Rozsudek není pravomocný. Státní zástupce Adam Borgula se proti rozsudku na místě odvolal. Pro Szóráda v závěrečné řeči navrhoval podmíněný tříletý trest vězení a peněžitý trest ve výši jednoho milionu korun.
Szórád po vynesení verdiktu uvedl, že výsledek předpokládal, protože se žádného trestného činu nedopustil. „Od začátku jsem si jistý tím, že jsem nikoho úmyslně neuvedl v omyl, a tím pádem se nedopustil zločinu. Pozitivní to je pro mě v tom, že po několika letech záležitost směřuje ke konci,“ uvedl Szórád.
Základem pro rozhodnutí soudu bylo podle soudkyně Heleny Hulákové posouzení otázky výdělku. Konkurenční položka podle soudu říká, že se dotyčný musí zdržet výdělečné činnosti. „Nebyly předloženy důkazy, že by obžalovaný za své jednání dostal nebo získal jakékoliv odměny a že by měl na 100 procent do společnosti LST nastoupit,“ uvedla soudkyně.
Podle soudu nebylo bez pochyb prokázáno, že Szórádova činnost v době trvání konkurenční doložky byla podložena jakýmkoliv vztahem či dohodou o provedení práce. „Žalovaný skutek není trestným činem,“ uvedla soudkyně.
Soud podle Borgulova mínění uzavřel skutková zjištění jako nesporná s jedinou výjimkou výdělečnosti. „Tady se s nalézacím sousedem neshodnu, (podle mě) to není úzce výdělečná činnost, jak ji specifikuje judikatura práva sociálního zabezpečení,“ řekl Borgula. Výdělečnost se kromě Szóráda podle něj týkala i společnosti LST.
Podle obžaloby se Szórád pro LST v době konkurenční doložky podílel na řešení personálních záležitostí, jednáních o odbytu dřeva či přípravě lesnických zakázek. Jako důkazy obžaloba předložila odposlechy či SMS komunikaci. Szórád své jednání doložené těmito důkazy nepopřel. Odmítl, že by pobíral jakoukoliv odměnu a to, že by Lesům ČR způsobil jakoukoli škodu či újmu. Vše podle něj bylo součástí přípravy na jeho budoucí zaměstnání.
Po odvolání z funkce v květnu 2018 běžela Szórádovi dvouměsíční výpovědní lhůta a následně začalo půlroční období konkurenční doložky trvající do 31. ledna 2019. Szórád za tu dobu dostal vyplaceno 2,55 milionu korun, což je podle obžaloby i výše způsobené škody. Relativně vysoká výše konkurenční doložky byla podle Szóráda dána tím, že se do ní promítly i odměny za roky 2015 až 2017, které mu ministerstvo zemědělství přiznalo krátce před odvoláním z funkce.
Szórád po dobu konkurenční doložky každý měsíc státnímu podniku podával čestné prohlášení, na jehož základě mu byly peníze postupně vypláceny. Od 1. února nastoupil k LST jako ředitel divize Morava.
V čele Lesů ČR, které spravují téměř polovinu lesů v Česku, byl Szórád od dubna 2014 do května 2018, kdy ho odvolal ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO). Szórád podle Milka zanedbal opatření proti šíření kůrovce. Szórád pochybení odmítl, podnik podle něj dělal pro zvládnutí kůrovcové kalamity maximum.
V nedávném výběrovém řízení na místo generálního ředitele Lesů ČR po odvolaném Josefu Vojáčkovi byl Szórád jedním z kandidátů. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) v řízení ale nikoho nevybral a na konci února oznámil, že se řízení bude opakovat. K možné účasti v novém výběrovém řízení Szórád dnes uvedl, že není rozhodnutý a nemůže nic vyloučit.
Státní zástupce loni na jaře zastavil jiné stíhání Szóráda, a to kvůli porušení povinnosti při správě cizího majetku. Podle kriminalistů poškodil státní podnik tím, že nabídl těžařským firmám předčasné ukončení kontraktů dohodou kvůli kůrovcové kalamitě. Podle Nejvyššího státního zastupitelství ale pro to policisté nemají dostatek důkazů. I v této věci Szórád jakékoliv pochybení odmítal.
ČTK
