logo Silvarium tisk

Zástupci Hnutí DUHA apelují na ministra Výborného: Zachraňme české lesy. Předali mu plán s konkrétními návrhy

Aktualizováno o vyjádření OLH ČAZV (30. 10.). Zástupci Hnutí DUHA dnes na osobní schůzce apelovali na ministra zemědělství, aby neprodleně předložil k veřejné diskuzi chystané novely lesního a mysliveckého zákona a zároveň mu předali „Plán pro zdravé lesy“. Tento dokument obsahuje 43 návrhů, jak pomoci krajině od holosečí, zajistit obnovu pestrých a odolných porostů, omezit degradaci půdy, dostat do lesů vodu, připravit je na změnu klimatu a ochránit jejich nejcennější části. Podle Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů „Plán pro zdravé lesy“ opakuje některé požadavky společné Platformy za novelizaci lesního zákona, které v loňském roce SVOL společně se zástupci lesníků, ochránců přírody, akademiků i průmyslu předložil ministrovi zemědělství. Současně ale podle SVOL dokument Hnutí DUHA přichází s návrhy, které nereflektují ekonomický a sociální pilíř hospodaření v lesích a reálné možnosti vlastníků lesů.

 

Ministr zemědělství Marek Výborný přebírá od Jaromíra Bláhy z Hnutí DUHA Plán pro zdravé lesy Ministr zemědělství Marek Výborný přebírá od Jaromíra Bláhy z Hnutí DUHA Plán pro zdravé lesy

Plán pro zdravé lesy Hnutí DUHA s návrhy na potřebné změny v lesnictví podpořilo svými podpisy na 82 tisíci lidí v rámci výzvy Zachraňme lesy. Plán byl podle Hnutí DUHA připravený ve spolupráci s více než 30 vědci a lesníky. Navrhuje konkrétní změny legislativy - lesního i mysliveckého zákona, zákona o ochraně přírody a krajiny, zákona o vodách a zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, včetně navazujících vyhlášek, změnu zadání pro státní podnik Lesy ČR, certifikace státních lesů i změnu systému lesnických dotací.

Připravovaná velká novela lesního zákona, která vzniká na Ministerstvu zemědělství, podle Hnutí DUHA  nepočítá se zásadními změnami  –  nezmenšuje rozsah plošného kácení, ani úplně neruší lhůty pro zalesnění po holosečích a oslabuje ochranu lesních půd a biodiverzity.

Jednou ze změn, které hnutí navrhuje, je výrazně omezení holosečí. Návrh hnutí uvádí, že holoseče by se měly používat na ploše vyšší než 0,3 hektaru jen v porostech nepůvodních nebo ekologicky rizikových dřevin. Za klíčové pro obnovu lesů považuje hnutí to, aby zákon nenutil vlastníky uměle vysazovat stromky na holinách. Z lesního zákona navrhuje například vypustit povinnost do dvou let zalesnit vytěženou plochu.

„Plán pro zdravé lesy zpracovali desítky odborníků s ohledem na to, abychom už od lesů odvrátili podobné kalamity jako byla ta nedávná. Na ubohý stav lesů nyní nedoplácí jen státní rozpočet, ale my všichni. Je tak nezbytné, aby ministerstvo zemědělství využilo historické příležitosti připravit lesy na další kalamitu a nenechalo tuto tíhu jen na lidech v horách a na venkově,” uvedl Jaromír Bláha, lesnický expert Hnutí DUHA.
„Jsem člověk, který je otevřený diskuzi a jsem rád, když mohu slyšet názory z různých stran a úhlů pohledu, proto děkuji také za tyto podněty. Nemohu však souhlasit s některými argumenty. Například v Programovém prohlášení vlády jsme se zavázali, že lesy nebudou továrnou na dřevo, mnohem více se soustředíme na jejich ekologický aspekt. Lesy ČR podle toho postupují. Lesníci sází stále více listnáčů. V roce 2022 plocha obnovených lesních porostů představovala rekordních 50 058 hektarů. Třetí rok po sobě roste plocha zalesněná listnáči. Loni vysázeli lesníci téměř 226 milionů stromků, konkrétně 141,5 milionu listnáčů a 84,3 milionu sazenic jehličnanů a děláme mnoho dalších opatření, aby byly lesy odolnější proti klimatické změně“, uvedl ministr zemědělství Marek Výborný při předání Plánu pro zdravé lesy.

