Novela zákona o ochraně přírody a krajiny přináší tři zásadní změny.
„Zavádíme vyšší ochranu stromů při výstavbě, měníme systém ochrany živočichů a rostlin. Cílem je zajištění účinnější ochrany ohrožených druhů, která je postavená především na ochraně jejich celého prostředí. Zároveň přitom nezapomínáme na větší ochranu opylovačů, kteří jsou pro naši krajinu zásadní, a na ochranu před světelným znečištěním, jenž je aktuálně velkým problémem nejen pro rostliny a živočichy. V neposlední řadě také chceme lépe chránit jedinečnou přírodu na Křivoklátsku. Ta si díky svému nebývale pestrému a zachovalému lesnímu komplexu ve vnitrozemí zaslouží vyšší ochranu formou národního parku,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Druhová ochrana
Jednou z hlavních změn je proměna způsobu ochrany konkrétních zákonem chráněných druhů. Ty nejvíce ohrožené budou i nadále chráněny na úrovni každého jedince, zatímco u jiných druhů bude stačit ochrana jejich biotopů a zachování populace v dané lokalitě. Chráněné rostliny nebo živočichové budou nově rozděleni do tří kategorií ochrany: I, II a III. Nejpřísnější režim ochrany v kategorii I bude vyhrazen druhům, které potřebují ochranu jak svého biotopu, tak jednotlivých jedinců. Pro druhy, které nejsou ohrožovány ztrátou konkrétních jedinců, jako např. hmyz nebo houby, ale zánikem celých populací a lokalit, je navržena kategorie ochrany III.
„Měníme druhovou ochranu rostlin a živočichů. Nově nebudeme chránit každého jedince, ale přednostně místa, kde druhy přirozeně žijí, tedy jejich přirozené biotopy. Místo ochrany jednoho mravence, tak budeme chránit celé mraveniště. U těch nejohroženějších druhů, jako je například orel královský, ale bude zajištěna ochrana jak biotopu, tak jedinců,“ uvedl ministr Petr Hladík.
Pro účely projednání zákona vznikl návrh nového seznamu zvláště chráněných druhů včetně zařazení do kategorií ochrany, který je veřejně dostupný na https://www.nature.cz/zvlastni-ochrana-druhu-navrhovana-uprava.
Lepší ochrana stromů ohrožených výstavbou
Přísnější ochrana stromů se týká pouze jejich kácení v souvislosti se stavbami, které podléhají povolení podle stavebního zákona nebo posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). V případě kácení solitérních stromů na soukromých zahradách zůstává dosavadní režim. Novela pro lepší ochranu zavádí jasnou hierarchii: v první řadě by měly být stromy zachovány, pokud to není možné, pak by měly být nahrazovány výsadbou v daném místě (ve vzdálenosti 1 km od hranice pozemku). V nejzazším případě stavebník zaplatí poplatek do speciálního fondu obce, který bude použit na zajištění náhradní výsadby nebo na péči o stávající stromy.
Vyhlášení národního parku Křivoklátsko
Novela také obsahuje vyhlášení národního parku Křivoklátsko, který by měl vzniknout k začátku roku 2026. Příroda Křivoklátska nemá podle MŽP v České republice obdoby, jde o nebývale pestrý, zachovalý lesní komplex ve vnitrozemí.
Zatímco ekologové návrh NP Křivoklátska vítají, proti záměru dlouhodobě protestují obce z regionu. Ochranu tamní přírody považují za dostatečnou. Svazek obcí Křivoklátska sdružující 28 obcí se domnívá, že způsob prosazování národního parku není v pořádku.
Také iniciativa Otevřené Křivoklátsko míní, že řízení nesplňuje zákonné parametry. Její představitel Jakub Majer poukázal například na pokračující soudy kvůli námitkám obcí, které se záměrem nesouhlasí. Proti národnímu parku jsou i lesníci. „Záměr postrádá racionální odborný základ,“ řekl již dříve zástupce křivoklátských lesníků Robin Ambrož. Podle něj se osvědčil Lesnický park Křivoklátsko, který mimo jiné propaguje přírodní i kulturní hodnoty oblasti.
Čtěte také: Způsob prosazování NP Křivoklátsko není podle Svazku obcí Křivoklátska v pořádku
Podle TZ MŽP a ČTK
