Podle zprávy více než polovina řek, jezer, přehrady a dalších území zadržujících vodu vykazovala v roce 2022 stav, který se odchyloval od dlouhodobého průměru.
„Většina těchto oblastí byla více vyschlá než průměr, a jen malá část zadržovacích ploch vykazovala stav nad či výrazně nad normálními podmínkami,“ uvedla WMO.
Podle ní za výkyvy ve vodním cyklu můžou změny klimatu a růst průměrných teplot.
„Teplejší atmosféra zadržuje více vlhka. Zažíváme výrazně silnější srážky a záplavy. Na druhé straně extrému pak jsou silnější výpary, sušší půda a intenzivnější sucha,“ uvedl šéf WMO Petteri Taalas.
V loňském roce tak svět zažil například v Asii ničivé povodně, zatímco velkou část Evropy a některé regiony v Americe či Číně trápilo dlouho trvající sucho. Největší světová pohoří, například Himálaj, Alpy či Andy, zaznamenávají pokles sněhové pokrývky. Tato situace jen dále komplikuje přístup obyvatelstva k pitné vodě. Takový problém zaznamenalo alespoň jeden měsíc v loňském roce 3,6 miliardy lidí.
Průměrné hladiny podzemních vod ve vybraných zvodních v roce 2022 v porovnání s historickým obdobím 2013-2022. Pozn.: Modrá - nad normálem, tělová - normál, oranžová - pod normálem, pruhované - nedostatečný počet dat, bílé - žádná dostupná nebo vybraná data. Zdroj: Zpráva Světové meteorologické organizace
WMO varuje, že velká část přírodních katastrof je nějakým způsobem spojena s vodu. Státy tak vyzývá, aby více a lépe monitorovaly své vodní zdroje, tak aby byly k analýze k dispozici přesná data.
Zpráva Světové meteorologické organizace (WMO)
V letošním roce pak bude mít pravděpodobně výrazný dopad na vodní cyklus fenomén El Niňo, píše organizace. Podle některých odhadů i díky tomuto fenoménu by letošní rok mohl vykázat výrazné odchýlení teplot od dlouhodobého průměru.
Podle ČTK a Zprávy Světové meteorologické organizace