SVOL v reakci na vyjádření Hnutí DUHA konstatoval, že řešením pro zdravé a prosperující lesy je motivace a podpora vlastníků lesů ve správné lesnické praxi, ne v dalších zákazech a příkazech. SVOL jednoznačně podporuje společný návrh Platformy, který umožňuje větší využití tvořivých sil přírody, snižuje byrokracii při správě lesa a umožňuje vlastníkovi lesa rozhodovat o optimálním způsobu hospodaření na svém majetku. 

Řešením pro zdravé a prosperující lesy je motivace a podpora vlastníků lesů ve správné lesnické praxi, ne v dalších zákazech a příkazech

Evropské lesy se musí adaptovat na klimatické změny. Potýkají se s nedostatkem vláhy, vzestupem průměrné teploty, prodlužujícím se vegetačním obdobím a klimatickými extrémy. Změny klimatu se projevují ve zhoršení zdravotního stavu lesů a nárůstu lesních požárů, v České republice pak zejména dobíhající kůrovcovou kalamitou. Vzhledem k nárokům, které společnost na lesy má, je podle SVOL aktivní přístup k jejich přizpůsobení se novým podmínkám nutností. Proto již v loňském roce společně se zástupci lesníků, ochránců přírody, akademiků i průmyslu předložil v listopadu 2022 ministrovi zemědělství společný návrh řešení, jak postupovat.  Plán pro zdravé lesy, který dnes představilo Hnutí Duha, opakuje některé požadavky společné Platformy za novelizaci lesního zákona. Současně ale přichází s návrhy, které nereflektují ekonomický a sociální pilíř hospodaření v lesích a reálné možnosti vlastníků lesů.

Společný návrh řešení, jak přispět k zachování českých lesů, zabezpečení jejich stability, konkurenceschopnosti a odolnosti ve světle klimatické změny předložili zástupci vlastníků lesů, lesníků, ochránců přírody, akademiků i průmyslu na přelomu loňského roku ministrovi zemědělství. Jedná se o společné zásadní požadavky novelizace lesního zákona. Novela by měla být postoupena do legislativního procesu na jaře příštího roku . Prioritu dostala příprava novely zákona o myslivosti s cílem snížit nepřiměřené škody zvěří na lesních porostech, které se většina členů Platformy rovněž aktivně účastní.

„Bytostným zájmem vlastníků lesů je předat lesy v co možná nejlepším stavu potomkům. Stejně jako naši předkové se rozhodujeme na sto let dopředu, v dobré víře a za současné míry poznání. Produkční doba v lesnictví je velmi dlouhá a jako hospodáři na svém majetku nemůžeme souhlasit s ‚revolučními‘ návrhy, které např. požadují plošné zrušení lhůty na zalesnění, které by vedlo k degradaci řady lesních stanovišť, další omezování konkurenceschopnosti vlastníků lesů prodlužováním doby obmýtní a omezováním výběru dřevin, zvyšováním pravomocí orgánů ochrany přírody při tvorbě lesních hospodářských plánů a zastavením kácení kůrovcem napadených stromů v chráněných územích, které ohrožuje sousední hospodářské lesy. Zarážející je také tlak na odstoupení státních lesů od certifikace trvale udržitelného hospodaření systémem PEFC,“ zdůrazňuje předseda SVOL Jiří Svoboda.

V roce 2022 pokračovala rozsáhlá těžba dřeva po kůrovcové kalamitě, nicméně objem těžby se meziročně snížil o 5 mil. m3. Podařilo se snížit podíl nahodilé těžby na celkové těžbě oproti předchozímu roku a čtvrtý rok po sobě převažuje v obnově lesa plocha zalesněná listnatými dřevinami (v roce 2022 cca 141,5 mil. listnatých sazenic a 84,4 mil. jehličnatých sazenic) . V posledních desetiletích je patrná cílená změna druhové skladby směrem k přirozenější (a stabilnější) struktuře lesních porostů, která se projevuje častějším vysazováním listnatých dřevin na úkor jehličnanů. Plocha přirozené obnovy se v roce 2022 zvýšila a stoupá její podíl na celkové ploše obnovy, tento trend je potřeba dále podpořit. Dochází také k postupnému snižování velikosti úmyslných obnovních prvků (holin) na v současnosti průměrných cca 0,35 ha. Z hlediska tvarů lesa jasně převažují lesy vysoké (cca 97,2 % porostů), které se vyznačují dlouhou dobou obmýtní. Objevují se však snahy o navýšení podílu lesů středních a nízkých a lesů s bohatší strukturou, což je pozitivní z hlediska odolnosti lesních porostů a podpory biodiverzity. Množství odumřelé dřevní hmoty v Česku je menší než v přirozených podmínkách, nicméně se mírně zvyšuje .

