SVOL: Hospodaření v NP Šumava z pohledu místních samospráv

Problémy obcí na území NP Šumava

V tiskové zprávě SVOL, shrnující závěry z této diskuse, se uvádí příklady několila obcí, jež se potýkají s problémy hospodaření na území národního parku.
Kašperské Hory vlastní 6084 ha lesních porostů. V roce 1991 byl na výměře  4.856 ha lesů vyhlášen národní park, 597 ha podléhá režimu CHKO; ochranářská pravidla se nevztahují pouze na 631 ha. Podle starostky města Aleny Balounové mělo vyhlášení národního parku přinést městu prokázaný úbytek pracovních míst v lesnictví, zvýšení nezaměstnanosti z 8 na 15 %, změnu profesní skladby obyvatel, odliv mladých lidí a lidí s vyšším vzděláním, úbytek dětí v základní škole, odchod bankovního ústavu z města a problémy se zajištěním zdravotní péče a veřejné dopravy. Město podle starostky nezaregistrovalo zvýšené příjmy z cestovního ruchu vlivem vyhlášení národního parku, nýbrž zhoršení životních podmínek místních obyvatel. Od vzniku národního parku do roku 2000, kdy byly lesy městu vydány, nedostalo město žádnou náhradu. První prostředky obdrželo až za rok 2006, a to v roce 2008. Kompenzace za rok 2006-2010 ve výši 31 mil. a 14 mil. Kč za omezení hospodaření neodpovídají skutečným ztrátám na majetku způsobeným nižším zpeněžením dřeva z kůrovcových zón o cca 350 Kč/m³, dopravou napadeného dřeva a ponecháním neasanovaného dříví. Protože městský majetek dlouhodobě ztrácí na hodnotě, požádalo město na základě rozhodnutí zastupitelstva o vyjmutí lesů z národního parku. „Chceme o své lesy pečovat a věříme, že v naší péči se stanou přírodními dříve, než ty parkovní. Návštěvníci se budou na Šumavu vracet, když budou lesy zelené“, dodává starostka. Podobný názor vyjádřil i odborný lesní hospodář města Volary a jednatel Městských lesů Volary Miroslav Řežábek. Tamější zastupitelstvo schválilo vyjmutí městských lesů z parku v roce 2007.

Podle tiskové zprávy SVOL ředitel Správy NP a CHKO Jan Stráský chápe postoj obcí a vnímá jejich problémy. Za hlavní příčinu v péči o lesy nestátních vlastníků v národním parku považuje špatnou vizi budoucí existence parku a jeho finanční zajištění v příštích 10–20 letech. Vedoucí oddělení ochrany přírody Krajského úřadu Plzeňského kraje Jan Kroupar konstatoval, že na Šumavě byla dána přednost ekologickému pilíři a byla narušena rovnováha mezi ostatními funkcemi krajiny. Nespokojenost obcí zapříčinila i nekomunikace ministerstva s obcemi a kraji po roce 2006.  „Chybí základní analýza problémů a přiznání chyb ze strany ministerstva životního prostředí, které jako nejvyšší státní orgán ochrany přírody vše zastřešuje a může rozhodující věci ovlivnit i změnit. Situace je krizová jak z hlediska rozpadu lesních ekosystémů, tak ve vztazích k regionům i obcím, ale v analýze plánu péče za uplynulé období o tom není žádná zmínka," dodává odborný poradce a člen expertní skupiny NPŠ Josef Vovesný.

Starostka Balounová vidí řešení stávající situaci města a jeho žádost o vynětí lesů z parku buď ve vládním nařízení, nebo prosazením změny hranic v novém zákoně o Národním parku Šumava. K tomu ovšem dosud chybí politická vůle. Významnou roli hraje skutečnost, že lesy Kašperských Hor se nacházejí v samém nitru parku - jejich odchodem by se park prakticky rozdělil na dvě poloviny, problém představuje také ochrana evropsky významných lokalit Natura 2000, do kterých je zahrnuto celé území CHKO Šumava. Podle ředitel NP Stráského existuje několik řešení, ale musí se na nich dohodnout všechny zúčastněné strany. Příležitostí  k tomu je i tvorba nového zákona.

Podle zúčastněných zástupců SVOL je zásadním problémem prolomit nedůvěru mezi parkem a obcemi, stabilizovat systém prostorově na dlouhé období a poskytnout zákonné záruky, že bezzásahová území nebudou dále rozšiřována. Šumava si nový zákon o národním parku určitě zaslouží. Otázka je, jak bude vypadat.

S čím počítá ministerský zákon?

Návrh zákona z dílny Plzeňského kraje byl zařazen na jednání Poslanecké sněmovny 25. 10. 2011. Vláda tento návrh zamítla s tím, že ministerstvo životního prostředí připravuje vlastní návrh zákona, který předloží do konce roku. Nesouhlas s plzeňským návrhem odůvodnila vláda zavedením odlišného právního režimu v jednom ze čtyř národních parků a zřízením obecně prospěšné organizace na hospodaření v lesích národního parku. Návrh Plzeňského kraje nově definuje rozdělení zón národního parku, jeho celková rozloha by se měnit neměla. První zóny s nejcennějším územím by měly nově pokrývat zhruba 18 procent plochy a namísto 135 zón by jich mělo být nejvýše dvacet. Podle návrhu zákona nesmí vymezení prvních zón a uplatňované způsoby péče "způsobovat podstatné negativní změny na území vně těchto zón", což někteří odborníci považují za absurdní a naprosté nepochopení smyslu existence parku.
Zákon počítá se členěním parku do tří zón. Do první zóny by měla patřit celistvá, plošně rozsáhlá území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami. Ve druhé zóně by měla být území s ekosystémy, které budou vhodné pro šetrné, přírodě blízké hospodaření. Návrh zákona počítá se členěním druhé zóny na dvě části - na část A a část B. Část A by mělo vedení parku systematicky připravovat na vstup do první zóny, zatímco část B do prvních zón včleněna nebude. Třetí zóna by měla být určena pro hospodářskou činnost, turistiku a sportovní aktivity. Navrhované rozdělení druhých zón považují obce za „skrytou zonaci“, neboť zásahové zóny by se mohly úředním rozhodnutím např. po změně ministra stát opět bezzásahovými. Pro oddělení hospodářské a správní úlohy parku počítá ministerský návrh s devítičlenným výborem, který by schvaloval vybrané kroky řízení a péče v parku. Struktura devítičlenného výboru je: dva zástupci ministerstva životního prostředí a Správy parku, dva zástupci Jihočeského a Plzeňského kraje, dva zástupci obcí a tři představitelé akademické obce. 

Zdroj: tisková zpráva SVOL