logo Silvarium tisk

Vznikla metodika, jak pečovat o druhově pestré lesy

Globální klimatická změna a s ní související velkoplošný rozpad smrkových a borových porostů na našem území v posledních dvou desetiletích přinutily vlastníky lesů začít měnit dřevinnou skladbu našich lesů a vysazovat lesy druhově pestřejší. Pečovat o druhově pestré lesy je ale mnohem složitější než o monokultury. Proto vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, připravili pro potřeby praktických lesníků certifikovanou metodiku.

Vztahy a interakce dřevin ve smíšených porostech mění fyziologii a morfologii jednotlivých druhů a vedou ke změnám v zásobení a využívání živin, což ovlivňuje produkci lesních porostů. Vědci se proto v oblasti pěstování lesa stále více zaměřují na otázku tvorby porostních směsí z perspektivních lesních dřevin a formulování zásad výchovných opatřeních v nejmladších porostech s ohledem na jejich budoucí odolnost a stabilitu.

V důsledku vzniku rozsáhlých kalamitních holin se do popředí zájmu lesnické praxe dostala problematika širšího využívání přípravných dřevin a rehabilitace některých dříve nežádoucích dřevin s pionýrskou strategií růstu, často v minulosti označované za tzv. „dřeviny plevelné“.

Typicky jde o využití břízy bělokoré na široké škále stanovišť, topolu osiky v nižších polohách, jeřábu ptačího ve vyšších polohách a olše lepkavé na hydricky příznivých stanovištích. Tyto dřeviny mohou vedle role přípravných dřevin při dvoufázové obnově lesa sehrát i pozitivní roli přimíšených dřevin v druhově pestrých porostních směsích.

Kromě meliorační a zpevňující funkce, zvýšení biodiverzity, zvýšení úživnosti stanoviště pro zvěř a ochrany cílových dřevin před nepříznivými účinky prostředí kalamitních holin mohou tyto dřeviny v některých případech plnit i významnou funkci dřevoprodukční a být i zdrojem cenných a komerčně zajímavých sortimentů.

Vzhledem k naléhavosti tohoto tématu připravili vědci z Výzkumné stanice Opočno, VÚLHM, certifikovanou metodiku „Využití přípravných dřevin ve směsích a zásady pro první výchovné zásahy v těchto porostech“.

V metodice vědci popisují možnosti využití přípravných dřevin (bříza bělokorá, topol osika, jeřáb ptačí a olše lepkavá) v porostních směsích – zejména při obnově současných kalamitních holin. Tyto dřeviny mají vysoký potenciál přirozené obnovy, včetně obnovy vegetativní. Jsou také vysoce perspektivní při využití obnovy kombinované.



Jsou zde popsány zásady prvních výchovných zásahů v mlazinách s důrazem na tvorbu druhově pestrých směsí. Problematika výchovy porostních směsí je mnohem komplikovanější a vyžaduje vyšší lesnickou odbornost a zkušenosti než výchova porostů stejnorodých.

Při výchově smíšených porostů je nutné, obdobně jako u porostů stejnorodých, respektovat biologické vlastnosti jednotlivých dřevin a stanovištní poměry.

První výchovné zásahy (ve stadiu mlazin, případně nárostů) jsou velmi důležitým pěstebním opatřením pro zachování směsí v mladých porostech. Zanedbání výchovy může mít i ve smíšených porostech nepříznivé následky.

Metodika tedy popisuje nové postupy obnovy kalamitních holin za použití kombinace umělé a přirozené obnovy. Tento postup zajišťuje vznik mladých smíšených porostů, a tím je naplňován hlavní cíl obnovy kalamitních holin, kterým je vytvoření stabilního porostu s výrazným prostorovým rozčleněním a druhovou diverzifikací.

Namísto paušálních doporučení vědci v metodice kladou důraz na individuální hospodářský a pěstební cíl vlastníka lesa s přihlédnutím k plnění mimoprodukčních funkcí lesních porostů.

Nejdůležitějším ekonomických efektem využití přípravných dřevin jsou úspory nákladů na obnovu postkalamitních ploch. Při využívání pěstebních postupů navržených v této metodice lze úsporu v rámci ČR kalkulovat v řádu desítek milionů korun.

Celkovou finanční úsporu při obnově kalamitních ploch na středně bohatých stanovištích vědci vypočetli na 17,5 % přímých nákladů na hektar.

Porosty přípravných dřevin kromě úpravy nepříznivého růstového prostředí kalamitních holin také rychle produkují využitelnou dřevní biomasu. Například produkce březových porostů na vodou ovlivněných stanovištích může ve 30 letech přesahovat 180 m3.

