Aktualizováno (25. 8.) -Tisková zpráva LČR, s.p.

Hejtman Jihočeského kraje Mgr. Jiří Zimola po dohodě s hejtmankou Plzeňského kraje MUDr. Miladou Emmerovou iniciovali v červnu 2009 expertní posouzení vybraných prostorů ve II. zónách NP Šumava, zvláště těch, kde se v roce 2008 nebo již dříve uplatnil bezzásahový režim zejména vůči kůrovci, z hlediska současného a následného kůrovcového nebezpečí a hrozícího rozšíření suchých porostů.

Dvanáctičlenná nezávislá expertní skupina složená z představitelů výzkumu, správy a majitelů lesů a odborníků z Jihočeského i Plzeňského kraje za účasti pracovníků Správy NP Šumava provedla následně v červenci 2009 několikadenní terénní šetření zejména v bezzásahových a navazujících územích II.zón a nyní předkládá výsledek své práce.

Potvrdilo se, že

- šíření kůrovce je způsobeno nejen jako důsledek větrného polomu Kyrill z ledna 2007, ale zejména masivním rozšiřováním bezzásahového území od roku 2006 a především po vzniku kalamity Kyrill

- aplikovaná obranná opatření jsou kvantitativně nedostatečná a jejich účinnost nedokáže zabránit šíření kůrovce

- metody ochrany proti kůrovci povolené a realizované v bezzásahových územích jsou neúčinné; aplikace entomopatogenů a antiferomonů má výzkumný charakter a pro praxi chybí jakékoliv vyhodnocení, nasazení lapačů podél cest je využíváno propagačně. Dovážení lapáků na skládky do těchto porostů je plýtváním finančními prostředky. Lapače používané v roce 2008 k obraně především na pomezí speciálních managementů efekt nepřinesly. Navazující prostory a stěny jsou buď suché nebo vytěžené.

- stále nejsou v prostoru NP Šumava vnímány dané skutečnosti, že 87 % plochy lesů jsou bývalé hospodářské lesy se změněnou dřevinnou skladbou (podíl jedle a buku nedosahuje ani 10 %) a věkovou strukturou. Jinak by nemohlo dojít ke zcela chybnému rozhodnutí po kalamitě Kyrill, a to ponechání sedmi vybraných oblastí s celkovou plochou polomů 420 ha (147 tis. m3 dřeva) bez zpracování (Polom, Plesná, Ždánidla, Jelenní skok, Modravské a Weitfallerské slatě, Ćerná hora a kalamitní svážnice na Trojmezné).

- stávající systém péče prosazovaný vedením NPŠ a podporovaný MŽP a ekologickými hnutími vede k fatální devastaci Šumavy, jejíž následky jsou nedozírné. 

Dosavadní vývoj ale i zjištění expertní skupiny ukazují na nezbytnou a okamžitou změnu ve směřování NPŠ a to především:

- revidovat strategické cíle a to věcně a časově

­ - zastavit na několik desetiletí rozšiřování bezzásahových území (současný stav je 32% porostní půdy ve státním vlastnictví)

- ­ znovu posoudit nová rozšíření ploch uvnitř parku v předchozích 3 letech

­ - všemi účinnými prostředky zabránit šíření kůrovců v parku ve správě státu k sousedním vlastníkům

- mimo revidovaná území hospodařit přírodě blízkým způsobem, soustředit se na změnu druhové skladby a zvýšení stability porostů; udržení porostního prostředí je prioritou

­ - opustit ideologii „divočiny“, která neodpovídá středoevropskému prostoru, zajistit přístupnost a bezpečnost pro návštěvníky a nebránit přiměřenému rozvoji obcí a jejich majetku

- v tomto smyslu upravit zonaci území

Lesy ČR čelí invazi kůrovce z Národního parku Šumava. Zatím úspěšně (TZ LČR)

Hradec Králové, 25. 8. 2009 - Lesníci ze státního podniku Lesy České republiky se snaží všemi prostředky o to, aby se nebezpečný škůdce smrkových porostů nerozšířil z šumavského národního parku do jimi spravovaných státních lesů. Zatím úspěšně.

Současný stav ochrany lesa v Národním parku Šumava, který vedl k úvahám hejtmanů o vyhlášení stavu ohrožení, ovlivňuje hospodaření i na sousedních majetcích. Odchyty tisíců kůrovců v jednotlivých lapačích, které zaměstnanci Lesů ČR umístili blízko hranice s národním parkem, potvrzují, že riziko rozšíření kalamity na další území je značné. 

„Tato situace nás nutí věnovat kůrovci maximální pozornost,“ říká Ing. Ladislav Půlpán, vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů České republiky. „Zejména naše organizační jednotky přímo sousedící s národním parkem, tedy Lesní správa Železná Ruda a Lesní závod Boubín, dělají vše pro to, aby invazi kůrovce z parku do našich lesů zabránily.“

Například Lesní správa Železná Ruda položila do konce letošního července 20 590 ks klasických lapáků, které po nalétnutí kůrovcem vždy včas zpracovává. Kromě toho v porostech umístila celkem 466 feromonových lapačů a 1 130 jiných typů lapáků. Oproti loňským 3 900 lapákům a 281 lapačům jde tedy o podstatné zvýšení. Samozřejmostí jsou i častější prohlídky lesa a vyhledávání napadených stromů. Výsledkem je, že se letos podařilo odchytit a včas zlikvidovat velkou část rojících se kůrovců. Za měsíc červenec bylo na správě zjištěno a zpracováno téměř o třetinu méně kůrovcem nastojato napadené dřevní hmoty (6.900 m3) než loni (9.200 m3). Podobně úspěšně bojuje s kůrovcem i Lesní závod Boubín.

Výsledkem všech zmíněných opatření je, že předpokládaná těžba kůrovcového dřeva v oblasti Boubína i Železné Rudy dosáhne nanejvýš poloviny celkové roční těžby povolené zákonem. 

„Znamená to, že kůrovec není v našich lesích důvodem ke zvýšeným těžbám,“ zdůrazňuje Půlpán. „Protože jsou obě tyto organizační jednotky v sousedství národního parku náletem kůrovce maximálně ohroženy, považujeme to za úspěch i za doklad toho, že se lesníci státního podniku o svěřené lesy dokážou svědomitě postarat.“

Ing. Michal Kačena, MBA
tiskový mluvčí LČR

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.