SVOL jednoznačně podporuje společný návrh Platformy, který umožňuje větší využití tvořivých sil přírody, snižuje byrokracii při správě lesa a umožňuje vlastníkovi lesa rozhodovat o optimálním způsobu hospodaření na svém majetku. Návrh definuje vhodná adaptační opatření, oproti současnému stavu zejména výrazné prodloužení lhůt pro zalesnění holin a zajištění mladých lesních porostů (na 5 a 10 let). Navrhované snížení doby obmýtní na 60 let zase přináší reálnou možnost provádět změnu nevhodné druhové skladby lesů v rychlejším čase a reagovat tak na probíhající změnu klimatu. Uvedené se neodejde bez vhodné finanční motivace vlastníků lesů, aby i v budoucnu zajišťovali ekosystémové služby, které neprochází trhem, ale přitom jsou spojeny s vysokými náklady. Návrh novely také řeší pomoc státu drobným vlastníkům lesa zejména v krizových situacích, a to podporou jejich dobrovolného sdružování jako dlouhodobě osvědčeného modelu v okolních lesnicky vyspělých zemích.

„Řešení vidíme jednoznačně v motivaci a podpoře vlastníků lesů ve správné lesnické praxi, ne v dalších zákazech a příkazech,“ shrnuje předseda SVOL „Za účelem pomoci vlastníkům drobných lesních majetků usilujeme o zrušení stávajícího nefungujícího systému odborného lesního hospodáře v malolesích, jeho nahrazení modelem nezávislých lesních úřadů zajišťujících rovněž činnost odborného lesního hospodáře a podporu službových spolků pro drobné vlastníky lesů. Mnohé organizace si na nefungujícím systému založily vlastní podnikání. Ale ani plán Hnutí Duha nepřináší uspokojivé řešení,“ doplňuje Svoboda.

TZ SVOL 

Zdravotní stav českých lesů je podle Hnutí DUHA dlouhodobě nejhorší v celé Evropě. Data program ICP Forests, který sleduje míru defoliace (ztráty olistění) podle Hnutí DUHA ukazují, že ze třiceti zemí, kde měření probíhá, je zdravotní stav stromů dlouhodobě nejhorší v České republice a ve Francii. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti reagoval zprávou, že jako ke všem datovým zdrojům je i k interpretaci výsledků ICP Forests nutné přistupovat s opatrností a se znalostí souvislostí. Není podle něj vhodné porovnávat průměrné kategorie zdravotního stavu mezi jednotlivými státy, protože zahrnují různé typy dřevin na velmi odlišných stanovištích a ve srovnání se mohou projevit i drobné metodické odchylky v hodnocení. 

Jaký je zdravotní stav lesů v České republice? Lesy procházejí úvodními fázemi změny klimatu, nadějný je dobrý zdravotní stav mladých porostů

Nejrozšířenějším zdrojem dlouhodobých dat o zdravotním stavu lesů v Evropě je program ICP Forests, který sleduje míru defoliace (ztráty olistění) v síti 5 500 monitoračních ploch. V České republice je patrný dlouhodobý trend zhoršování zdravotního stavu borovic. Nejlepší zdravotní stav vykazuje dlouhodobě buk, ovšem i zdravotní stav smrku a dubu je poměrně setrvalý. Žádný datový zdroj ovšem nepostihuje zdravotní stav lesů komplexně - v rámci programu ICP Forests nelze například zachytit současnou kůrovcovou kalamitu. Pro objektivní hodnocení zdravotního stavu lesů je nutné kombinovat více informačních zdrojů. Pozitivním jevem pro další vývoj je dobrý zdravotní stav mladých lesů ve věku do 60 let.

