prof. RNDr. Ing. Michal V. Marek, DrSc., dr. h. c.
člen Švédské královské akademie zemědělských a lesnických věd
Michal Marek je absolventem brněnské lesnické fakulty (studia zahájil v roce 1978), oboru lesní inženýr. Na Přírodovědecké fakultě UK Praha vystudoval obor biofyzika. V oboru fyziologie rostlin obhájil v roce 1982 titul kandidáta věd. V roce 1997 získal v oboru biologie rostlin titul doktor věd na Přírodovědecké fakultě UP Olomouc, v roce 1992 byl habilitován docentem v oboru fyziologie rostlin. V roce 2001 se stal profesorem oboru ekologie lesa na Lesnické a dřevařské fakultě MZLU Brno.
Působil jako odborný asistent na Přírodovědecké fakultě UK Praha, vědecký pracovník Akademie věd ČR, na Ústavu experimentální fytotechniky ČSAV, jako vedoucí vědecký pracovník Ústav ekologie krajiny, ředitel Ústavu ekologie krajiny AV ČRV, v letech 2001–2009 byl předsedou Kontrolní rady Grantové agentury ČR. V období 2007–2010 byl ředitelem Ústavu systémové biologie a ekologie AV ČR, v. v. i. V letech 2007–2011 působil jako vědecký pracovník Ústavu fyzikální biologie JČU a působil jako vědecký pracovník Ústavu ekologie lesa LDF MZLU Brno, je národním koordinátorem EU infrastruktur ICOS (mezinárodní systém sledování koloběhu uhlíku) a ANAEE (Evropská infrastruktura pro experimentování a observaci ekosystémů) a vědeckým koordinátorem národní výzkumné infrastruktury CzechCOS (národní infrastruktura sledování dopadů klimatické změny).
V roce 2009 podal projekt strukturálních fondů EU, který se stal základem pro vznik nového ústavu AV – Centra výzkumu globální změny AV ČR CzechGlobe, jehož je ředitelem.
- Vnímání klimatických změn a pohled na ně jsou velmi různorodé, od katastrofálních aktivistických prognóz až po jejich přehlížení. Vy se této problematice věnujete komplexně. Pokuste se prosím o objektivní popis probíhajících změn a prognózu budoucího vývoje.
Začnu definicí: globální změna je soubor biofyzikálních a socioekonomických změn, který mění chování Země jako planetárního systému. To, myslím, říká vše. Ano, planeta Země se neustále vyvíjí, vyvíjela se a vyvíjet bude. Tyto změny jdou mimo lidstvo, ale ovlivňují jeho prostředí. Co je nového, je to, že lidská činnost je už tak významná, že do tohoto vývoje zasahuje. O tom není pochyb: zábor půdy pro zemědělství, změny využití krajiny, výstavba měst, doprava, těžba surovin, výroba potravin, rybolov, odpady apod.
- Do jaké míry připisujete dosavadní změny klimatu působení člověka a do jaké míry je můžeme podle vašeho názoru ovlivnit?
Mezinárodní panel pro globální změny (PCC) ve své poslední zprávě pravděpodobnost toho, že globální změny souvisí s činností člověka, už stanovil jako 1, tedy ano, lidstvo se na této změně výrazně podílí.
Zima bez případných srážek může ohrozit vegetaci lesů
- Reaguje podle vašeho názoru lesnická a environmentální politika, lesnické vzdělávání, ale i lesnický provoz dostatečně na klimatické změny?
Upřímně řečeno o lesnickém provozu nic nevím. Zde je ale především výrazný prostor pro vědu, popularizaci, a především pro systematické a promyšlené vzdělávání. V tom vidím zásadní problém. Lesničtí odborníci nejsou připraveni. Je až alarmující nezájem a přístup děkana nejmenované lesnické fakulty, který odmítl akreditovat obor magisterského studia Lesnictví pod vlivem globální změny. Jestli toto je postup univerzity ve směru reagovat na společenské potřeby, potom mám oprávněně obavy.
- Jak v této souvislosti hodnotíte Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, kterou připravuje MŽP? Dá se říci, že jsme v tomto „zaspali dobu", nebo je úroveň našeho výzkumu v této oblasti srovnatelná s jinými evropskými zeměmi?
Buďme rádi, že alespoň něco je. Strategie se snaží, je nasnadě, že se tak trochu míjí s aktuálním stavem problému, ale pevně věřím, že tvoří základ pro další postupy. Podobně na tom byl problém sucha a ten se nyní již daří úspěšně posouvat do roviny politického rozhodování. Problém je v tom, že bohužel LH není tak silný hráč jako např. agrární komora.
- Kde vidíte největší rizika změn klimatu pro lesní ekosystémy v ČR?
V současné době opravdu nedostatek vláhy v půdě. Nebude-li letošní zima dostatečně bohatá na sněhovou pokrývku, tak se obávám, že nastanou opravdu velké problémy. Dovoluji si očekávat i velkoplošné odumírání lesních porostů.
- Kondice lesů v ČR je zásadní pro zadržování vody v krajině a následné předcházení suchu i povodním. Z různých prostředků je investováno do studia klimatických změn, ale neměli by být podpořeni také vlastníci a správci lesů tak, aby dokázali úspěšně bojovat s nepříznivými klimatickými podmínkami a udržovat lesní ekosystémy v kondici schopné poskytovat pro společnost zásadní ekologické a mimoprodukční funkce? Pokud ano, jak si takovou podporu představujete?
Naprosto souhlasím. Musíme se intenzivně věnovat opatřením, jak vodu v krajině zachytit, a na straně druhé, jak zabránit jejímu nadměrnému úniku a rozlivu v době povodní. Mějme na paměti, že období sucha jsou i nerozlučně spjata s intenzivními náhlými povodněmi. Jaká opatření? Nevím o ničem lepším, než vytvoření speciálního fondu na podporu těchto opatření. Sám vlastník lesa asi na takového investiční akce nedosáhne. Musí pomoci stát.
CzechGlobe
CzechGlobe – Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., je ústav zaměřený na komplexní sledování dopadů klimatické změny. Výzkum je realizován ve třech základních segmentech: atmosféra, ekosystémy, socioekonomické důsledky a inovace. V těchto oblastech je realizován základní výzkum, aplikovatelné výstupy a inovace. CzechGlobe realizuje řadu velkých mezinárodních a národních projektů. Součástí činnosti CzechGlobe je rovněž rozsáhlé působení v doktorských programech na Jihočeské univerzitě, Mendelově univerzitě Brně, Ostravské univerzitě, Masarykově univerzitě v Brně, Univerzitě obrany, VUT Brno.
Provozuje server Intersucho.cz.
Zemědělci mohou nově využívat předpověď sucha na deset dní (ČTK)
- Letošní rok představoval pro většinu lesů u nás významnou zátěž spočívající v kombinaci extrémních sucha, nadprůměrných teplot a semenného roku některých dřevin. Jak průběh letošního léta hodnotíte? Odhadnete z hlediska fyziologie dřevin vliv těchto výkyvů na naše hlavní lesní dřeviny?
Bohužel budu se držet více méně obecných pouček. To z toho důvodu, že nemáme stále po ruce dostatek spolehlivých experimentálně vytvořených dat. Ano, lesní prosty jsou po kombinaci vámi zmíněných vlivů oslabeny. Proto očekávám, že porosty mají značně sníženou kondici. Potenciál akumulace biomasy, a tedy i růstu v příštím roce je zeslaben. Je zesláblá i přirozená schopnost porostů se bránit biotickým i abiotickým vlivům. Rok 2016 může být skutečně složitý.
Děkuji za odpovědi (20. 10. 2015), Jan Příhoda
Celý rozhovor a mnoho dalších aktuálních informací a poznatků k tématu dopady sucha a vlivu klimatických změn na lesní ekosystémy naleznete v LP 11/2015 (podrobnosti zde).
