Evropa se potýká s velkým úbytkem populace živočichů a rostlin. Evropská komise odhaduje, že na kontinentu hrozí vymření až milionu druhů, zejména vinou intenzivního zemědělství, odlesňování a rozšiřování městských ploch. Unijní exekutiva proto před rokem navrhla normu vítanou ochránci přírody, avšak kritizovanou některými zemědělci.
„Obnova přírody je zásadní pro náš blahobyt, pro naše ekonomiky a pro splnění našich závazků z COP 15,“ ocenil dnes dohodu místopředseda EK Frans Timmermans s odkazem na příslib EU z loňské světové konference o ochraně biodiverzity. Státy sice v zásadě podpořily původní plán komise, doplnily jej však o řadu podmínek, které vycházely z požadavků jednotlivých zemí.
Některé z nich včetně Německa či Česka prosadily do textu podmínku, že Brusel bude hledat finanční prostředky na obnovu přírodních ekosystémů, pokud je členské státy budou potřebovat.
„Pro nás je zcela zásadní dohoda na finančních principech,“ řekl český ministr životního prostředí Petr Hladík. Komise by rok po začátku platnosti normy měla analyzovat finanční možnosti společných fondů a možnosti jejich využití pro obnovu přírody. Česko jinak patřilo k zemím usilujícím o dohodu, na rozdíl například od Nizozemska či dalších západoevropských států. Ty dávaly mimo jiné najevo obavu o budoucí stavbu větrných či solárních elektráren, které by mohly ohrozit část živočišných druhů. Výstavba a provoz zdrojů obnovitelné energie nakonec získala výjimku z požadavku na nezhoršování stavu přírodních druhů, který platí pro oblasti obnovovaných ekosystémů.
Země se zavázaly, že do konce desetiletí zlepší stav alespoň 30 procent suchozemských, pobřežních, mořských i sladkovodních ekosystémů, které jsou v současnosti ve špatném stavu. Mírnější požadavky se vztahují například na rašeliniště, o jejichž další hospodářské využívání usilovalo Irsko či další země. Volnější pravidla budou platit i pro městskou zeleň.
Unijní země budou nyní čekat, jak dopadne červencové hlasování o normě v Evropském parlamentu. Nejsilnější lidovecká frakce usiluje o její úplné zamítnutí, neboť podle ní klade příliš velké břemeno na zemědělce. Podle výsledku nedávného hlasování v klíčovém parlamentním výboru pro životní prostředí jsou síly zastánců a odpůrců nových pravidel přibližně vyrovnané. Pokud v EP návrh projde, budou europoslanci vyjednávat se státy o jeho konečné podobě. Pokud ne, výrazně to sníží naději na jeho přijetí před volbami do Evropského parlamentu v příštím roce.
ČTK