Přímo úměrná k hmotové produkci je i finanční výnosovost. Z modelových výsledků vyplývá, že s ekonomicky rentabilní produkcí lze počítat obvykle již od 10. roku věku přípravného porostu. Modelový výnos březového porostu na vodou ovlivněných stanovištích středních poloh ve 30 letech byl vypočten na 220 000 Kč na hektar porostu.

Nejdůležitější hodnotou však je samotné obnovení lesa, protože v oblastech postižených kalamitním rozpadem porostů je často ohrožena samotná existence současných lesních ekosystémů, tedy nejen jejich dřevoprodukční, ale i veškeré mimoprodukční funkce.

TZ VÚLHM

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)

Komentáře  

+5 # schutzmeister@iex.cz 2023-07-27 12:01
Dobrý taky je, že ty Polaci tvrdí, že do kopru půjde i ta bříza.

https://www.lasy.gov.pl/pl/informacje/aktualnosci/pustyni-nie-bedzie

" Borovice lesní, modřín evropský a bříza bělokorá, které dnes zabírají celkem 75 % lesní oblasti v Polsku, jsou nejcitlivější na zvýšení globální teploty a jeho nepřímé důsledky. "Progresivní klimatické změny způsobí, že stromy v našem regionu ztratí své klimatické optimum a následně zmizí z polských lesů."

O smrku v Polsku nikdo ani neuvažuje, ale že by tady bylo chladněji - na tu břízu - jak v Polsku ?

Kdepak udělali ti soudruzy v NDR chybu ?
+7 # milan.kosulic 2023-07-27 19:43
"Polaci tvrdí, že do kopru půjde i ta bříza."
Může být, ale dokud bude přirozeně obsazovat holiny obvykle jako první dřevina, je třeba toho využít, a to nikoliv k náhradě za smrk nebo cokoliv jiného, ale jako základ pro co nejpřirozenější vznik a vývoj pestrých porostů.
+5 # Starý 2023-07-28 07:01
Však u nás již houfně odchází - vek 40+.
Jen jí to trvá déle, protože dokáže při velkém suchu jako obranu shodit listí, vysát ze země vody co se dá a pak teprve schne a nastojato hnije.
Ale schnou i další listnaté, jen je jich méně a tak to není tak vidět.
Jako přípravná dřevina je bříza skvělá a kdo nechce zalesňovat, tak je za ni rád, jen těch lidí, co nebudou mít na zalesnění a další, bude díky skoro nulové podpoře státu a další daňové zátěži hodně.
Ono se jinak plánuje na půl roku pěstování a jinak na cca 100 let pěstování, zvláště při dnešních změnách !!
+1 # schutzmeister@iex.cz 2023-07-27 11:18
Ještě trochu mimo - todle by mohla bejt slušná knížka - kdyby jí někdo chtěl přlložit. Maj poslední.

https://sklep.drewno.pl/produkty/ksiazki/lasy-lesnictwo/wyzwania-gospodarki-lesnej-na-terenie-rdlp-w-krakowie-na-poczatku-xxi-wieku/

Lesní správa Krakov o pestrých lesích bude něco vědět.
Maj na celý správě, krom jinýho, přes 20 % zastoupené jedle.

https://www.krakow.lasy.gov.pl/zasoby-lesne

Snad ani nejni možný :eek: . Kam se hrabe to český vybájený procento ? :sad:
+7 # milan.kosulic 2023-07-20 19:54
Kdyby to bylo s přípravnými dřevinami tak tristní, jak tu oba líčíte, tak se do toho výzkumák nikdy nepouštěl. Sousedi v Polsku nám už před lety říkali: "První zásah nám zaplatí samovýrobci, další dva nebo tři už jdou do vlákniny a někdy ve 40 letech máme kulatinu." A viděl jsem, jak z této kulatiny loupou dýhu. To bychom ale nesměli tak úspěšně dusit malé podnikatele. Ani s výchovou to není tak složité, jak by se zdálo, je třeba si ale uvědomit, že už nemůžeme pěstovat lesy pro jednorázové smýcení. Když to trochu zjednoduším, tak pro výchovu stačí jedna zásada: po každém zásahu má být porost pestřejší. A pokud přípravná dřevina vytvoří zapojenou korunovou vrstvu, stačí vychovávat jen tu jednu dřevinu v nadúrovni, protože podúroveň se "vychovává" přirozeným výběrem - a jen tehdy bude budoucí porost nejodolnější, protože přežijí nejvitálnější jedinci.
+6 # schutzmeister@iex.cz 2023-07-21 12:19
" a jen tehdy bude budoucí porost nejodolnější "

Tohle nikdo nezpochybňuje, jen výpočet výnosu.
Za prvně - nejsme v Polsku, takže o měkko listnaté kulatině si nechte zdát.
Za druhý, u soukromníčka to funguje jinak, než u lesočecha, který nepočítá výnos na určitý hektar, ale různě to přelije, zprůměruje a nikdo nepozná, co má jakou reálnou hodnotu.

