jehož spodní vrstva je velmi málo prostupná, způsobuje odtok většiny vody po povrchu nebo těsně pod ním. Odtéká z něj tedy většina srážkové vody (75 %) jako takzvaná rychlá voda, která poměrně prudce zvýší hladiny v toku. Z lesní půdy naopak většina vody (70 %) odtéká jako voda pomalá (tzn. zasakuje do větších hloubek, kde je dočasně zadržena), čímž se zvýšení hladiny v toku efektivně tlumí.

Minimální je také odtok vody z rašeliniště v létě, které se vyznačuje stále častějšími obdobími s minimem srážek, pokud tedy není samo dotováno podzemní vodou (existuje více typů rašelinišť s rozdílnými zdroji vody). Vodu typicky dobře zadržuje, ale nepouští ji dál do toku. Jeho spodní vrstva (již od 10 až 30 centimetry pod povrchem), permanentně nasycená vodou, je jen velmi málo propustná (různé studie uvádějí hodnoty rychlosti proudění vody v této vrstvě v řádu cm/den).

„Voda v rašeliništi je spíše dlouhodobě akumulovaná. I u rašelinišť mocných několik metrů je retenční prostor, tedy místo pro zadržení vody z vyšších srážkových úhrnů, mocný do padesáti centimetrů. Tento prostor je ale více než tři čtvrtě roku stále plný vody. ‚Prázdný' je pouze v suchých obdobích. Pokud je rašeliniště schopno zadržet nějakou povodňovou vlnu, tak pouze v bouřkách obvykle ve vrcholném létě," říká Lukáš Vlček z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. „Prameny z rašelinišť v suchých obdobích vysychají. Dotace vodních toků rašeliništěm se tak v létě výrazně snižuje," dodává vědec.

Výsledky z hydrologického modelu také nasvědčují, že v ročním souhrnu rašeliniště vypaří podstatně méně vody než svah s lesní půdou. Za sledované období v letech 2014 až 2022 šlo v průměru o 65 až 70 % hodnoty výparu z lesního svahu (z lesního svahu se tedy vypařilo asi 1,5× více vody než z rašeliniště).

Pokud není rašeliniště zarostlé stromy typu smrk nebo borovice blatka, evapotranspiraci (tedy výpar z povrchu půdy a z rostlin) tvoří primárně sám výpar z povrchu, který je kvůli specifickým vlastnostem rašeliny a rašeliníku nízký. V případě rašelinných smrčin se předpokládá celkový roční úhrn evapotranspirace odpovídající hodnotám v okolním lese s běžnou půdou. To potvrzují i výsledky měření teplot vzduchu a povrchových teplot půdy.

„V chladném období jsou rašeliniště místy s nejnižšími teplotami v krajině. Poslední data ale poukazují na fakt, že naopak v suchých letních dnech se stávají teplejšími než jejich okolí. Jejich ochlazovací efekt je tedy velmi sporný. Rašeliniště bez vyšších stromů tak ochlazuje krajinu méně než okolní les,“ doplňuje Lukáš Vlček.

Podle TZ AV ČR a ČTK 

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)

Komentáře  

+3 # bergfreund 2023-07-21 14:38
nic proti akademikům..ale co třeba to,že v současné době je většina původních porostů v okolí těch " špatných " rašelinišť díky pavědeckým pokusům mrtvá...půda vyschlá,les nepodrží vodu, takže je rašeliniště přívalem pomalu erozivním přeplněno a voda tzv. přeteče..jen odpar vzdušné vlhkosti do okolí je obrovským přínosem..je zde narušena klimatická stabilita...to čemu eko bio brání v Amazonském pralese klidně pod dohledem eko specialistů probíhá v centru Evropy...tj ale blamáž...
+8 # Přemek 2023-07-20 13:11
Tito zelení parazité stále něco tvrdí a často protichůdné věci. Všichni jsou nasátí na veřejné peníze přes různé granty apod. Tečou tam stovky milionů a očividně se jich žádné šetření nedotýká. Všechny bych je vyházel a zrušil.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Zobrazení: 3734

Video a anketa v článku. Po zhruba 1,5 roce příprav představil ministr zemědělství Marek Výborný novelu...

Ruské dřevo se do EU vozí i přes Čínu, odhalilo nové vyšetřování

Ruské dřevo se do EU vozí i přes Čínu, odhalilo nové vyšetřování

Zobrazení: 2090

Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) zveřejnilo zprávu, v níž uvádí, že poté, co EU uvalila sankce...

Ohlédnutí za kůrovcovou kalamitou II

Ohlédnutí za kůrovcovou kalamitou II

Zobrazení: 1983

Kůrovcová kalamita, která na severovýchodní Moravě začala v plné síle v roce 2015, se postupně rozvinula...

Proč a jak se sceluje lesní majetek církve?

Proč a jak se sceluje lesní majetek církve?

Zobrazení: 1729

Od poloviny loňského roku jedná církev o směnách lesních pozemků s Lesy České republiky. Jaké jsou hlavní důvody...

Inovativní postupy obnovy kalamitních holin ve správě Lesů ČR na Vysočině

Inovativní postupy obnovy kalamitních holin ve správě Lesů ČR na Vysočině

Zobrazení: 1506

Vysočina je krajem nejvíce zasaženým kůrovcovou kalamitou. Situace kulminovala mezi lety 2018–2020. Po kalamitě zůstaly velkoplošné...

Web ClimRisk ukáže pro každý katastr ČR klimatické podmínky do konce století

Web ClimRisk ukáže pro každý katastr ČR klimatické podmínky do konce století

Zobrazení: 1496

Anketa uvnitř. Jaké budou panovat klimatické podmínky v různých částech Česka do konce tohoto století, lze...

Poslední komentáře

Anketa

Pokládáte zřizování NP na Křivoklátsku za ideální způsob ochrany tamní přírody?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě