„Skupina nejméně rozvinutých zemí je znepokojena skutečností, že činy některých států nejsou v souladu s jejich prohlášeními,“ sdělil na konferenci Sonam Phuntsho Vangdi, hlavní představitel nejchudších zemí na konferenci. Většina z těchto 46 zemí leží v Africe. Vangdi vyjádřil znepokojení zejména nad tím, jakým způsobem bude v závěrech konference zohledněn cíl udržet nárůst globálních teplot pod hranicí 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou dobou, což je nejambicióznější závazek pařížské klimatické dohody z roku 2015. „Jakýkoli kompromis (v tomto bodě) by znamenal zahrávat si se životy miliard lidí v nejchudších zemích, jako jsou ty naše,“ podtrhl Vangdi.
Chudé země tvrdí, že na klimatické krizi se z větší části podílejí bohaté státy, protože začaly vypouštět uhlíkové emise mnohem dříve, než zbytek světa.
Dalším bodem vyvolávajícím emoce jsou nesplněné sliby bohatých zemí ohledně finančního příspěvku na boj s klimatickými změnami. V roce 2009 USA společně s dalšími zeměmi slíbily, že od roku 2020 budou chudým státům přispívat 100 miliard dolarů ročně (bezmála 2,2 bilionu Kč) na ekologickou transformaci. Tento závazek ale nesplnily a těsně před nynější konferencí COP26 představily plán, v němž přislíbily, že se tak stane v roce 2023.
Nejohroženější země však nad tímto řešením nejásají, a to tím spíš, že na globálním oteplování mají nejmenší podíl a že většina prostředků z vyčleněných fondů putuje na opatření cílená na snižování emisí, podotkla AFP.
K závazkům finanční pomoci chtějí chudé země přidat ještě náhradu škod, které již kvůli změnám klimatu utrpěly. Tato otázka je zmíněna v pařížské dohodě, ale bohaté státy se zdráhají, aby se ocitla na stole, uvedla AFP. Navíc není jasné, kdo by za škody měl platit, upozornila stanice BBC.
„Otázka náhrady škod je pro rozvinuté země stále tabu,“ citovala BBC Alphu Oumara Kalogu, který je jedním z hlavních vyjednavačů africké skupiny a jedním z představitelů bloku nejméně rozvinutých zemí na konferenci.
Podle loňské zprávy EU patří k deseti největším znečišťovatelům Čína (29,3 procenta všech emisí), USA (13,7 procenta), Indie (6,6 procenta), Rusko (4,8 procenta), Japonsko (3,6 procenta), Německo (2,2 procenta), Jižní Korea a Írán (1,8 procenta) a Saúdská Arábie (1,7 procenta). EU jako celek se na emisích podílí 9,6 procenty.
Chudé státy tvrdí, že klimatické změny jsou v určitých oblastech tak intenzivní, že komunity v těchto regionech se jim už nedokážou přizpůsobit. Místo toho potřebují finanční prostředky na to, aby znovu vybudovaly svoji existenci nebo aby přesídlily.
Čtěte také: Světoví lídři se zavázali k zastavení odlesňování do roku 2030
ČTK
