Schopnost světových lesů vázat uhlík klesla na nejnižší úroveň za více než 20 let kvůli požárům a odlesňování

Světové lesy dlouhodobě fungovaly jako spolehlivý „planetární termostat“. Odstraňují oxid uhličitý z atmosféry a ukládají jej do stromů, kořenů a půdy, čímž zpomalují oteplování planety. V běžném roce pohltí lesy a vegetace přibližně 30 % uhlíku, který je vypouštěn spalováním fosilních paliv.

V posledních dvou letech se však jejich účinnost výrazně snížila. Analýza dat z Global Forest Watch a Land & Carbon Lab ukazuje, že v letech 2023–2024 absorbovaly lesy jen čtvrtinu oxidu uhličitého oproti průměrnému roku. Rok 2023 zaznamenal nejnižší schopnost vázat uhlík za více než dvacet let, pokud se započítají ztráty uloženého uhlíku a emise skleníkových plynů (CO₂e) z požárů.

Dlouhodobý trend naznačuje, že rozdíl mezi emisemi z lesů a jejich absorpční kapacitou se zužuje, a hrozí, že lesy se z čistého pohlcovače uhlíku promění v jeho zdroj. Bez zásadních opatření by pokračující pokles mohl urychlit změnu klimatu, ovlivnit srážkové vzorce a ohrozit zásobování vodou i bezpečnost potravin.

Globální emise spojené s lesy podle příčiny v letech 2001-2024. Zdroj: WRI

Hlavní zdroje emisí a role požárů

Podle analýzy pochází více než 80 % emisí spojených s lesy z lidského zásahu, především z těžby. Od roku 2001 do roku 2024 tvořilo zemědělství přibližně 53 % emisí z úbytku stromového porostu. Část odlesněných ploch se po letech obnovuje, ale tam, kde odlesnění trvá, se schopnost ukládat uhlík ztrácí.

V letech 2023 a 2024 se však do popředí dostala hrozba požárů, které vypálily rozsáhlá území od tropických pralesů Jižní Ameriky po boreální lesy Kanady a Ruska. Globálně uvolnily více než 4 Gt skleníkových plynů (CO₂e) ročně, což odpovídá přibližně třetině ročních emisí Číny. Tento nárůst představuje 2-2,5krát vyšší hodnoty než je dlouhodobý průměr.

Emise skleníkových plynů z lesů (fialová) a pohlcování uhlíku lesy (zelená) v letech 2001-2024 v Kanadě při zobrazení nejméně 30% hustoty zápoje. Zdroj: globalforestwatch.org

Různé typy lesů a jejich přínos

Lesy se výrazně liší v tom, kolik uhlíku vážou. Alespoň 20 let staré sekundární lesy, regenerující se po předchozích narušeních, pokrývají asi dvě třetiny světové lesní plochy a zajišťují 66 % celosvětového ročního pohlcení uhlíku. Mladé sekundární lesy, staré méně než 20 let, tvoří jen 2 % celkové lesní plochy, ale jejich rychlý růst zajišťuje asi 6 % celosvětového ročního pohlcení uhlíku.

Primární lesy, včetně tropických pralesů, zaujímají 27 % světové lesní rozlohy a ukládají obrovské množství uhlíku, ale na ročním pohlcení se podílejí jen 13 %. Plantáže a produkční dřeviny pokrývají 4 % plochy a přispívají 13 % k pohlcení uhlíku díky intenzivnímu růstu. Mangrovy, přestože zabírají jen 0,2 % světové lesní plochy, ukládají 2 % celkového uhlíku a stabilizují pobřežní ekosystémy.

Ilustrační foto: pixabay

Regionální rozdíly

Globálně jsou lesy stále čistým pohlcovačem uhlíku, ale regionálně jsou patrné výrazné rozdíly. Například v Bolívii v roce 2024 shořelo téměř 1,5 mil. ha, což uvolnilo odhadovaných 400 mil. tun skleníkových plynů (CO₂e). Lesy se tak staly čistým zdrojem uhlíku, přičemž požáry představovaly 60 % emisí.

V Kanadě požáry v roce 2023 způsobily 65 % globální ztráty stromového porostu v důsledku požárů a 79 % globálních emisí z lesních požárů, přičemž 74 % ohně zasáhlo uhlíkem bohaté rašelinné půdy, které mohou doutnat dlouhé měsíce (tzv. zombie požáry). I v roce 2024 Kanada zůstala významným zdrojem emisí.

Naopak Apalačská oblast ve východních Spojených státech je příkladem, jak přirozená obnova sekundárních lesů po historickém odlesnění přispívá k pohlcování uhlíku. Tyto lesy dnes tvoří čtvrtinu čistého národního úložiště uhlíku USA, přestože pokrývají jen 14 % zalesněné plochy.

Jeden z největších lesních požárů ve Spojených státech během sezóny lesních požárů v roce 2025. Gifford fire zasáhl okresy San Luis Obispo a Santa Barbara v Kalifornii. Požár hořící od 1. srpna do 28. září spálil přes 53 tis. ha. Ilustrační foto: FB/U.S. Forest Service - Los Padres National Forest

Posílení schopnosti lesů vázat uhlík

Zachování a zvýšení schopnosti lesů ukládat uhlík vyžaduje komplexní opatření. Podle odborníků je nutné chránit stávající porosty, snižovat riziko požárů, udržitelně spravovat hospodářské lesy, podporovat obnovu degradovaných území, financovat místní komunity, využívat data pro efektivní rozhodování, sladit dodavatelské řetězce s ochranou lesů a také snižovat emise z fosilních paliv.

Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii měření, s průměrným nárůstem teploty přesahujícím 1,5 °C. Lesy jsou pro udržení klimatické stability nenahraditelné, ale jejich biologické limity nejsou neomezené. Je proto nezbytné vnímat je nejen jako zdroj dřeva či půdy, ale jako klíčovou součást planetárního stabilizačního systému.

Podle World Resources Institute, red.