Jak je hodnocen zdravotní stav lesů?

Na zdravotní stav lesů a stromů lze pohlížet z mnoha perspektiv. O zdravotním stavu stromů vypovídá jejich růst, obsahy důležitých látek v listoví, zbarvení korun i řada dalších charakteristik, u lesních ekosystémů je důležité plnění jejich funkcí. Metodou, která má významné plošné pokrytí i historicky dlouhé řady dat, je hodnocení ztráty olistění – defoliace. Tento parametr sleduje v evropské síti více než 5500 monitorovacích ploch mezinárodní kooperativní program ICP Forests, který byl založen již v roce 1986. V České republice zajišťuje tento program Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (dále VÚLHM). Jeho pracovníci hodnotí každoročně defoliaci na více než 300 plochách, z toho data ze 146 ploch jsou předávána do mezinárodního centra v Eberswalde. Data o vývoji zdravotního stavu lesů pro ČR jsou k dispozici od roku 1998.

Borové porosty chřadnou, nejlepší zdravotní stav vykazuje buk

Z dat ICP Forests lze pro Českou republiku stanovit trendy vývoje zdravotního stavu pro naše hlavní dřeviny – tedy smrk, borovici, buk a dub. Sledovány jsou pochopitelně i další dřeviny, jejich počet na plochách však není dostatečný, aby byl vypovídající pro celé naše území. Průměrná ztráta olistění bukových a smrkových porostů je dlouhodobě stabilní (obr 1). Ovšem zatímco u buku – který je z tohoto pohledu naší „nejzdravější“ dřevinou – dosahuje méně než 20 %, u smrku se dlouhodobě pohybuje kolem 30 %. Třetinová ztráta olistění u smrku, který může mít 9 i více ročníků jehličí, ovšem nepředstavuje zásadní ohrožení zdravotního stavu. Za „poškozené“ lze považovat až smrky s defoliací nad 40 %, jejichž zastoupení se v posledním desetiletí mírně zvyšovalo a nyní dosahuje 14 % (obr. 2). Defoliace borovic má výrazný stoupající trend. Zatímco koncem devadesátých let se průměr držel okolo 30 % jako u smrku, v roce 2022 šlo již o 46 %. Od roku 2016 spadá více než polovina borovic do kategorie s narušeným zdravotním stavem, jež se projevuje ztrátou olistění přesahující 40 %. Zdravotní stav dubů se zhoršoval především na přelomu milénia, kdy z hodnot okolo 20 % vzrostl směrem ke třetinové ztrátě listů. V letech 2018–2020 defoliace dubů přechodně narostla kvůli přemnožení škůdce bekyně velkohlavé, v současné době se však již vrátila zpět k 30 %.

Mladé stromy = zdravé stromy

Určitou naději do budoucna představuje to, že zdravotní stav mladých stromů a porostů (do 60 let) je výrazně lepší oproti průměru a zejména proti stromům starším 120 let. (obr. 3). Není to překvapivé – tento mechanismus je stejný u všech organismů včetně člověka. Mladí jedinci se lépe přizpůsobují změnám prostředí, méně trpí chorobami a jsou obecně odolnější. Část problémů se zhoršujícím se stavem lesů včetně současné kůrovcové kalamity je spojená i s tím, že průměrný věk lesních porostů v posledních sto letech narůstá. Snižování mýtního věku hospodářských lesních porostů je tak jedním z významných nástrojů pro adaptaci na probíhající změnu klimatu. Pochopitelně věk stromů nelze zaměňovat s velmi cennými „starými lesy“ – tedy s přírodě blízkými lesními komplexy, které se u nás nacházejí ve zvláště chráněných územích. Ty obvykle zahrnují pestrou prostorovou mozaiku stromů různého stáří a druhů a blíží se tak původním pralesům s vysokým ekologickým potenciálem.

Co nám data neřeknou?

