Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU spočítali, zda je Česká republika schopna naplnit závazky, které jí vyplývají ze Zelené dohody pro Evropu v oblasti obnovitelných zdrojů energií za odvětví lesního hospodářství. Jedním z hlavních cílů EU v oblasti energetiky a ochrany klimatu je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie na 32 % za celou EU. Česká republika se zavázala dosáhnout podílu 22 %.
„Abychom se k tomuto cíli přiblížili, bude v ČR vzhledem ke klimatickým, hospodářským a politickým podmínkám nadále hrát významnou roli lesní biomasa,“ uvedl Jakub Michal z Ústavu lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky MENDELU.
Pro energetické účely se zpracovává dřevo, které po pokácení nemá technologické využití. Typicky jde o větve, shnilé části kmenů stromů a podobně. Odborníci zjistili, že celkový roční disponibilní objem dendromasy pro energetické účely České republiky do roku 2036 činí 13,473 mil. tun s maximálním ročním podílem lesní biomasy 7,645 mil. tun. V období do roku 2018 činil přitom tento roční objem průměrně 7,896 mil. tun.
„Podíl lesní biomasy z primární produkce v palivovém mixu ČR je v současnosti na své maximální disponibilní hranici. Jeho další zvyšování při zachování principů trvale udržitelného hospodaření v lesích již není možné a mohlo by mít za následek ohrožení bezpečnosti dodávek v delším časovém horizontu včetně nebezpečí deformace trhů s dřevní surovinou v sortimentech technologického zpracování jako je pilařská kulatina, dříví pro průmysl papíru a celulózy nebo výroba aglomerovaných materiálů na bázi dřeva,“ říká Šafařík.
V roce 2013 činil v ČR podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové hrubé konečné spotřebě energie 13,93 %, v roce 2019 pak 16,24 %, což představuje celkový nárůst 2,31 procentního bodu za 6 let, a to při relativně stabilním podílu lesní biomasy v palivovém mixu a celkovém energetickém mixu v letech 2014–2017. K výraznějšímu zvýšení podílu lesní biomasy v palivovém mixu dochází až od roku 2018 vlivem přebytku palivového dříví a těžebního odpadu z primární produkce v důsledku kulminace těžeb kůrovcové kalamity.
„Toto navýšení je ale pouze přechodné a souvisí s intenzitou těžeb v převážně smrkových porostech. Do budoucna ale, pokud budeme chtít zachovat kvalitu našich lesů, nebude v lesích, kde brát,“ zdůrazňuje Šafařík. Státu doporučuje zaměřit se na odpady v papírnách, pilách nebo ve stavebnictví, kde zůstává nezpracovaný dřevní odpad. „V duchu cirkulární ekonomiky je v této oblasti určitě další prostor,“ dodal vědec.
TZ MENDELU
Komentáře
EU dnes (v pátek 21.1.2022( požaduje konzultace s Ruskem ve Světové obchodní organizaci (WTO) ohledně omezení ruského vývozu dřevařských výrobků. Rusko výrazně zvýšilo platná vývozní cla na některé dřevařské výrobky a drasticky snížilo počet hraničních přechodů, přes které lze zpracovávat vývozy dřevařských výrobků. Tato Ruskem uložená omezení způsobují značné škody dřevozpracujícímu průmyslu EU, který je závislý na ruském vývozu, a také vytvářejí velkou nejistotu na světovém trhu se dřevem. Od té doby, co Moskva tato opatření v říjnu 2020 oznámila, EU opakovaně – neúspěšně – usiluje o rozhovory s Ruskem. Opatření vstoupila v platnost v lednu 2022.
EU konkrétně podala stížnost na tyto body:
Zvýšení vývozních cel na některé výrobky ze dřeva
V rámci WTO se Rusko zavázalo uvalovat cla ve výši maximálně 13 procent nebo 15 procent na určité objemy vývozu. Odebráním těchto celních kvót nyní Rusko uvaluje mnohem vyšší vývozní cla v řádu 80 procent, čímž porušuje své závazky podle práva WTO.
Snížení počtu hraničních přechodů pro vývoz dřeva z Ruska do EU
Rusko snížilo počet hraničních přechodů, přes které směřuje vývoz dřeva do EU, z více než 30 na jeden (konkrétně Luttya ve Finsku). Zákazem používání stávajících hraničních přechodů, které jsou technicky schopné takový vývoz zvládnout, Rusko porušuje zásadu WTO zakazující taková omezení.