„Kontrolujeme především to, jak jsou před okusem zvěří ochráněny vysazené listnaté dřeviny a jedle, které jsme do šumavských lesů vysadili v minulých letech. Ochrana těchto žádoucích dřevin je důležitá, protože díky jejich vyššímu zastoupení ve smrkových porostech se lesy stávají postupně odolnější vůči větru i vůči kůrovci,“ uvádí Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
Lesníci procházejí své revíry a monitorují stav oplocenek a oplůtků, které pomáhají nově vysazené dřeviny ochránit před poškozením jelení a srnčí zvěří. „Pokud by byla normální zima, byla by všechna zvěř v přezimovacích obůrkách, kde by hledala potravu. Za této situace ale zůstává v lesích a může tak docházet, ke škodám v lesích, o které pečujeme,“ říká Pavel Pechoušek, tiskový mluvčí Správy NP a CHKO Šumava.
Jan Kozel, náměstek ředitele Správy NP a CHKO Šumava pro lesní ekosystémy k tomu vydal zvláštní příkaz pro své podřízené. „Jeleni, laně a kolouši jsou rozptýleni na větším území, než bývá na zimní Šumavě obvyklé. Je proto nutné zaměřit kontroly v lesních porostech na funkčnost oplocenek a oplůtků, které chrání buky, javory, jeřáby a jedle před okusem. Lesníci tak ve zvýšené míře kontrolují funkčnost těchto ochran, aby v případě jejich poškození mohli zasáhnout, ochrany opravit nebo provizorně opatřit vrcholy mladých stromků ovčí vlnou,“ vysvětluje Jan Kozel.
„Počasí, které panuje v letošní zimě, nenutí jelení zvěř žijící na území Národního parku Šumava vyhledávat útočiště v přezimovacích obůrkách, které ji v tuhých šumavských zimách poskytují plnohodnotnou zimní potravu. Relativní teplo a mimořádně nízká sněhová pokrývka však letos umožňují přístup k potravě i mimo obůrky. Zvěř se proto pohybuje na mnohem větším území než obvykle a mohla by si přilepšit i na výsadbách listnatých dřevin a jedle,“ doplňuje náměstek Jan Kozel.
„Nejnižší obsazenost přezimovacích obůrek je v nižších a teplejších částech Národního parku Šumava. Především v oblasti Českých Žlebů a Nové Pece je počet jelení zvěře v přezimovacích obůrkách nízký – pohybuje se okolo padesáti procent obvyklého množství,“ vysvětluje Adam Jirsa, který má péči o zvěř na území Národního parku Šumava na starosti.
Pokud nějaké škody šumavští lesníci najdou, musí je ihned napravit.
„Nejlepším prostředkem prevence škod způsobených zvěří je účinná regulace její početnosti lovem. Na Šumavě chybí přirození predátoři jelení zvěře a tak je jejích náhrada lovem nedílnou součástí péče o les. Stavba oplocenek je pouze efektivním doplňkem,“ uzavírá Kozel.
Foto: Vít Chlada - pěstební technik z Modravy kontroluje mladé buky v oplocenkách. Zdroj: Správa NP a CHKO Šumava.
red.
