Se vznikem rozsáhlých kalamitních holin se dostává do popředí zájmu využití přípravných dřevin při obnově lesních porostů. Přípravné dřeviny v rámci dvoufázové obnovy vytvářejí příznivější mikroklimatické podmínky pro vnášení cílových dřevin a mají i určitý potenciál produkce dřeva.
Možnostem využití přípravných dřevin při obnově rozsáhlých holin se věnují vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, v. v. i. Poslední výsledky publikovali v článku Vliv prvních výchovných zásahů na růst přípravného porostu břízy, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 2/2022.
Bříza bělokorá patří mezi naše nejperspektivnější přípravné dřeviny, neboť je schopna odrůstat na široké škále přírodních podmínek, nevyjímaje často extrémní podmínky kalamitních holin. K udržení stability a vitality porostů břízy je však nezbytná aktivní porostní výchova mladých porostů.
Otázkou je, jak břízu vychovávat. V minulosti, kdy byla vnímaná jako plevelná dřevina, se o to nikdo nestaral.
Proto vědci založili na Opavsku v letech 2015–2016 experimentální sérii Radkov, v nadmořské výšce 500 m, na stanovišti ovlivněném vodou. Porost břízy s jednotlivě vtroušenou borovicí vznikl přirozenou obnovou na kalamitní holině po vytěžení kůrovcem zasaženého smrkového porostu. Experimentální plochy byly před založením oploceny, aby byl eliminován vliv zvěře na průběh experimentu. Na podzim 2016 ve věku porostu 16 let vědci provedli tři typy experimentálních zásahů ve třech opakováních:
1. K – kontrolní, kde jsou vyloučeny jakékoli úmyslné zásahy.
2. Z3 – bylo vybráno 1 100 kvalitních jedinců po hektaru (rozestup 3 × 3 m) a všechny ostatní stromy, s výjimkou náletu a nekonkurující podúrovně, byly odstraněny.
3. Z5 – bylo vybráno ca 400 kvalitních stromů na hektar (rozestup 5 × 5 m) a pouze tito jedinci byli uvolněni od všech konkurentů v úrovni, resp. nadúrovni. Ostatní stromy byly v porostu ponechány. Na této variantě se tudíž nachází mnohem větší počet stromů v porovnání s variantou Z3. Předpokládanou výhodou této varianty je menší pracnost, a tím nižší finanční náročnost pěstebního zásahu.
Na jaře roku 2021 vědci provedli u cílových stromů periodická dendrometrická měření (výčetní tloušťky, výšky stromů), hodnocení poškození a zdravotního stavu, změřili nasazení živé koruny.
Po čtyřech růstových sezónách od provedení prvních experimentálních výchovných zásahů vědci zjistili výraznou akceleraci tloušťkového přírůstu uvolněných cílových stromů. Průměrný roční přírůst tloušťky středního kmene byl na variantě K ca 0,56 cm a 0,86 cm a 0,83 cm na variantách Z3 a Z5.
Hodnoty výšek cílových stromů vykazovaly značnou variabilitu. Výšky stromů bývají značně odvislé od stanoviště, a jsou tedy jen nepatrně ovlivnitelné výchovnými zásahy.
Výrazná akcelerace tloušťkového přírůstu břízy po uvolnění potvrzuje poznatek, že bříza patří ke stín netolerujícím dřevinám a pro udržení své vitality a životaschopnosti vyžaduje růst v relativně širokém sponu s malou konkurencí. Jako pionýrská dřevina dosahuje maxima výškového přírůstu již ve věku 10–20 let.
Ve svých závěrech vědci konstatovali:
• Slabé výchovné zásahy vedou k porostům s podobnými parametry, jako mají porosty bez výchovy.
• Provedené výchovné zásahy pozitivně ovlivnily tloušťkový přírůst uvolněných cílových stromů na obou variantách zásahů Z3 (třímetrový rozestup) a Z5 (pětimetrový rozestup).
• Vliv výchovných zásahů na příznivý vývoj štíhlostního kvocientu (poměr výšky a tloušťky) byl průkazný na variantě Z3.
• Na variantě Z5 sice nebyl zjištěn průkazný efekt v porovnání s kontrolou, avšak vzhledem k výrazné akceleraci tloušťkového přírůstu na této variantě je vysoce pravděpodobné, že i tento typ zásahu vede ke zlepšení štíhlostního kvocientu uvolněných stromů.
• Vliv výchovných zásahů na délku korun byl výrazný na variantě Z3. Na variantě Z5 byl efekt pouze nepatrný, pravděpodobně vzhledem k ponechání podúrovňové složky v bezprostřední blízkosti cílových stromů.
• Varianta Z5 i ve své modifikaci stále zůstane problematická pro budoucí podsadby cílových dřevin, a proto ji v porostech s primárně přípravnou funkcí nelze doporučit.
• Skutečnost, že výrazné změny v růstu uvolněných cílových stromů byly zaznamenány po pouhých čtyřech růstových sezónách, potvrzuje význam včasných výchovných zásahů v porostech břízy pro posílení jejich stability a vitality.
Článek vznikl během řešení projektu QK1810126 „Zakládání a výchova směsí přípravných a cílových dřevin plnících produkční a mimoprodukční funkce lesa v oblasti velkoplošně hynoucích smrkových porostů".
Článek Vliv prvních výchovných zásahů na růst přípravného porostu břízy je ke stažení zde.
TZ VÚLHM, v. v. i.