Jako ke všem datovým zdrojům je i k interpretaci výsledků ICP Forests nutné přistupovat s opatrností a se znalostí souvislostí. Není například vhodné porovnávat průměrné kategorie zdravotního stavu mezi jednotlivými státy, protože zahrnují různé typy dřevin na velmi odlišných stanovištích a ve srovnání se mohou projevit i drobné metodické odchylky v hodnocení. V České republice je vývoj průměrné defoliace smrku stabilní a od roku 2019 je dokonce možné pozorovat velmi mírný pokles. Kde je ale kůrovcová kalamita, která v minulých letech decimovala smrkové porosty na severní Moravě, Českomoravské vrchovině i v dalších oblastech? Takto velké disturbance bohužel není monitoring ICP Forests schopen zachytit. Ztrátu olistění lze hodnotit pouze u stromů, které se na monitoračních plochách vyskytují. Po jejich odtěžení (vykácení) se již v hodnocení neprojeví a jsou sledovány pouze zbylé stromy jiných dřevin, případně plocha z hodnocení zcela vypadává do doby, než na ní vyroste nová generace mladého lesa. Určitým vodítkem může být, že zatímco v roce 2015 bylo na plochách VÚLHM hodnoceno přes 4800 jedinců smrku, v roce 2021 to bylo již jen necelých 3200 stromů. Pro objektivní hodnocení zdravotního stavu lesů je tak nutné kombinovat data ICP Forests s dalšími informačními zdroji jako je například Národní inventarizace lesů, výsledky dálkového průzkumu země či s daty o výskytu škodlivých činitelů.

Jaký je tedy zdravotní stav lesů a co s tím?

Nejvýraznějším trendem, který lze pozorovat i v letošním roce, je zhoršování zdravotního stavu borových porostů. Tato dřevina vykazuje vážné problémy v řadě regionů České republiky. Smrkové porosty nevykazují zhoršování defoliace, což do značné míry svědčí o tom, že při vysokých stavech kůrovce podléhají napadení i zdravé stromy. Kůrovcová kalamita se zdá být za zenitem, ale při opakování teplých a suchých jarních období se může velmi rychle vracet. Buky při poměrně nízkém zastoupení (9,3 % plochy lesů v roce 2021) vykazují relativně velmi dobrý zdravotní stav. V suchých obdobích let 2015, 2018 a 2020 bylo ovšem možné na vysychavých stanovištích pozorovat zhoršení stavu bukových porostů. Dub je z hlediska očekávaného oteplování perspektivní dřevinou, nicméně jeho průměrná defoliace je v současné době obdobná jako u smrku.

Je zřejmé, že globální změna představuje pro lesy a lesnictví v prostoru střední Evropy výraznou výzvu, jak z hlediska měnících se charakteristik klimatu a nárůstu meteorologických extrémů, tak z hlediska očekávaného šíření škodlivých organismů. V současné době neexistuje ideální dřevina, či hospodářský způsob, jež by zaručoval úspěšný vývoj lesů nové generace po dalších sto let. „Lesní hospodářství dnes musí využívat i dosud méně zastoupené druhy včetně pionýrských dřevin a kvůli rozložení rizik opatrně pracovat i s druhy nepůvodními a introdukovanými. Nejlepší sázkou na budoucí období je pěstování lesů, které budou geneticky, druhově, věkově i prostorově rozrůzněné a budou v krajině tvořit pestřejší mozaiku podmínek, než je tomu v současnosti. Takové lesy se budou snáze adaptovat na změnu klimatu a zároveň umožní naplňování funkcí a služeb, které od nich vlastníci i společnost očekávají.“ říká doc. Vít Šrámek, ředitel VÚLHM.

TZ VÚLHM 

Vyjádření Republikového výboru ČLS k návrhu Hnutí DUHA

Hnutí DUHA spolu se spřízněnými dušemi předložilo svoji představu o záchraně a zvelebení českých lesů. Na materiálech údajně pracovali na tři desítky předních českých vědců a odborníků, asi do značné míry stejní „vědci a odborníci“, kteří zvelebovali Šumavu nebo České Švýcarsko. Na škodu věci je, že nebylo využito znalostí a vědomostí lesnických vědců a odborníků. Lesní hospodářství výhradně postavené na vyváženém přístupu k ekologickému, sociálnímu a ekonomickému pilíři představuje správnou a jedinou cestu pro zachování středoevropského lesnictví včetně všech mimoprodukčních funkcí, které od něj stávající společnost očekává.

