Množství podzemní biomasy a uloženého uhlíku v ní se určuje téměř výhradně výpočty založenými na empiricky zjištěných rovnicích nebo faktorech. Kořenová biomasa se obvykle odhaduje z parametrů nadzemních částí stromu alometrickými funkcemi, které modelují kořenovou biomasu dané dřeviny na základě dendrometrických charakteristik stromu (výčetní tloušťka, výška) a případně dalších prediktorů (věk, výčetní kruhová základna porostu apod.), nebo jako podíl k nadzemní biomase nazývaný root-shoot ratio (R-poměr).
U kořenové biomasy je problematické porovnávání výsledků různých studií. Většina prací se zabývá pouze hrubými kořeny a biomasu jemných kořenů zanedbává. Pro rozdělení kořenů na hrubé a jemné se nejčastěji používá prahová hodnota tloušťky kořenů 2 mm.
Listnatý les s převahou dubu. Foto: Jan Řezáč
Podíl jemných kořenů je velmi variabilní v závislosti na stáří a velikosti stromu. U velkých stromů je podíl biomasy jemných kořenů na celkové biomase stromu přibližně 2 %, naproti tomu u mladých stromků může být až 15 %. Podíl jemných kořenů na celkové podzemní biomase se pohybuje od 15 % do 60 %. Zahraniční vědci doporučují používat podíl jemných kořenů na podzemní biomase v rozsahu 15–25 %, což odpovídá 3–5 % z celkové biomasy stromu. Jemné kořeny tedy tvoří nezanedbatelnou část podzemní biomasy.
Úplně jiná je situace, pokud se hodnotí nikoliv aktuální zásoba biomasy jemných kořenů, ale jejich produkce v průběhu života stromu. V tomto případě mohou jemné kořeny tvořit i více než polovinu z celkové produkce biomasy stromu. Jemné kořeny jsou na rozdíl od ostatních dřevních částí stromu velmi dynamické a mají velmi krátkou životnost pohybující se od 27 do 656 dní.
Smrkový les s přirozeným zmlazením buku. Foto: Jan Řezáč
Spolu s asimilačními orgány představují jemné kořeny pouze krátkodobé zásobníky uhlíku v živé biomase, přičemž po jejich odumření obvykle dochází k rychlé dekompozici a následnému zapojení uhlíku do dalších procesů uhlíkového cyklu. Jemné kořeny tedy mají relativně nízký podíl na celkové biomase stromu, ale velký podíl na čisté primární produkci.
Vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti a Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů ve své studii analyzovali na základě podkladové databáze relevantní literatury dostupné modely pro odhad množství podzemní biomasy a uhlíku pro hlavní lesní dřeviny České republiky. Modely testovali s využitím aplikační matice dat NIL1, která reprezentativně postihuje biometrii stromů v ČR. Výsledkem jsou doporučené modely pro kvantifikaci podzemní biomasy hlavních lesních dřevin v ČR, které budou využívány pro národní reporting zahrnující lesnictví (např. Forest Europe, UNFCCC).
Výsledky studie vědci shrnuli v článku „Srovnání modelů pro odhad podzemní biomasy hlavních lesních dřevin v podmínkách České republiky“ ve Zprávách lesnického výzkumu 2/2025.
Podle TZ VÚLHM, red.
