Obnova porostů výběrným hospodářským způsobem se nejdříve zahájí na tzv. demonstračních plochách. Záměrem projektu je, že ploch vznikne v pilotní fázi minimálně deset, každá s rozlohou kolem 50 hektarů. Celková rozloha demonstračních objektů tak bude minimálně 500 hektarů. Cílem je vytvořit ekosystémy, které budou stabilnější, budou lépe odolávat škůdcům, větru i sněhu a spárkatá zvěř tam nenapáchá tak vysoké škody. Součástí toho jsou i retenční opatření a revitalizace pramenišť pro zlepšení vodní bilance.
Do změny hospodaření VLS investují 120 milionů Kč, z čehož 73 milionů bude pocházet z evropského programu LIFE, řekl mluvčí VLS Jan Sotona. Po ukončení pětiletého projektu budou už VLS hradit pokračování tohoto způsobu hospodaření ze svého.
Podle ředitele VLS Romana Vohradského přejdou lesy v Brdech a postupně i v dalších lokalitách na model lesnického hospodaření s maximální podporou přirozených přírodních procesů. Postupný převod současných porostů, jejichž zastoupení dnes v Brdech ze 75–80 procent tvoří smrk, na nové, druhově, prostorově i věkově pestré, potrvá desetiletí. „Přirozenou obnovu budeme využívat v maximální možné míře, ale nijak neomezí naši těžbu. Ta bude více selektivní a tím i dražší, protože nebudeme těžit na malé holině, ale na mnohem větší rozloze,“ řekl výrobní náměstek VLS Ondřej Vybíral. Těžba bude podle náměstka výrazně šetrnější a člověk by ji neměl poznat.
Na demonstrační plochy se budou podle Vybírala jezdit učit kolegové z jiných divizí VLS i ostatní vlastníci lesů a lesníci. „Šetrné a přírodě blízké hospodaření budeme už v průběhu pěti let projektu rozšiřovat na celé území Brd,“ řekl. V Brdech VLS hospodaří na 22 600 hektarech. Model hospodaření chtějí přenést i do svých dalších pěti divizí, následovat bude Horní Planá.
„Projekt je unikátní v tom, že takový způsob hospodaření nebyl nikdy takto koncepčně pojatý na tak rozsáhlé ploše,“ řekl Pavel Češka, vedoucí oddělení lesní výroby VLS. Podle něj se za pět let nezmění celé území, ale tam, kde budou VLS zasahovat, tak to bude právě novými způsoby. „Porosty se budou prosvětlovat, budeme se snažit dostat do nich vláhu, zachovat přirozené zmlazení smrku a doplnit ho jinou dřevinou formou podsadeb,“ řekl. Podle něj je přeměna na několik generací lesníků, ale někdo s ní musí začít. „Cílem je, aby v demonstračních plochách byly minimálně čtyři druhy dřevin – určitě smrk, buk a jedle, tedy základní směs, která v Česku historicky vždycky byla. Dále modřín a dub a další,“ řekl Češka.
Metodickými partnery projektu VLS jsou FLD ČZU v Praze a VÚLHM – Výzkumná stanice Opočno. Významným zahraničním partnerem jsou Saské státní lesy, které plošně aplikují podrostní způsoby hospodaření už více než 30 let na severních svazích Krušných hor, kam také jezdí lesníci z Brd čerpat neocenitelné zkušenosti.
„Projekt je v Česku unikátní nejen velikostí území, ale i tím, že zároveň řeší snižování stavů spárkaté zvěře, aplikuje lovecké systémy po vzoru saských lesů, kde se osvědčily,“ řekl Jiří Novák z výzkumné stanice Opočno. Výhodou je, že VLS spravují celé území Brd a nepronajímají honitby. Už předloni zahájily zvýšené odlovy vysoké zvěře a teď mohou díky dotacím vytvořit udržitelný systém lovů.
Čím jsou lesy pestřejší, tím je podle Nováka menší riziko, že se rozpadnou vinou škůdce, který preferuje nějakou dřevinu. „V případě monokultury jedné dřeviny, když je napadena, tak nám zmizí porost na velké ploše. Kdežto když je tam směs dřevin, tak se maximálně stane, že vypadne jedna složka a porost roste dál. Další dřeviny zastanou danou funkci v ekosystému,“ řekl. Podle Nováka už se teď v některých částech Brd objevují „koberce zmlazení porostů“.
Podle ČTK a TZ VLS ČR, red.