Klimatická změna nepřišla z roku na rok, její projevy jsou zde již delší dobu, pouze v posledních letech její medializace nabrala na intenzitě. Jen obtížně lze odhadnout další vývoj a domyslet všechny důsledky, které její projevy mohou mít. K základním cílům celého lesnictví je udržet lesní prostředí, zajistit jeho obnovu a maximálně eliminovat negativní vlivy. Neméně důležité je udržet konkurenceschopnost a samofinancovatelnost lesnictví do budoucna. Ze všech médií se na nás valí úsporná opatření, prohlubování deficitu státního rozpočtu, které rozhodně není zárukou, že v budoucnu bude společnost ochotna do lesů investovat. Řada odborníků varovala a varuje před závislostí na dotacích všeho druhu. Je smutné, že některá ministerstva mají za cíl zvyšovat armádu úředníků a zatěžovat zbytečně státní rozpočet v současnosti i v budoucnosti. Stejně tak je důležité udržet a spíše posilovat sociální úlohu lesů. Počet lidí pracujících v lesnictví už sice neklesá, ale stále je velký nedostatek lidí v dělnických profesích. Proto potřebujeme pěstovat takové lesy, které křehkou rovnováhu všech tří uvedených pilířů zajistí a budou trvale udržitelné. Takový by měl být plán pro zdravé lesy.

Za takový rozhodně nemůže být považován Plán pro zdravé lesy z dílny Hnutí DUHA. Neustále jsou veřejnosti podsouvány informace, které jsou buď vytržené z kontextu nebo účelově předkládané polopravdy. Už při projednávání Národního lesnického programu II se řada výstupů, které předkládal Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, obdobným skupinám nelíbila. Jak je to například s monokulturním charakterem našich lesů, což je společnosti neustále předkládáno? Podle Národní inventarizace lesů zaujímají lesy smíšené 86 % lesní plochy. Ani druhovou skladbu nelze změnit za jedno volební období. I přes všechny problémy se druhová pestrost zvyšuje již několik desetiletí. Proč jsou tedy v návodu uváděna jen data ICP Forest, o jejichž pravdivosti pochybuje náš VÚLHM? Proč nejsou uváděna také data z Národní inventarizace lesů? Ta má z republikového pohledu daleko větší pokrytí a vypovídající schopnost o celé řadě dalších parametrů, které odrážejí skutečný stav našich lesů s vyšší relevancí. Řada návrhů je v rozporu se samotnými principy vycházejícími ze Základní listiny lidských práv a svobod. Vlastnit majetek znamená mít práva i povinnosti. Mimo jiné také chovat se tak, abych neohrozil majetek sousedního vlastníka. Úplně jinak se ve finále bude jevit řada doporučení a požadavků ve světle občanského zákoníku. K základním ustanovením lesního zákona patří zalesňovací povinnost. Ať už se nám povinnost zalesnit do dvou let a zajistit porost do následujících pěti let líbí či nelíbí, měla nějaký svůj důvod a ten nepominul. Patří k péči řádného hospodáře a vlastníka. Lesníkům není třeba vysvětlovat, jak se chová vegetace na živných stanovištích, a že jsou stanoviště, kde les přirozenými procesy nevznikne. Jak k tomu přijde sousední vlastník lesa, který hospodařit chce a chce mít ze svého lesa užitek? A stejně tak i stávající lesní zákon umožňuje využívat přirozené obnovy. Nejedná se o žádnou revoluční novinku. Opětovná až dogmatická propagace certifikátu FSC, kterého je Hnutí DUHA stvořitelem, snad nezasluhuje vůbec žádného komentáře.

Od žádných lesů nelze očekávat 100% účinnost, která zabrání vysoušení krajiny, škodám v důsledku velkých povodní či bleskových povodní nebo zamezení přírodních disturbancí, jako jsou vichřice a orkány. Česká republika dosáhla větší lesnatosti než je 34% území. Udržme ji s péčí řádného hospodáře. Nelze než souhlasit s kolegy z VÚLHM, že je potřeba pracovat s pestrou druhovou skladbou, opatrně pracovat s druhy nepůvodními a introdukovanými, protože na některých lokalitách už využít jenom domácí dřeviny nepůjde, a vytvořit tak pestřejší mozaiku lesů, než je tomu v současnosti. Společnost by si měla vážit dřeva z našich lesů, je to jediná dostupná trvale obnovitelná surovina, kterou máme k dispozici.

