Zobrazení položek podle značky: Krušné hory

Ministerstvo životního prostředí spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) zahájilo na konci července 2024 zveřejněním návrhu záměru na vyhlášení zvláště chráněného území proces vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory s cílem zajistit ucelenou ochranu unikátních přírodních a krajinných hodnot tohoto území. S rozlohou 1 200 km² půjde o největší CHKO v České republice. Na způsob lesnického hospodaření státního podniku v dotčených lesích, vliv připravované CHKO na ekonomiku podniku a pravomoce personálu, ale i okolnosti diskuze o přípravě návrhu záměru CHKO mezi Lesy ČR a AOPK se v anketě říjnového vydání Lesnické práce dotazovala redakce Dalibora Šafaříka, generálního ředitele Lesů ČR. 

Vrátí se na českou stranu Krušných hor potomstvo tamější původní populace smrku? Touto otázkou se již řadu let zabývá lesnická věda. Díky podrobnému výzkumu a experimentům s namnoženými potomky jedinců, kteří přežili ničivou imisní kalamitu, vyznívají prognózy kladně. Šlechtitelskými programy zaměřenými na záchranu dílčí populace krušnohorského smrku postižené imisemi se již v minulosti zabývala řada vědeckých pracovníků.

Ministerstvo zemědělství zahájilo každoroční vápnění lesů poškozených imisemi. V plánu je letos ošetřit 4,5 tisíce hektarů v Krušných horách. Akce hrazená z rozpočtu Ministerstva bude stát zhruba 40 milionů korun, stejná částka je naplánovaná i na příští rok.

Výsledky vápnění lesů, dlouhodobě poškozovaných imisemi, zkoumá řada českých i zahraničních vědců, včetně odborníků z VÚLHM, v. v. i. Letos byla publikována studie autorů z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, která shrnuje poznatky výzkumu vlastností půdy a jehličí po deseti letech od vápnění. Výsledky zveřejnil VÚLHM ve Zprávách lesnického výzkumu.

Lesy v Krušných horách se po imisní kalamitě musí vyrovnávat s vysokou zátěží v podobě napadení patogenními houbami. Přes veškerou péči se jen velice pozvolna daří vracet lesní porosty na severozápadu České republiky do stavu, ve kterém by mohly dostatečně plnit své produkční i mimoprodukční funkce. Návrat k dřevinné skladbě období před imisemi je komplikován rozpadem porostů náhradních dřevin (PND), zejména smrku pichlavého (SMP), spolu s neúměrně vysokými početními stavy spárkaté zvěře.

Na 150 lesnických lyžníků se o víkendu 20. a 21. ledna sjelo do Krušných hor, aby poměřili síly mezi brankami na zasněženém svahu či v běžkařské stopě, případně v obou disciplínách. Pro dvaadvacátý ročník Lyžařských soutěží lesníků ČR vybral organizátor, kterým byly Vojenské lesy a statky, Skiareál Klínovec a biatlonový areál Eduard pod Božím Darem. Absolutními vítězi se stali Petr Mencák z Lesů ČR a Hedvika Zahalková z týmu Lesníci.

Aktualizováno 23. 11. Vláda 23. 11. schválila program obnovy Krušných hor, který by měl do roku 2030 stát až 4,1 miliardy korun. Přibližně polovina peněz určených na obnovu lesů a vypořádání se s přemnoženou zvěří bude z evropských programů na rozvoj venkova a z operačního programu Životní prostředí. 

V Krušných horách lesníci v roce 2005 napočítali 300 kusů tetřívka obecného, loni už jen 200. Tento ohrožený druh se přesto do lesů na severu Čech zase vrací. Lesy ČR totiž cíleně vytvářejí biotopy s podmínkami pro zachování a rozvoj jeho populací. Další projekt za osm milionů korun podnik chystá v příštím roce.

Když jsme v redakci Lesnické práce domlouvali rozhovor s Miroslavem Sloupem, s nadsázkou nás upozornil, že na Krušné hory a škody zvěří se ho ptá každý. Vzhledem k jeho bohaté profesní minulosti a angažovanosti v mnoha lesnických otázkách bylo ale témat, která se nabízela k rozhovoru, mnohem víc, ať už je to pohled na transformaci lesního hospodářství, management v našem největším národním parku Šumava, nebo současné postavení lesníků.

Krušné hory se staly v minulém století synonymem pro obrovskou imisní kalamitu. V té době stáli lesníci před úkolem nedopustit, aby hory zůstaly obnažené. O tom, co to znamenalo pro lesnický provoz, si redaktorka Lesnické práce povídala s dlouholetým ředitelem Lesního závodu Klášterec nad Ohří Janem Pavlišem.