Bouřlivá noční rozprava trvala tři hodiny. Řada poslanců hlavně z ČSSD a KSČM si připravila rozsáhlé projevy. Jak uvedl server Idnes.cz, komunistický poslanec Miroslav Opálka se v tom svém snažil dokázat, že církve v minulosti o majetek nepřišly. Komunistka Kateřina Konečná označila premiéra Petra Nečase a ministry Miroslava Kalouska a Karla Schwarzenberga za vlastizrádce. Jednání nakonec vyvrcholilo v půl jedné, kdy Lubomír Zaorálek z ČSSD označil debatu za protizákonnou a řekl svým stranickým kolegům, aby odešli a nehlasovali. To samé udělali i komunisté. Koalice pak snadno zákon prosadila.
Schválit církevní restituce pomohla strana LIDEM. Dohodla se na tom při jednání s ODS. Občanští demokraté slíbili na schůzce se stranou Karolíny Peake stálost 101 hlasů pro konsolidační balíček a podporu při vzniku poslaneckého klubu LIDEM.
Církevní restituce vrátil poslancům Senát už v půli srpna. Vládní koalice proto potřebovala k přehlasování horní komory minimálně 101 poslanců. Zákon nyní poputuje k prezidentu Václavu Klausovi. V průběhu léta poslal prezident lídrům koalice dopis, ve kterém napsal, že se obává v případě restitucí prolomení hranice února 1948. Premiér Nečas mu podle Idnes.cz slíbil, že se o prolomení restituční hranice nemusí bát. Ani tak ale není zřejmé, jak se Václav Klaus nyní zachová.
Pozemkový fond ČR má pro případné vypořádání církevních restitucí k dispozici zhruba 37 000 hektarů zemědělské půdy. Vracet církvím by se však měla jen část z této rezervy. Podle již dříve zveřejněných informací by církve mohly dostat zpět také až 170 000 hektarů lesů. "Předpokládáme, že veškerá tato půda nebude převedena do vlastnictví církví, neboť stále probíhají majetkoprávní lustrace a srovnání historického stavu z pozemkových knih a současného katastru nemovitostí," řekl první náměstek fondu Petr Šťovíček. Nevydaná část pozemků by podle něj mohla být využita například při vypořádání nároků ostatních restituentů. Dokud však nenabude zákon účinnosti, fond nemůže s těmito pozemky jakkoliv nakládat, pouze je za omezených podmínek pronajímat.
Na převzetí lesů se církev připravuje vytvořením správního aparátu s lesnickou odborností na Arcibiskupství pražském. Podle vedoucího správy majetku na Arcibiskupství Karla Štíchy má církev zájem na navázání činnosti v minulosti, prodej pozemků připustil jen v ojedinělých a odůvodnitelných případech. Mezi největší restituenty lesů patří Arcibiskupství pražské, Arcibiskupství olomoucké, Biskupství ostravsko - opavské a některé církevní řády. Nejvíce církevních lesů se nachází na severní Moravě.
Církve by od státu mohly dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Musely by ale prokázat, že na něj mají nárok a že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupu komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně. Přechodné období, během kterého se bude snižovat církvím příspěvek od státu, by mělo trvat 7 let. V roce 2030 by měly být církve zcela soběstačné.
Podle čísel z první poloviny 90. let církve přišly po válce a únorovém puči přibližně o 2500 budov, 175 000 hektarů lesa a 25 000 hektarů orné půdy (asi procento veškeré orné půdy v ČR). Valná většina zabaveného majetku patřila římskokatolické církvi.
Stát majetky vykoupil, ale doposud nezaplatil
red.