Vyjádření RV ČLS

Reakce Odboru lesního hospodářství ČAZV k tiskové zprávě a tiskové konferenci Hnutí Duha

Odbor lesního hospodářství České akademie zemědělských věd (OLH ČAZV) považuje za potřebné reagovat na tiskovou zprávu Hnutí Duha publikovanou ve čtvrtek 26. října 2023. Na tiskové konferenci byl předložen materiál „Plán pro zdravé lesy“, na kterém bylo nepochybně odvedeno značné úsilí s reprezentativním a přesvědčivým výsledkem. Představených 42 konkrétních návrhů „plánu“ jistě představuje solidní základ pro diskusi, byť se opatření v některých případech logicky opírají spíše o narativy ekologického hnutí než o fakta. V obecné rovině lze konstatovat:

  • Samotné moto z titulku „zachraňme české lesy“ je alarmistické. Existence lesů v plošné, kvantitativní rovině není ohrožena, naopak celková plocha lesů v České republice stále narůstá. V současné době probíhající obnova (včetně té na kůrovcových holinách) se ve velké míře orientuje směrem k vyšší diverzitě a funkčnosti lesů, tedy k jejich odolnosti a kvalitě.
  • Informace, že byl „Plán pro zdravé lesy“ připraven „vědci a odborníky“, je snad platná. Je ovšem nutno upozornit na to, že v lesnických a přírodovědných disciplínách je významné množství jiných vědců a odborníků, kteří aktivně participují na praktickém řešení problémů spojených s obnovou a funkcí lesů ve spolupráci s praxí. Zdaleka ne na všech navrhovaných opatřeních existuje v odborné sféře konsensus, některá jsou spíše v rozporu s platnými fakty a většinovým názorem.
  • Řada návrhů je v obecné rovině žádoucí. Pěstování, zakládání a obnova druhově, věkově i strukturně pestrých lesů bylo v lesnictví významným trendem od počátku 20. století. Později bohužel zcela převládl schematický přístup k lesnímu hospodářství. Od devadesátých let se příklon k větší pestrosti lesů pomalu vrací, v posledních desetiletích ho urychlují zjevné projevy změny klimatu a kůrovcová kalamita, která jasně ukázala rizika spojená s pěstováním monokulturních stejnověkých porostů. Vzhledem k dlouhému produkčnímu cyklu však nelze očekávat razantní změny v řádu desetiletí. Ještě donedávna jsme „sklízeli“, a to s obrovskou ekonomickou výhodou, lesy založené za císaře pána. Ze stejného důvodu nelze zcela eliminovat rizika spojená s globální změnou pro budoucí vývoj lesů.
  • Zcela souzníme s upřednostněním lesnických (obecně vlastnických) zájmů nad zájmy mysliveckými. Stejně tak je oprávněná kritika skryté, silně lobbysticky ovlivněné přípravy zásadních legislativních norem a jejich minimální diskuze s odbornou a vědeckou veřejností. Samotný „Plán pro zdravé lesy“ ovšem rovněž spadá do kategorie prosazování zájmů konkrétní skupiny – v tomto případě environmentálně zaměřené. Pod pojem vědecký, akademický, je třeba zahrnout nejen obecně biologicko-ekologické obory, ale i lesnické.
  • Lesy druhově i věkově diverzifikované jsou většinou odborníků považovány za nejvhodnější způsob zvýšení stability do budoucna. Řada subjektů aplikuje hospodaření přírodě blízkým způsobem (Pro Silva Bohemica), což je zdrojem zkušeností i pro ostatní. Obrovský zájem praktických lesníků o znalosti, nové i staronové, je patrný ze seminářů ČLS a aktivit OLH ČAZV. Jde tedy o témata, která v současném lesnictví rezonují.
  • „Plán pro zdravé lesy“ často pracuje s pojmy, které nejsou standardně definovány. Nejpatrnější je to u „rizikových“ dřevin. V „plánu“ je zcela zřejmá nerovnováha mezi naprostým rozvolněním některých pravidel na straně jedné (lhůty pro zalesnění a zajištění, obmýtí) a výrazným omezením vlastníků na straně druhé (využívání nepůvodních a introdukovaných dřevin, velikost sečí, využívání přípravy půdy).
  • Materiál budí dojem, že odvodňování, velkoplošné holoseče a plošná destrukce půdy jsou standardem lesního hospodářství, opak je skutečností.
  • Domníváme se, že především lesy intenzivně rostoucí a stabilní mohou plně zajistit půdoochrannou funkci, ochranu půdních i vodních zdrojů a sekvestraci uhlíku stejně jako ostatní ekosystémové služby. To lze optimálně zajistit jen zodpovědným a cíleným hospodařením. Lesy ve zvláště chráněných územích mají zásadní význam pro biodiverzitu a monitoring přírodních procesů. Jejich počet a plochu, stejně jako stupeň ochrany však považujeme za dostačující.

Celkově považujeme „Plán pro zdravé lesy“ za materiál, který z části vyžaduje procesy, které již v současném lesnictví probíhají, z části navrhuje striktní omezení vlastníků lesů, které je podloženo spíše osobním přesvědčením autorů, než fakty. V předloženém materiálu postrádáme respekt k odpovědnosti vlastníků lesů za stav spravovaných majetků. Nerovnováha mezi návrhem striktních nařízení a nulovou zodpovědností za budoucí vývoj stavu lesů je zřejmá.

Bez ohledu na uvedené výhrady odbor lesního hospodářství ČAZV vítá příležitost k věcné diskuzi ohledně aspektů lesnictví a myslivosti a jejich zákonné úpravy.

Výbor OLH ČAZV


Podle TZ Hnutí DUHA, TZ SVOL, TZ VÚLHM a ČTK

 

Líbil se vám článek?
(0 hlasů)

Komentáře  

+12 # schutzmeister@iex.cz 2023-10-26 19:36
DUHa k LHp :

"Pro případy, kdy nejsou k dispozici údaje o zásobě
a přírůstu zjištěné opakovanou inventarizací, by vyhláška měla stanovit jejich hodnoty pro jednotlivé
hospodářské soubory. Z těchto hodnot by se pak
určila celková maximální výše těžby, jež by byla závazným ukazatelem lesního hospodářského plánu.
Podobně jako v lese věkových tříd pak bude garantováno, že nedochází k přetěžování lesů."

Není problém spíš nedotěžování ??
Dneska dle LHP nikde nedokážete těžit přírůst, proto jsou ty porosty tak hustý a přestárlý.
A listí ? Krom dubu to nedokážete prodat - přírůst je mnohonásobně vyšší, jak těžba - a bude hůř. Aspoň u nás, všude kde byl dřív temný les, tak dneska se rezatí boučky.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Více motivace, méně regulace – ministr Výborný představil novelu lesního zákona

Zobrazení: 3683

Video a anketa v článku. Po zhruba 1,5 roce příprav představil ministr zemědělství Marek Výborný novelu...

Ruské dřevo se do EU vozí i přes Čínu, odhalilo nové vyšetřování

Ruské dřevo se do EU vozí i přes Čínu, odhalilo nové vyšetřování

Zobrazení: 2043

Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) zveřejnilo zprávu, v níž uvádí, že poté, co EU uvalila sankce...

Ohlédnutí za kůrovcovou kalamitou II

Ohlédnutí za kůrovcovou kalamitou II

Zobrazení: 1938

Kůrovcová kalamita, která na severovýchodní Moravě začala v plné síle v roce 2015, se postupně rozvinula...

Proč a jak se sceluje lesní majetek církve?

Proč a jak se sceluje lesní majetek církve?

Zobrazení: 1692

Od poloviny loňského roku jedná církev o směnách lesních pozemků s Lesy České republiky. Jaké jsou hlavní důvody...

Nestátní vlastníci lesů se ohradili proti některým návrhům Národní ekonomické rady vlády

Nestátní vlastníci lesů se ohradili proti některým návrhům Národní ekonomické rady vlády

Zobrazení: 1617

Nestátní vlastníci lesů se prostřednictvím Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ohradili proti...

Web ClimRisk ukáže pro každý katastr ČR klimatické podmínky do konce století

Web ClimRisk ukáže pro každý katastr ČR klimatické podmínky do konce století

Zobrazení: 1462

Anketa uvnitř. Jaké budou panovat klimatické podmínky v různých částech Česka do konce tohoto století, lze...

Poslední komentáře

Anketa

Pokládáte zřizování NP na Křivoklátsku za ideální způsob ochrany tamní přírody?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě