logo Silvarium tisk

Vědec, lesník a ekolog Josef Fanta, který se 3. července dožívá 90 let, stál v roce 1963 u zrodu Krkonošského národního parku (KRNAP) a tehdy se také stal náměstkem jeho prvního ředitele pro ochranu přírody a výzkum. Po srpnu 1968 byl z politických důvodů odvolán, pracoval jako dělník a nakonec nuceně emigroval do Nizozemska. Po sametové revoluci se vrátil do vlasti a zasloužil se o obnovu lesů zničených kyselými dešti v Krkonošském národním parku.

Fanta absolvoval Lesnickou fakultu ČVUT v Praze a v roce 1954 nastoupil do Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Zde řešil především otázky přirozené obnovy, pěstební techniky a omezení škod při těžbě dřeva. Po emigraci působil od roku 1977 na universitě v Amsterodamu jako profesor ekologie krajiny a byl také profesorem ekologie lesa na univerzitě ve Wageningenu.

Po návratu do vlasti zjistil katastrofální stav krkonošských lesů, způsobený imisemi. Zničeno bylo přes pět tisíc hektarů lesa, podobně jako v Jizerských a Krušných horách. Fanta zapojil do obnovy českých lesů nizozemskou Nadaci FACE, která poskytla na revitalizaci lesů téměř miliardu korun. Poté, co se uskutečnil záchranný program podle projektu Fanty a jeho kolegů z amsterodamské univerzity, byl KRNAP vypuštěn ze seznamu ohrožených národních parků.

V roce 2007 obdržel od ministra životního prostředí Martina Bursíka Cenu ministra životního prostředí za rok 2006, a to za celoživotní přínos ochraně přírody a vědecké ekologii. Do února 2011 působil ve Vědecké sekci Rady NP Šumava. V roce 2015 obdržel Cenu Josefa Vavrouška za to, že zásadním způsobem ovlivnil debatu o správné péči o lesy v České republice a udržitelném hospodaření v nich.

V posledních letech je pak profesor Fanta, který je autorem více než 150 odborných a vědeckých publikací, jednou ze zásadních postav v české odborné i veřejné debatě o správné péči o lesy v České republice, především pak v národních parcích. Je kritikem současné státní lesnické politiky, které vytýká, že nebere ohled na měnící se přírodní podmínky a řízení sektoru a výkon hospodaření podřizuje výhradně ekonomickým zájmům.