Takže ano, první zásah zaplatí samovýroba, tak jak píšu. Další vlákninu ale už musí mastit akciovka - a jste při nejlepším na nule.
Takže z kalamity máte při nejlepším nulu - vysadíte dva tisíce čehosi za svý, jinde vydělaný korunky, což vás přide přinejmenším a bez plotu na 50 táců.
Když vám to tedy nesežere zvěř, tak z tý vlákniny jste za nulu, takže v 50 táců - bez daní a nátěru - mínusu.
A v 15-20 letech to je třeba podsadit. Když nezvolíte síji, tak to je dalších 100 táců mínus, nebo 50 smrk.
A když pak těch uvedených 180 kubíků - rád bych je viděl, teda, tak máte v ruce při nejlepším 200 z kubíku - 40 táců ? Čili jste, když to neplotíte a nemažete, na nějakých 110 tisích mínus po prodeji náhradní dřeviny.
Kde je těch uvedených 200 tisíc v plusu ?
Jasně, že je to cesta k ekologii, ale měl by někdo pro malý lesáčky domyslet reálnou cestu po kalamitě, protože děda z dvouma hektarama to takhle prostě neudělá.
Každej tam fláká smrk nebo borovici a semo tamo tam živoří buk či modřín.
Mimochodem - kde je líska, jíva, javor nebo třešeň ?
Proč jeřáb ? Kdo má lesy od 1000 m ?
+10 # Starý 2023-07-21 18:51
Vážený pane Košulič, jistě s vámi lze souhlasit, ale ekonomika a placení daní, nákladů na pěstování lesa, jsou neúprosné !!!
Takhle může uvažovat pouze ministerský diletant a možná i špatně ekonomicky vzdělaný lesník...vlastník lesa si to nemůže dovolit!!! Ochránce přírody nepočítám, jelikož i v mém okolí sázeli, prezentovali, ale po cca 5-10 letech je to tragédie a skoro lze začínat od nuly!
Kolik jako vlastník lesa, takto pěstujete svých lesů a jak vám to ekonomicky vychází?
Zejména, pokud reálně počítáte s budoucností, co nám předkládá vláda! , a reálně ukazuje inflace a zdražování!
+5 # schutzmeister@iex.cz 2023-07-22 11:37
Ještě je zajímavý, že ta česká metodika je skoro jak přes kopírák - bez jeřábu - z návodu pro uplatnění pionýrských dřevin vydaných státními lesy Severní Porýní Westfálsko - nejsežranější majetek v Evropě - jen oni tam k tomu ještě udělali pokus se zpeněžením a uplatněním, poslali pár aut se zadáním A/B na zpracování. Nu a pila jim to zatřídila 80% C/D.

" Výsledky kvalitativního třídění nelesnicky ošetřené březové kulatiny podle RVR na základě třídění bukové kulatiny prokázaly, že byly splněny požadavky na střední průměr, nikoliv však na řezatelnost a jakostní třídy (80% C/D kvalita). Z toho lze vyvodit závěry, že lesní hospodaření u dřeviny břízy je bezpodmínečně nutné pro produkci řezného kmenového dřeva ve vhodných jakostních třídách. "

https://www.waldwissen.net/de/waldwirtschaft/holz-und-markt/verarbeitung-und-technik/pionierbaumart-birke-beim-bauen-mit-holz

Závěr - pro jakýs takýs ekonomický profit čisté břízy je třeba 100 Z jedinců vyvětvovat a těžit v 50 letech.
Jinak řečeno, tak jak je to v české metodice - ve 30 letech máte tři auťáky vlákniny. V těch 50 letech tak dva auťáky kulatiny. Ale jako áčko to stejně nikdo nekoupí, proč by to dělal ?

Zajímavý by bylo, jaký zpeněžení mají letos vojáci u své ambiciozní těžby břízy. Ikdyž asi jí tam nikdo nevyvětvoval. Jen se jí rádi zbaví.

To není nic proti bříze, jen ekonomika.
A to sou všechny kalkulace pro nejlepší půdy - a na selských úhorech ? Jezdím kolem kopečku - pastvina s vrškem březovým, na kterým se nepase. Je tam určitě 50 let a má tak 3-4 metry a průměr do 20 čísel..
Na slunci totální propadák. Je to severskej strom.
+1 # schutzmeister@iex.cz 2023-07-22 11:48
Podrobný popis péče s kalkulací :

https://www.wochenblatt.com/landwirtschaft/mit-der-birke-neu-starten-13129071.html

Vývoj: Každý, kdo se rozhodne zalesňovat březovým předpolím, musí vědět: úplně bez péče to nejde. Cílem pěstebních opatření je zpočátku výběr a podpora rozvoje kolem 50 až 80 stromů Z na hektar. Protože pouze vhodně ošetřované břízy od věku cca 60 let poskytují dřevo použitelné pro dřevařský průmysl.

Norbert Tennhoff důrazně doporučuje vytvářet v porostech ve vzdálenosti 20 až 25 m údržbové cesty o šířce 1 až 1,5 m. V prvních letech slouží jako orientační a později mohou být rozšířeny na skluznice. Instalace by proto měla být provedena také odborně pomocí kompasu a tyčí pro dálkoměr.

Pokud chcete ušetřit čas, vytvořte cesty současně s výběrem Z-stromů. Obojí se může stát ve věku kolem deseti let, v závislosti na vývoji o něco dříve. Odborník ze státního podniku vypočítává 4 hodiny/ha nebo 35 €/100 bm za položení cest.

Z-stromy: V tomto bodě musíte splnit následující kritéria:

horní výška 9 až 10 m,
Průměr hrudníku (BHD) 8 až 10 cm,
Zóna suchého uzlu 4 až 5 m (v závislosti na hustotě)
Vitalita: dominantní a dominantní stromy.
Vhodné jsou pouze stromy s rovným tvarem stonku, s vrcholy stonků, bez vidlice a bez silných větví (maximálně Ø 1,5 cm) v oblasti spodního kmene.
Průměr koruny vzrostlých bříz by měl být kolem 7 m, což znamená, že minimální vzdálenost mezi Z-stromy musí být kolem 10 m. Jakmile jsou stromy vybrány, měly by být trvale označeny například modrou barvou ve spreji. To usnadňuje opětovné nalezení v prvních letech.
Opatření pro péči: Aby se Z-stromy mohly odpovídajícím způsobem vyvíjet, je důležité důsledně odstraňovat predátory v jejich blízkosti. Na jeden Z-strom často připadá tři až pět predátorů, kteří musí mezi koncem března a polovinou května spadnout, aby prosvětlili korunu. Mezi jednotlivými Z-stromy zůstává porost zpočátku takový, jaký je.

Cílem musí být udržet břízy Z bez suků do výšky kolem 6 m a mít zelenou korunu kolem 50 % výšky stromu, vysvětluje lesnický odborník státního podniku.

Do horní výšky 15 m jsou pak nutná další pečovatelská opatření v intervalu dvou až tří let. Čas a náklady na první zásah, včetně vytvoření cest péče, činí přibližně 12 až 18 hodin/ha nebo v průměru 500 EUR/ha. Na druhý zásah státní podnik počítá 6 až 8 hodin/ha nebo průměrně 250 €/ha.

Cílem péče jsou Z-stromy o průměru 45 až 50 cm po 60 až 70 letech.

Ziskovost: Různé výpočty ukazují, že bříza je také ekonomicky konkurenceschopná. Ve srovnání s vysázeným smrkovým porostem, který se musí kvůli kalamitě prodat ve věku 80 let, je roční hektarový výnos přirozené obnovy břízy jen o 10 € nižší při 200 €.
+2 # Lynx 2023-07-31 21:48
Já bych to s tou ekonomikou neviděl černě. Ceny energií dolů nepolezou, za pár let snad budeme dokonce dovozci elektrické energie. Cena dříví půjde nahoru.
Nelze vyloučit cenu paliva na úrovni cen kultiny a zvýšení podílu palivového dříví na tržbách...
+7 # Starý 2023-07-19 15:35
Skvělý výpočet, zaměřený na to jak odrbat mimo daně z nemovitosti ještě více vlastníka lesa.
Proto uvádí, že je to pro lesníka, ten neplatí daně, nenese odpovědnost a další!! Lesník jen odborně radí, nechá si za rady zaplatit a tím to končí...

Když nám vlastníkům lesa vláda u lesních pozemků krásně zvedá daně, díky dalšímu jejímu jednání vše dnes jen draží, tak kam dojdeme po x letech pěstování lesa.....jen do záhuby. To je skvělá bilance!!

Jo takhle se dá hospodařit, pokud budu mít jiný příjem mimo les, a ten budu opakovaně cca 80-100 let vrážet do lesa, aby občané měli kam chodit na houby a rekreovat se, sbírat lesní plody a další, vše zdarma a na úkor vlastníka lesa.

Jako vlastník lesa bych raději, jako ti ostatní se rekreoval, sbíral, trhal a ničil, však bez odpovědnosti a vydělání na daně a práce v lese, je to krásné tlachání.

Co ti vědci ještě vymyslí??? Jak nás více drbat a nebo jak mimo lesy vydělávat na tzv. společenské funkce - hezky nazvané "mimoprodukční" a kdo za ně, ty mimoprodukční funkce, zaplatí a zalátá prodělek vlastníka lesa, uhradí mu jeho náklady a práci???!!!

Snad to bude lehkoživka Fiala a další z jeho vlády.

Vážení udělejte si bilanci na 80 - 100 let pěstování lesa, při dnešní daňové zátěži, inflaci a zdražování všeho.
Nechť ten co vymýšlí tyto "metodiky", udělá také ekonomické zhodnocení a řádnou kalkulaci, pak to bude mít smysl. A nebo se zjistí úplně jiné věci......

Nesouvisí to s politikou a zřízením, ale i ti komančové bilancovali a počítali.
Dnes už to není moderní, ale je to nutné.!
+8 # schutzmeister@iex.cz 2023-07-19 11:46
" Z modelových výsledků vyplývá, že s ekonomicky rentabilní produkcí lze počítat obvykle již od 10. roku věku přípravného porostu "

Samozřejmě v případě, že jste dostali 100% dotaci na zalesnění / z kalamitní těžby jste v mínusu /, nesežrala vám to zvěř a celý to pak prodáte na palivo jako samovýrobu - no a pak zase dostanete 100 % dotaci na zalesnění. 8)
Bych taky rád věděl, na co řešit nejkvalitnější jedince / snad krom olše / když to nakonec stejně skončí v palivu, respektive osika v lesní štěpce ?

Jo, na tom tabletu to vypadá fakt skvěle.
+3 # schutzmeister@iex.cz 2023-07-22 12:13
V německu zalesňujou hasiči. To taky nejni marný.

https://www.natuerlich-jagd.de/news/wiederbewalden-mit-dem-schlauch/

https://www.forstpraxis.de/wiederbewaldung-mit-dem-wasserschlauch-22051

Hydrosuspenzní osivo: Ve směsi s vodou a celulózou lze semena stromů stříkat až do vzdálenosti 50 metrů. Wald und Holz NRW testuje proces v Arnsbergu/Sauerland a Michelsbergu/Eifel.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Zobrazení: 3733

Video a anketa v článku. Po zhruba 1,5 roce příprav představil ministr zemědělství Marek Výborný novelu...

Ruské dřevo se do EU vozí i přes Čínu, odhalilo nové vyšetřování

Ruské dřevo se do EU vozí i přes Čínu, odhalilo nové vyšetřování

Zobrazení: 2089

Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) zveřejnilo zprávu, v níž uvádí, že poté, co EU uvalila sankce...

Ohlédnutí za kůrovcovou kalamitou II

Ohlédnutí za kůrovcovou kalamitou II

Zobrazení: 1980

Kůrovcová kalamita, která na severovýchodní Moravě začala v plné síle v roce 2015, se postupně rozvinula...

Proč a jak se sceluje lesní majetek církve?

Proč a jak se sceluje lesní majetek církve?

Zobrazení: 1728

Od poloviny loňského roku jedná církev o směnách lesních pozemků s Lesy České republiky. Jaké jsou hlavní důvody...

Web ClimRisk ukáže pro každý katastr ČR klimatické podmínky do konce století

Web ClimRisk ukáže pro každý katastr ČR klimatické podmínky do konce století

Zobrazení: 1496

Anketa uvnitř. Jaké budou panovat klimatické podmínky v různých částech Česka do konce tohoto století, lze...

Inovativní postupy obnovy kalamitních holin ve správě Lesů ČR na Vysočině

Inovativní postupy obnovy kalamitních holin ve správě Lesů ČR na Vysočině

Zobrazení: 1495

Vysočina je krajem nejvíce zasaženým kůrovcovou kalamitou. Situace kulminovala mezi lety 2018–2020. Po kalamitě zůstaly velkoplošné...

Poslední komentáře

Anketa

Pokládáte zřizování NP na Křivoklátsku za ideální způsob ochrany tamní přírody?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě