Od chvíle, kdy ho strážci poprvé spatřili na monitorech, byl problém zřejmý. Vlk, kterého prostřednictvím kamer viděli hluboko v lesích italského parku Gran Bosco v Piemontu, nebyl šedý jako jeho společník, ale neobvykle světlý. Zbarvení naznačilo, že nejde o vlka, ale o křížence se psem. Tito hybridi by mohli podle odborníků postupně vytlačit původní vlky, napsal deník The Guardian.
„Mysleli jsme, že zmizí. Bohužel si našel samici,“ uvedla o objevu křížence Elisa Ramassová, strážkyně parku. Nález zvířete poukazuje na znepokojivý trend.
Kříženci jsou téměř ve všech evropských zemích a v některých oblastech jejich počet neustále roste. V Toskánsku tvoří až 70 procent vlčí populace, k čemuž přispívá ničení přirozeného prostředí vlků a lidská činnost. Domácí zvířata a toulaví psi tak mají častější kontakt s divokými smečkami. „Někde jsou v podstatě samí kříženci,“ uvedl odborník na vlky Luigi Boitani. „V takových případech se nedá nic dělat, nemůžete je všechny pozabíjet,“ řekl.
Kříženci jsou podle ochránců přírody nepředvídatelní. Mohou způsobovat konflikty s lidmi, vytlačovat čistokrevné vlky z jejich prostředí či snižovat životaschopnost budoucích potomků. Někteří se obávají, že křížení povede k trvalé ztrátě odlišných vlastností zvířat.
Odborníci upozorňují, že hybridi jsou „lidským omylem“. Často jsou totiž důsledkem toho, že se zanedbaní pracovní psi mísí s izolovanými vlky, jejichž smečky narušilo například pytláctví.
„Urychlujeme proces, který mohl probíhat přirozeně,“ tvrdí Valeria Salvatoriová, která vedla první celoevropskou studii o hybridizaci. „Je to jako globální oteplování. Máme povinnost takový dopad zmírnit,“
V uvedené studii autoři uvádějí, že hybridizace vlků a psů je hlášena ve všech devíti existujících evropských populacích vlků a ve 21 z 26 zemí, o nichž autoři studie získali informace.
Experti ale nemají vhodné řešení. Někteří by křížence odstřelovali, jiní hledají výhody míšení. „V moderním světě, ve kterém převládá člověk, je pro vlky možná užitečné, aby v sobě měli něco z psího chování... Nemáme ale skutečnou představu o problematice křížení,“ podotkl slovinský výzkumník Miha Krofel.
Vědci díky obojku nasazenému jednomu kříženci zjistili, že se hybridní smečka chová stejně jako jiné.
„Obávali jsme se, že se kříženec bude chovat spíše jako pes a že bude vyhledávat blízkost lidí a obydlí,“ řekla Ramassová. Nic takového ale nenastalo. Řešení situace tak bude vyžadovat určitou shodu mezi vědci a širší společností. „Musíme sebrat odvahu a rozhodnout se, co chceme zachovat,“ míní Salvatoriová. „Chceme zachovat vlky? Nebo něco, co se z vlků vyvinulo pod tlakem, který jsme vyvíjeli na životní prostředí?“
Podle ČTK a sciencedirect.com