ČTK

Komentáře  

+4 # Lakatoš 2021-07-07 10:21
Pánové, ale nesuďme podle toho, kdo věc říká, ale jakou věc říká. Poukazujeme neustále na vyspělé české lesnictví, ale je tomu opravdu tak? Za svůj život jsem byl svědkem tolika činů, jež se nedají z hlediska lesního prostředí nazvat jinak než zločiny! A tyto zločiny neprováděla ani laická veřejnost, ani aktivisté, ale my, již se nazýváme lesními odborníky. Dnes máme stovky čtverečných kilometrů téměř nezalesnitelných plání po smrku, nabízí se otázka: byla-li by naše odbornost, posuzovaná tímto měřítkem, nižší (jako třeba u lesníků slovenských, kteří nikdy nepřestali hospodařit s bukem), měli bychom dnes takto velké problémy a takto vysoké finanční ztráty? Smrkové hospodaření byl a je velký omyl, pánové. A onen omyl zde nezavedl profesor Fanta, jehož fanouškem jinak zajisté nejsem. Ale my a dokonce na něm mnozí a v měřítku větším než vhodném i nadále trváme.
+11 # Rensa 2021-07-07 11:43
Smrkové hospodářství za omyl vůbec nepovažuji, protože ti, kdož smrkové lesy vysazovali, nemohli předpokládat, že se ke smrkovým plantážím začneme chovat jako k přírodnímu lesu. Až to je ten pravý a skutečný omyl.
+1 # Lakatoš 2021-07-07 12:37
Zajisté, ke smrkovému lesu je třeba chovat se jako k zemědělské plantáži, jíž bezesporu také je. Pak je ovšem třeba si také uvědomit, že stejně jako u jiné plodiny, i u smrku je třeba zajistit vhodné střídání plodin a případně i hnojení. Nyní přišel čas, kdy se ukazuje, že smrk je na řadě míst zapotřebí vystřídat, jen to na oněch plochách neděláme v řádu jednotek let jako s řepou či kukuřicí, ale v řádu jednoho či dvou obmýtí. A také jako v zemědělství, ani u smrku rovněž střídat nemusíme, ale pouze za cenu výrazně zvýšených provozních nákladů, jejichž výše také to střídání podpoří. Osobně se mi srovnání smrku s polním pěstováním zemědělských plodin velmi líbí a považuji je za trefné.
+5 # Starý 2021-07-07 13:58
Smrk nám po dlouhá desetiletí zajistil prosperitu a i dnes kdybychom jej dokázali využít to není marné.
Která z dřevin to dokáže?
Jsme bláhoví a vše prodáme a stát, ten jen přihlíží.
Důležitější jsou zábavní akce, motorky a pod.
Budoucnost ukáže.
Jakoupak máme soběstačnost v obnovitelných surovinách a to nechci srovnávat "zemědělství", kde již soběstační pár (zatím) desetiletí nejsme !! A to je tu jiný obrat a jiná pružnost oproti lesům.
+8 # Lakatoš 2021-07-07 14:16
Pane Starý, rozumím, že z pohledu majitele sousedícího s pozemky velkých vlastníků to můžete vidět takhle. Ale já mám zkušenost opačnou a smrku už nevěřím. Dnes vám naholo odcházejí padesátileté i mladší smrkové porosty všude po republice. Kde je jejich zpeněžení? Máte-li všude kolem sebe drobné vlastníky, jeden vytěží včas, druhý taktak a další dávno s křížkem po funuse. Brouk se vám mezitím rozletí do dálav. Dokud nesežere poslední smrk aspoň třicetiletý, tak ho tam budete mít. Co s tím? Nic. Většina těch drobných majitelů ani nesází, máte pět let na zajištění následného porostu z náletu. Myslíte, že kdo několik let nedokázal vytěžit a odvézt mrtvou hmotu, ze které aspoň nějakou korunu měl, bude sázet nové stromky do řádků, dřít se s nátěry, křovinořezem? Vše bez záruky, že mu to za pár desetiletí zase neodejde? I kdyby se snažil to hlídat - pohlídá si to i soused zprava, zleva? Ne, tak už to nebude. Ani není, kdo by to doopravdy hlídal. Ta doba je pryč a už se nevrátí.
+4 # Rensa 2021-07-07 14:32
Můžete uvést, kolik Vám je let?
+7 # Lakatoš 2021-07-07 15:41
Je mi 78 let.
+6 # Starý 2021-07-07 16:12
Věřím, že to tak někde je, s hromadou vašich názorů souhlasím a rád vás zde čtu pane Lakatoš, podobné souznění mám s p. Rensou, který je trefný.
Ale k brouku...můj soused je stát a ten v počátku sucha a kůrovcové kalamity měl kousek od mých lesů cca 10 000 m3, kůrovci opuštěného dřeva.
Myslíte, že mne v tu dobu zajímali drobní sousedi s cca 5-10 m3 kůrovce. Jistě, po roce až roce a půl už to bylo jiné a dnes můj velký soused zachraňuje, ale už není co.
I přes svůj věk sázím a sázím a sekám a sekám, ale opět velký soused vázne a pěstuje ostružiny.
Tak nevím kam to spěje.
Nechtějte abych komentoval ochranu lesa u velkého souseda, který nás jistě spasí......
Podobné to bylo před cca 12 lety s lýk. lesklým.
A ten sežere vše od 4 let věku, tak koukám jak soused provádí prořezávky. Akorát ten mrňous má vždy tak rok zpoždění. No nezbývá než se modlit a za rok se uvidí, jestli budou i nějaké mlaziny.
+8 # Lakatoš 2021-07-07 17:18
A tak to je, pane Starý. Jsme za broukem pozadu a v nejbližších mnoha letech vždy budeme. Dříve hajný obcházel poctivě lesy, znal každý strom, jak uviděl někde podezření na závrt brouka, hned to vyznačoval k těžbě. Bývalo chladněji přes vegetaci běžně o 2 stupně v průměru, bývaly dlouhé zimy, bývala léta bez třicítek. Dnes je všechno jinak. Lidé v lese chybí, těžba se vyznačuje kolikrát až při vylétlém broukovi. V suchém a teplém období 2015-2018 brouk přeletěl z hlavního výskytiště v Nízkém Jeseníku nejprve na Hostýnské vrchy, na to potřeboval rok. Dva roky potřeboval, aby se zabydlel na Vysočině a od té doby postupuje vytrvale k západu a severozápadu. To je hlavní vlna. Nemáme ani lidi, kteří by to monitorovali. I kdybychom je měli, nebylo lidí a firem, co by tak rychle provedli tak masivní těžbu.
Kde je šance, že to za deset patnáct let bude lepší? Já ji nikde nevidím. Brouk je dnes všude, máme tady několik druhů, vždy budeme o několik kroků pozadu, v nejbližších 20 letech nedokážeme dosíci té čistoty smrkových porostů, jaká tady byla do převratu. To prostě nelze.
Smrk tedy výrazně ustoupí a zajisté, lýkožrout lesklý se postará i o mnohé dvoumetrové stromky. Musíme se poučit, neboť lepší podmínky mít nebudeme. Jaká je tedy cesta? Důsledně smíšené porosty, kdy vypadnutí smrku bude nahrazeno dalšími dřevinami. Ústup od holosečí, neboť důsledné prořeďování stávajících kultur spojené s podsadbami a nálety opět sníží míru nutného zalesnění, bude-li se opakovat kalamita. Pěstování smrku v zastoupení nejvýše 20-25% v oněch nesmíšených porostech, dále 10% jedle, 20% buku, 20% dubu, třešeň, klen, douglaska a ano, pokusně i ten cedr libanonský a další. Mysleme na potomky! Vždy mějme na zřeteli, že výpadek jedné dřeviny musí být bez přehnaných pěstebních nákladů plynule nahrazen dřevinou jinou, sousední.
+14 # Rensa 2021-07-07 18:08
Proč jsem se ptal na Váš věk. Jsem přesvědčen, že kůrovcová kalamita není suchem, není množstvím smrku v lesích, ale lidmi - kdo zažil praxi u lesních závodů do začátku devadesátých let, měl v krvi, co se s broukem musí. Takovým je dnes cca 50 více let. A jak mi kdysi řekl jeden, dnešní lesnické školství produkuje víc lesních ekoteroristů než provozních lesníků. Kdybych před pětačtyřiceti lety řekl profesoru ochrany lesů, že proti brouku lze zasahovat těžbou po přerojení (jednom, dvojím, trojím), k maturitě bych sotva došel. Dnes může nahodilka v lese ležet klidně dva roky, kůrovcová kola se šířit exponenciálním tempem a mladým to nevadí - není to jejich, vedení má kolikrát jiné priority (výběrová řízení) nebo tomu nerozumí (zhusta obce) nebo OLH jednoduše nestíhá. A do toho mediální masáž o nepůvodnosti smrku (blbost, byl tu před bukem).
Jak řek Kinský ze Žďáru - kdyby se proti brouku zasahovalo jako kdysi (a jak je psáno v učebnicích ochrany lesů dodává já), byla by brouka desetina.
+10 # Přemek 2021-07-08 08:14
Přesně tak,vyhnali lidi z lesa(kočí,pilaře) a po nástupu HV technologií a štěpkování,kdy se vyvezla štěpka(včetně velkých zlomů a špicí)a stěpkovalo se za měsíc a kůrovec lítal,to začalo v roce 2012.Jede se jen na zisk až na dřeň. Smrk drží a opět bude držet celé lesní hospodářství,již.nyn í je cena 2700,-Kč za kubík.
+5 # Lakatoš 2021-07-08 11:58
Můj starý přítel, svého času ředitel lesního závodu v Bílých Karpatech na Moravě, byl velkým fandou buku. Myslím, že již jsem zde o něm psal. Vždycky mi říkával: pokud bychom dnes zrušili naši profesi a přenesli se v čase o dvě stovky let, byli bychom překvapeni, kde všude by se buk objevil a převládl. Zajisté, smrk zde byl před bukem, to je nepochybné. Z pylové analýzy dokonce vyplývá, že v dobách raně poledových jsme zde měli dubo-smrkové či dokonce lískové lesy. Dokud se neobjevila jedle, mohl smrk vykazovat vysokou či nízkou vitalitu, ale neexistovala dřevina, jež by ho potlačila, vytlačila. Tedy to stejné, jako jsme uměle vytvořili na mnoha stanovištích nyní, kdy z důvodu absence jiných dřevin nám zmlazuje pouze smrk, nebo dřeviny měkké či lesní stanoviště degraduje v porosty trav a bylin.
Po nástupu jedle lesy zhoustly, ustoupil nejprve dub, ale krátce nato i smrk. Srážky poklesly a dále se oteplilo, lesy už ale byly husté, smrk dále ustoupil a ustoupila částečně i jedle, nastala doba buková a ta trvá dodnes. Jakmile se objeví buk, potlačí zcela přirozeně smrk na většině stanovišť. Klimatické faktory nám mohou připadat nevýznamné, ale pravdou je, že již oteplení o stupeň či dva spojené s nárůstem či poklesem srážek o pětinu znamenají výrazně odlišnou přirozenou skladbu lesa. A k oné původnosti smrku? Před několika tisíci let byl hlavní dřevinou lesů na našem území dub šípák, který dnes ve zbytcích churaví na jižní Moravě a v Českém krasu. Churaví proto, že i tam je porážen duby letním a zimním, jen co trochu zhoustne porost. Nebylo-li by umožněno dubům letním a zimním se zde dostat, nepochybně i tam by byl i nadále dominantním dub šípák. Tehdy bylo průměrné klima snad takové, jaké nyní v těch nejteplejších letech, 2017 či 2018. Stačí tedy jen velmi málo a dopouštíme se s posuzováním vhodnosti dřeviny určené její původností politováníhodného omylu.
0 # schutzmeister@iex.cz 2021-07-08 12:14
[quote name="Rensa" kdo zažil praxi u lesních závodů do začátku devadesátých let, měl v krvi, co se s broukem musí..

Jen bych tedy pro objektivitu těch 90 let jmenoval zcela odumřelé a rozvrácené porosty :
Krušné hory - 50 tis ha
České středohoří - 2 tis
Lužické hory - 5 tis
Jizerské hory - 20 tis
Krkonoše - 10 tisíc
Broumovsko - 5 tis
Orlické hory - 5 tis
Kralický sněžník - 10 tis
Jeseníky 15 tisíc
Šumava centrální - 5 tis

Když to vysečtu, je to nějakých 120 tisíc hektarů tak z pola vykácených a zpola nechaných ekologicky na stojáka vožraných.

Myslím, že se ještě dnes mají z čeho učit - zatím se tomu jen těsně přibližují.

Až na Krušné hory jsem to viděl na vlastní oči, souše kam oko dohlédlo.

Tolik pro historickou přesnost.
+10 # Rensa 2021-07-08 21:00
Ano, a příčina? V té době elektrárny chrlily 3 mil. tun SO2 za rok. V roce 1977 jsem na lesárně zažil besedu s pracovníkem ministerstva, který řekl, že do roku 2000 všechny lesy severně od čáry Karlovy Vary - Ostrava plus Beskydy budou holé a budeme rádi, když je udržíme ve stadiu kyselých trav. V té době Chvaletice už kouřily taky a začínala to chytat Vysočina.
Ano, brouk to dorazil, ale prvotní příčina byly emise. Republika neměla na nákup odsiřovací technologie, tak se obětovaly lesy. A paradoxně zhoršení stavu lesů napomohly odlučovače popílku, který kyselé deště částečně neutralizoval.
+6 # Starý 2021-07-08 00:33
Tak, tak, a podobné je to na polích.
Když shlédl můj profesor dnešní moderní hospodaření, tak pravil, že půda bude za pár let mrtvá. Skonal.....
A jaká je již dnes půda?
Nedělejme stejnou chybu v lesích.
Smrk je dobrý a má své místo.
Bez ochrany nevyroste ani dub a ani jedle....
Bez ochrany nebude živá půda a nevyroste ani klas.....
Chemie a hnojiva vše nespasí....
Harverstory a drony les nevypěstují.....
+9 # Přemek 2021-07-05 14:57
Dostal cenu od Bursíka(zelený blázen,neodborník) a byl členem rady NP Šumava,víc není třeba dodávat,to hovoří za vše,jaký je to odborník.Nějak se tito zelení parazité přemnožili.
+7 # najše 2021-07-04 23:21
Josef Fanta si dlouhodobě buduje kult vlastní osobnosti, kdy spolu s dalšími experty (např. Kindlmann, Hruška, Vrba, Svoboda) bombardují veřejná média, aby nám sdělovali, jak je nejlepší nic nedělat, jelikož bezzásahovost je moderní, efektní a jediný správný způsob resuscitace krajiny. Co k nám už nedolehne je itinerář penězovodů :-) :D :lol: Jelikož pan Fanta dosáhl lesnické profesůry v Holandsku, s oblibou o něm tvrdím, že je to takový námořní admirál z Nepálu, jelikož Holandsko má lesů zhruba tolik, co Nepál moře (až na těch pár topolů).
+4 # Saltazar 2021-07-05 06:29
Máte trochu podivné představy o vzdělávání a fungování univerzit. Opravdu nezáleží na tom kde je umístěna, ale spíše kdo tam pracuje. Trochu pro vás na zamyšlení, Češi mají pokud vím velmi dobré Egyptology a Egypt se v naší republice fakt nenachází.
+7 # Rensa 2021-07-05 08:50
To ano, ovšem naši egyptologové neradí Egypťanům, co v Egyptu dělat, a už vůbec nepoučují, kde staří Egypťané (možná) udělali (podle egyptologů) chybu.
+1 # Saltazar 2021-07-05 10:43
To nevím, zase tak moc egyptologii nesleduji, ale když to píšete, asi to tak bude. Každopádně moje myšlenka byla, že když nějaká země nemá lesy, neznamená to, absenci kvalitního odborného lesnického výzkumu, který předčí ten náš.
-1 # najše 2021-07-05 23:11
Zdravím Tě Saltazare ! Pokud chceš cestovat po moři s nepálským admirálem, je to na Tobě, já dám přednost třeba Portugalci; jedná se ale pouze o alegorii, která nemá s lesnictvím nic společného.

Nevím jak dalece znáš názory Fanty, ale kritizuje téměř vše, co v našem lesnictví existuje, s čímž nelze souhlasit. Jestli máš o našem lesnictví stejně špatné mínění jako Fanta, můžeš uvést konkrétní případ. S radostí si ho přečtu a budeš-li chtít, také Ti na něj odpovím (nebo někdo ze zdejších kolegů).
+4 # Saltazar 2021-07-06 18:47
Názory jsem vůbec neřešil. Jen podotýkám, že argumentovat studiem v Holandsku je hloupost. Každopádně každý den co jsem u mě na revíru je mi jasné, že naše tradiční lesnictví má velké mouchy. :-)
-3 # najše 2021-07-07 00:03
Vůbec Ti nechci rozumět. Je totiž velký rozdíl mezi "naším tradičním lesnictvím" a konkrétním lesníkem. Buď tak laskav a obtěžuj se vypsat nějaké ty velké mouchy, které vidíš, ať o nich můžeme diskutovat.
+6 # schutzmeister@iex.cz 2021-07-07 11:18
Cituji najše:
obtěžuj se vypsat nějaké ty velké mouchy, které vidíš, ať o nich můžeme diskutovat.


Co třeba pro začátek minimální zakmenění ? Nebo 140leté obmýtí u DB ? Nebo výsadba BK na holině ? Nebo počty sazenic na ha - jehličí moc, listíí proklatě málo ? Nebo dotace na výsadbu smrku na nelesní půdě ? Pohledalo by se toho hafo.
To jsou " pilíře " českého lesnictví - ne ?
:lol: :lol:
-2 # najše 2021-07-08 01:20
no kluci, jestli jste spojení,tak vám můžu odpovídat oběma.
To, co jsi napsal určitě nejsou žádné mouchy, protože to, co uvádíš je důsledek kvality aplikace tradičního lesnictví. Nebudu se rozepisovat, protože nabývám dojem, že používáš pojmy, kterým moc nerozumíš, tak budu stručný:

1) minimální zakmenění neexistuje ! Je pouze zakázáno prořeďovat les z důvodu rizika labilizace ekosystému. Výčetní kruhová základna, která byla použita pro dodatečné dělení do desetin tzv. zakmenění byla zodpovědně zjištěna z původních porostech pány Zlatníkem, Plívou, Průšou. Co by mělo být špatně na tom, že máme zákonem zakázáno prořeďovat lesy??

2) 140 leté obmýtí u DB může být příliš krátké, ale je nutno uvážit, že obmýtí (a s tím přímo související závazný etát LHP) nejsou povinností, ale doporučením v tom smyslu, že Ti "tradiční lesnictví" NE přikazuje pílit DB ve 140 letech, jako ten pitomec,co někde sťal onen výběrový dub v minulém roce.

Na další odpovídat nebudu, protože mne unavuje reagovat na lidi, kteří nemají základní rozhled v problematice - sorry !
Mám z Tebe pocit, že bys svoje výhrady mohl shrnout do výroku "neuznávám hospodářský les".
+9 # schutzmeister@iex.cz 2021-07-08 17:52
Cituji najše:
no kluci, jestli jste spojení,tak vám můžu odpovídat oběma.


No, nebyl to záměr, aby mě někdo viděl dvojitě. :lol:
Ale jo - nemám akademické vzdělání.
Ale jak říká klasik : " Nu, i skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále... "
A i bez titulu můžu mít svůj názor.
A pocit ze mě není přesný - nalevo jsou ti ekoterooristé, Vy budete někde uprostčed a já jsem ještě horší - úplně v pravo jsou ti, co při pohledu na les vidí úhledně srovnané hráně s fošinkami.
Takže ne, nemám rád přemnoženou zvěř, špatné lesníky a růstový tabulky.

K zakmenění - zjevně i člověk vzdělaný chápe co myslím. Celá ta kruhová základna a výpočet výše předmýtných těžeb je sice skvěle spočítaná, ale se špatnou vstupní veličinou. Je jedno jak to budete nazývat, ale procenta se zásoby - tedy kubíky - jsou chybná veličina jako taková.
Strom jako jednotlivec má optimální přírůst, když se nedotýká větvema. To je zkušenost a myslete si o tom co chcete. A je úplně čumák, jestli má porost zásobu takovou či onakou.
Do šíře smrk naroste cca 15-20 čísel za rok. Takže řekněme někdy v prvních dvaceti letech musí mít na normální půdě rozestup řekněme 3-4 metry. Ve 40 letech šest až 8 metrů. A stoletý smrk dobrého růstu má korunu o průměru 10 metrů, to je na hektar, jestli dobře počítám 100 - slovy sto - smrků mýtného věku. Pod tím samozřejmě může být už hustý mladý les, to se nepřu.
Jen v takovým případě je optimální přírůst, stabilita porostu a minimum hnilob. Suky nikomu nevadí. U listí jich ani mnoho nebude, ani u borovice a modřínu. Takové stromy mohou mít mýtnou zásobu 600-800 m3 a nemusí je obnovovat uměle.
Celý to počítání, kalkulace a ptákoviny od stolu jsou naprostej úlet. Každej hajnej na místě vidí, jestli má les hustej nebo ne. Nepotřebuje kruhový základy a tabulky.
Je úplně jedno, kolik v probírkách vytěžíte, když budete držet zápoj, protože čím se víc těží, tím větší je přírůst.
Takže jo - je špatné mít přehoustlé porosty s václavkou a námrazovými zlomy jenom proto, že se někdo drží staletí starých výpočtů nesmyslných veličin.
A i když nemáte "minimální zakmenění" v LHP tak maximální výši těžeb z těchto hausnumer počítanou tam máte. Takže co ?
A může být lesník sebe lepší, jen čumí, jak mu to hnije, vyvrací vítr a žere kůrovec.
V hospodářském lese se má hospodařit a ne schraňovat zásoba nahnilého dříví do dalších osvobozujících polomů - protože pak se prostě udělá nový LHP.
Místo, aby se dříví těžilo zdravé a když je o něj zájem, čeká se, až padne, nebo ho sežere brouk.
To je moje zkušenost, každej se místo do tabulek může podívat do lesa sám.
Radši jsem tam dnes nahklídnul - aby nekecal - tak 80+ SM průměrný rozestup zhruba 2,5 metru - ale i metr. Třetina se známkou hniloby a polovina s korunou kdesi ve výšinách.
Takže taky - sorry . :lol: :lol:
+8 # Rensa 2021-07-08 21:06
Cituji:
Je úplně jedno, kolik v probírkách vytěžíte, když budete držet zápoj, protože čím se víc těží, tím větší je přírůst.
Gratuluji, právě jste objevil lesnické perpetum mobile!
Co se nepodařilo generacím lesnických výzkumníků, podařilo se Vám prostým rozumem.
+4 # schutzmeister@iex.cz 2021-07-09 11:46
Cituji Rensa:
Cituji:
[Gratuluji, právě jste objevil lesnické perpetum mobile!
Co se nepodařilo generacím lesnických výzkumníků, podařilo se Vám prostým rozumem.


Gratulace je to pozdní, to je stará vesta.
Posílám odkaz :

" 3. Bohdaneckého probírka (orlická, česká, milimetrová, 1881)
Vznikla na Orlickém panství, zdejší lesy měly v té době za sebou období
devastace krádežemi, hrabáním steliva a pastvou, byly těžce poškozeny
vichřicemi a kůrovcem.Vzniklé holiny byly zalesňovány síjí smrku a
borovice.
Důsledkem toho bylo značné snížení etátu, což dalo podnět ke zkoumání
příčin. Bylo zjištěno, že ve starých zachovalých porostech, kde se
primitivně hospodařilo toulavými sečemi, ve věku 80-150 let byla
hektarová zásoba 560-960 m3 dřeva při počtu kmenů 400-480.
V porostech ze síje starých 106 let byl objem 320 m3 při 740 stromech na
1 hektar.
V tehdejší době silné i zavětvené kmeny (průměr pařezu 40-100 cm)
byly na trhu více žádané a ceněné než slabé jemnoleté výřezy.
Toto srovnání vedlo Bohdaneckého ke zkoumání přírůstu (vycházel
přitom i ze sdělení lesmistra Johna o pralese v lesích vimperských
(Boubínský prales 1870).
Jako cíl si stanovil vypěstovat v co nejkratší možné době nejlépe
zpeněžitelné kmeny o tloušťce 20-36 cm.
Porosty ze síje produkovaly převážně vlákninu a důlní dříví. Pilařských
dimenzí dosahovaly až ve 150 letech (d1,3 30 cm), s průměrnou šířkou
letokruhů 1 mm.
Bohdanecký chtěl v krátké době dosáhnout 3 mm přírůstu. Protože
vycházel z toho, že výše přírůstu závisí na množství asimilačního
aparátu, chtěl požadovaného přírůstu dosáhnout určitým tvarem a
velikostí koruny.
Rozhodl se uvolňovat koruny a nedbal na ohledu čištění kmenů hustým
zápojem a na vypěstování nesbíhavých plnodřevných kmenů.
Po 10 letech ověřování Bohdanecký na exkurzi České lesnické
společnosti konstatoval:
Při snížení počtu kmenů z původních 8000 na 1800-2000/ha do 40 let
věku porostu bylo dosaženo přírůstu 4-6 mm ročně.
Objem vychovávaných porostů ve věku 40 let se rovnal zásobě 80ti
letých porostů nevychovávaných, vzniklých z síje.
Pozdější zprávy potvrdily, že porosty vychovávané podle zásad
Bohdaneckého byly velmi odolné proti kalamitám i požárům.
Shrnutí principu Bohdaneckého probírky
• silné a včasné zásahy (až 50 % z počtu stromů ve věku 15-20 let)
• ve věku 30 by v porostu nemělo zůstat více než 2000 – 2500 jedinců,
na horších bonitách 3000 – 3500 jedinců na 1 ha,
•¨rychlá redukce počtu stromů, která způsobovala trvalejší porušení
zápoje, probíhala přednostním odstraňováním podúrovňových stromů,
včetně stromů vrůstavých, s případným zásahem do úrovňových stromů"

Já nevím, to je snad všeobecně jasný i študovaným lidem.
To co já měl na mysli, je odvozování výchovy od zásoby - tam prostě neexistuje relevantní souvislost, ač jste se o tom asi neučil.
Neznalost ale není důvodem to neověřit.
To jde ale jen v lese, ne na monitoru na matematických modelech počítaných z nesouvislých veličin.

Koneckonců zkuste mrknout na to NpŠ nebo Prosilva.
Rozumím, že nějakej ňouma Vás nebude poučovat.
+6 # Rensa 2021-07-11 21:54
Naopak, ta gratulace je velice aktuální - pokud si ovšem nepletete přírůst jednotlivého stromu s přírůstem porostu. Opovrhované tabulky (růstové, někdy taky taxační, dříve výnosové) jsou totiž vždy na porost a sestaveny byly proto, aby majitel lesa (potažmo lesník) si mohl udělat představu o produkci dřeva (výnosu) z lesa za určitou dobu (zpravidla obmýtí). Celá taxace (dnes HÚL) je na tom postavena a neslouží v prvé řadě lesníku, ale majiteli lesa. Jinak slovy Jana Wericha - abychom věděli od kdy do kdy a co za to.
A žádný lesnický výzkum dosud nevyvrátil základní myšlenku, že každým odstraněním živého stromu z porostu se snižuje celková hmotová produkce, neboli celkový (průměrný) přírůst (za obmýtí). Pokud jste schopen toto tvrzení vyvrátit, potom se skutečně jedná o událost srovnatelnou s objevem perpeta mobile.
+2 # Lakatoš 2021-07-12 11:45
Pane Renso, to ale není zcela pravda. Proředěním porostu o hodnotu x tuto hodnotu automaticky neztrácíme, neboť není odečten hmotový nárůst sousedních stromů, jež díky náhle zvýšenému světelnému požitku narostou někdy i výrazně více, nežli by narostly bez proředění. A především není započítán efekt úspory nákladů na umělou obnovu porostu, kdy prořeďováním umožňujeme "zdarma" nálet například buku, klenu a někdy dokonce i jedle, když bychom jinak museli pracně, dlouho a za draho zalesňovat holinu. Osobně se domnívám, že přesně tohleto je hlavní slabinou všech takových výpočtů, počítajících pouze s okamžitým výnosem, leč neschopných projikovat zisky a náklady z porostu do dlouhodobějšího časového horizontu.
+6 # Rensa 2021-07-12 20:57
Termín "kritické zakmenění" a jeho podstata jsou Vám známy?
-1 # schutzmeister@iex.cz 2021-07-12 11:53
Vím, co si o tom myslíte, ale opravdu si to nepletu.....
Před Kolumbem si taky myslili, že země je placka a na západ do Indie jede leda cvok....
A tím nepoukazuju na sebe, ale na století.

Takže k úvaze samotné - o pár čísel zpět je LP článek o výběrných lesích ve Švýcarsku. Je tam taky zmínka o tom, že nechali část / tuším už 60 let / lesa bez zásahu a měří ho. Z měření plyne, že se uzavřel zápoj, zásoba dosahuje přes 1000m3/ha a roční přírůst - to je to o čem mluvím - celkový - za obmýtí je dán délkou obmýtí - se prakticky snížil k nule. Jde o to, že toto je dáno růstovou - respektive teď rozpadovou fází. Stromy rostou, jen pokud mají z čeho - koruna, kořeny, půda, voda.
To co můžeme ovlivnit je koruna a kořeny - výchovou. Ano, když les necháme na divoko bez zásahu, je to jak píšete a končí to těžbou nebo rozpadem. Každá těžba v mezidobí zvýší přírůst a když to vysčítáte do celkového přírůstu bude vyšší, než když to necháte osudu.
To závisí od toho, že s hustotou / viz ten Švajc / stromy ukončují růstovou fázi a prostě nerostou.
To lze vyvolat i uměle jak totálním přehuštěním - pozoruji takový SM porost 30 let včetně kontrolního, tak kupříkladu velmi silnou probírkou ve stinných dřevinách. Zase mohu podložit klenovým porostem s pozdní silnou probírkou, který je v podstatě na odpis - nehledě na přírůst. A těžba tabulkově O.K.
Ale to nemá nic společného s kubíky, které mě stále podsouváte z papouškovaných příruček - dřevo neroste stále, a tu fázi růstu můžu těžbou prodloužit, upravit či zkrátit.
To, že to dnes je tak jak je, není nějakým seriozním bádáním, ale dobou vzniku lesního zákona - která prostě ve své době omezovala přílišnou těžbu.
Jenže dneska je všechno jinak. Lesní pych je minulostí a ani tyčky na plot už nikdo nekoupí.
+5 # Rensa 2021-07-12 21:07
Cituji: Každá těžba v mezidobí zvýší přírůst a když to vysčítáte do celkového přírůstu bude vyšší, než když to necháte osudu.
To si jenom myslíte nebo máte ověřeno vlastním měřením nebo jsou to závěry výzkumu?
Ano, před Kolumbem si lidé něco mysleli a měli to za pravdu, ale pak Kolumbus vyplul na západ (= učinil pokus) a přinesl důkaz o něčem jiném.
+1 # schutzmeister@iex.cz 2021-07-13 12:08
Cituji Rensa:
Cituji: [i
To si jenom myslíte nebo máte ověřeno vlastním měřením nebo jsou to závěry výzkumu?
.


Tohle je náhodou zajímavé, protože to vychází i s těmi manipulativními teoretickými výpočty - jak tvrdím - špatné je dosazení kubíků pro hodnocení stavu lesa - to co o kubíkách píšete jako nástroji majitele, nezpochybňuju.

Takže k výpočtům - celkový přírůst dnes je jen vypočítaná hodnota z mnoha nepřesných čísel. Skutečný celkový přírůst - ne ten průměrný - protože ten jen dělíte počtem let k těžbě - je vysčítání toho, co se opravdu vytěžilo za celou dobu růstu. To se nikde objektivně nezaznamenává - myslím u konkrétního jasně defiinovaného porostu. Vše jen kalkuluje s čísly od stolu - a celkovou těžbou podělenou na hektary.
Čili, pokud by jste opravdu doměřil celkovou těžbu - přírůst - fyzicky, pak pokud tohle číslo podělíte roky růstu, dostanete průměrný roční přírůst. Existuje ale růstová křivka - čili ten přírůst není každý rok stejný.
Když se vám podaří - a to nezpochybnitelně lze - udržet růstový vrchol co nejdéle - tak logicky, když sečtete tyhle roční přírůsty jednotlivě a ne výpočtem tabulkou - tak dostanete vyšší celkový průměrný přírůst, než, když naopak , špatným hospodařením, budete růstovou křivku dusit na minimálních hodnotách.
V německu maj universitní lesy - teď si nevzpomenu kde - kde měří ročně porostní vzorky už od roku 1903 - a jeden ze závěrů je, že přírůst není / lineárně / závislý na zásobě. Což je číslo, se kterým právě náš současný výpočet kalkuluje jako možnosti odtěžit podíl na zásobě.
Jasně, že to nefunguje jako perpetum mobile, to taky nikde netvrdím - jde jen o to, že pokud budu počítat zdravotní stav a celkový přírůst z kubíků zásoby - nebo kruhové základny - tak musím použít desítky různých indexů, kterými to upravuju, aby to nějak vycházelo - a ono stejně nevychází, protože to prostě od toho není odvislé.
V lese to dle mého vidí každý, kdo má možnost pozorovat stejný porost několik desítek let v kuse a není to úplně tabulkový případ / jistě se vždy najde vyjímka, potvrzující pravidlo /.
A jak říkám - špatně to je na obě strany - i vypočtená intenzita je někdy a moc silná.
+4 # Rensa 2021-07-13 15:17
Cituji: "Když se vám podaří - a to nezpochybnitelně lze - udržet růstový vrchol co nejdéle - tak logicky, když sečtete tyhle roční přírůsty jednotlivě a ne výpočtem tabulkou"
A víte, že ty tabulky vznikaly právě tímto způsobem? Tisíce a tisíce opakovaných měření na trvalých zkusných plochách, ať už byl autorem Schwappach na konci 19. století, až po VULHM pro tabulky poslední?
+3 # schutzmeister@iex.cz 2021-07-14 12:01
Nu ano, ale když to očistíte od složitých kejklů s čísly, tak kro kubíky probírky potřebujete zásobu - jedno zda měřenou či tabulkovou, ale hodnotu něčeho v čase minulém, co bylo ovlivněno, něčím, co se už nemusí opakovat / když porost roste blbě je logicky nízká /, dále cílovou zásobou na konci periody - což je v každém případě imaginární číslo, ať ho počítáte jakkoli,a ročním přírůstovým procentem, které je imaginární vždy, protože je každý rok jiné. z toho dostanete zásobu po zásahu - která je přesná, jen pokud ji měříte a nakonec skutečně odtěžitelné plánované kubíky - které nakonec taky nemusí klapnout přesně.
Zkráceně - výpočet je odvislý od doby minulé / zásoba/ a budoucí / přírůstové procento / jedno nemusí platit příště a druhé je jen předpoklad.
Jak k tomu dojdete přesně už tak podstatné není.

Ti němci zjistili ještě jednu zajímavost, která tenhle propočet taky dost nabourává.
Přírůst je poměrně zásadně závislý na počasí. Ameriku tím neobjevili, ale dle těch letitých měření jde o dlouhé / teď vařím z vody - 30-50 leté cykly /
které se celkem zásadně liší přírůstem.
Takže deceniální měření, nebo i to co praktikuje NPŠ - se vzorníky - je stále problém - protože měříte v čase minulém / změna periody / a odhadujete do času budoucího.
A z toho vychází "přesný" výpočet povolených kubíků těžby - kdy, jak říká správně pan Kozel - těžíte pro budoucnost - odhad zásoby na konci periody - ale která vůbec nemusí narůst.
Na kubíky můžete mít sebelepší model výpočtu - ale opravdu přesná tam bude jen skutečná výše těžby v konkrétním okamžiku.
Vše ostatní jsou iluze.
A urputná snaha se k těm "přesným" kubíkům nějak dostat.
Ať už tabulkama nebo vzorníkama.
Prostě výše těžby je jedna věc a přírůst druhá.
+2 # najše 2021-07-09 18:45
je mi úplně jedno jaké máte vzdělání a jestli ho vůbec máte, znám spoustu lidí se základním vzděláním, kteří mají tak hluboké znalosti, že strčí i profesora do kapsy.
Jde mi o něco jiného, reagoval jsem na Saltazara a odepisujete Vy, nevím proč bych Vám (nebo Ti jak to vezmeš) odpovídat. Zajímalo mě, jaké mouchy vidí v lesnictví Saltazar, nikoliv Ty. Nicméně jsem TI jednou jsem TI odepsal na Tvoje připomínky k zakmenění a obmýtí u DB a žádnou kloudnou reakci jsem nedostal, takže v tom nebudu pokračovat, ano? Někdo třeba nevidí mezi holínkami a hodinkami rozdíl, protože se oboje natahují, na mě je to ale přespříliš.
+1 # schutzmeister@iex.cz 2021-07-08 17:59
Cituji najše:

. Co by mělo být špatně na tom, že máme zákonem zakázáno prořeďovat lesy??


Jo, ještě - to přesně je špatné - je to naprostej úlet.
Mimochodem je zajímavý, jak se s tím vypořádali v NPŠ. S celejma blbejma tabulkama.
0 # Lakatoš 2021-07-09 11:27
Pane Najše, mohu se zeptat, jak ale dosáhneme bez postupného prořeďování porostu nástupu přirozené obnovy? U buku či jedle je to zásadní podmínkou, protože jak zmínil nepřímo i pan Schutzmeister, jejich výsadba na holiny není ideálním řešením. A řešením je to i u smrku, kde potřebujeme dosíci stavu vhodného když už ne pro nástup přirozené obnovy, pak tedy alespoň pro zavedení smysluplných podsadeb. V opačném případě máme například broukem podmíněnou situaci masového úhynu neprořeďovaného smrku na obrovských plochách, spojenou poté se zásadně zkomplikovanou umělou obnovou. Obávám se, že onen zákaz, jenž zmiňujete, se striktně váže k výlučně holosečně obnovovaným umělým smrčinám a že každý lesník, který se jim snaží vyhýbat, jej jako nesprávný musí odmítnout. Ze své zkušenosti vím, že v bukovém hospodářství byl ignorován vždy, jinak by nebylo možno buk přirozeně obnovit.
+1 # Starý 2021-07-09 14:26
Každý máte jistý díl pravdy a bohužel pěstování lesa je základ a nám nic jiného nezbývá a učit se dle nějakých zásad a stanovit je, je také nutné, i když se jedná o velkou proměnnou.
Zkusím i trochu přestřelit a uplatnit svůj výklad ke kůrovci, kterým se možná jedná o můj omyl.
Dle mého podobné kalamity dávali v minulosti a to dávné, základ vzniku ložisek černého, hnědého uhlí a dalších komodit které jako lidé sakra využíváme a dnes tento základ spotřebováváme.
Proto si les a přírodu musíme opečovávat a pokud to tak není, postupně zanikneme....
Jen názor.
+3 # najše 2021-07-10 00:49
Zákaz snižování (prořeďování) pod 7 desetin plného zakmenění se týká porostů před začátkem doby obnovní, která je spojena s délkou obmýtí. I v těchto tzv. předmýtních porostech jsou výjimky pro případ cílené stabilizace (zpevnění výchovou = především tzv. závory, kdy snížením zakmenění provokujeme nižší výtvarnici kmene a tudíž větší pevnostní stabilitu - dtto simulace přirozeného ředění porostů postupující s věkem porostu). Celý princip zákazu prořeďování je stanoven proto, abychom ctili věk lesa a nedělali těžby kdykoliv se nám zachce. To je pravý smysl vetknutý do Zákona o lesích.

Shutzmeister vůbec neví, o čem mluví, když skloňuje NPŠ. Právě zde si chtěli dopomoci k většímu objemu těžeb, když žádali o výjimku z Lesního zákona a povolení k prořeďování ve všech porostech NPŠ a stálo nás to hodně sil, abychom to zastavili, což se díky Bohu podařilo. NPŠ (a zjm. doktor Kozel) tvrdí, že tím sledují blaho lesa respektive jeho budoucí generaci. Lesní zákon totiž uvádí, že snižovat zakmenění můžeme také v zájmu budoucí generace lesa. Je ale tristní chápat to tak, že si kdokoli kdykoli vzpomene, že bude prořeďovat les v zájmu nějakého budoucího a přitom zplanýruje veškerý současný. To je to enormní riziko desinterpretace tohoto zákonného ustanovení. Nicméně s tím Lesní zákon také počítá a je na konkrétním úředníkovi SSL, aby to vlastníkovi lesa posoudil. Ten vlastník si potom může vyžádat posudek na relevantní způsob prořeďování na ÚHÚL.

Jedná se o základy Hospodářské úpravy lesa, které si musí každý osvojit a neplácat blbosti.
To bychom mohli rovnou říct, že všechny lesy na celém světě libovolně proředíme, protože chceme počkat na nový les a u toho si ještě pěkně namastíme kapsu, protože vytěžíme to, co má ještě růst.

Beze srandy je to stejné, jako když Adolfek a jeho banda chtěli založit 3.říši k čemuž potřebovali vyvraždit nevhodné a špatné jedince, aby mohla přijít konečně ta správná generace lidí, resp. v našem případě lesa.

Je to blbost.
Co se týče skloňování holosečného hospodaření nebo lesa věkových tříd, opět se jedná o skrumáž bludů sloužících k něčemu zcela jinému. O tom by mohl kolega Rensa hodně povědět, stejně jako další kolegové.
+2 # schutzmeister@iex.cz 2021-07-10 12:08
Cituji najše:

Jedná se o základy Hospodářské úpravy lesa, které si musí každý osvojit a neplácat blbosti.
To bychom mohli rovnou říct, že všechny lesy na celém světě libovolně proředíme, protože chceme počkat na nový les a u toho si ještě pěkně namastíme kapsu, protože vytěžíme to, co má ještě růst.
.


Je to tak, že s optikou obecně přijímaného názoru je těžké chápat detaily.
To o čem píšete, nerozporuju.
Ďábel se dle mého skrývá v detailu - a tím je výpočet ze zásoby, nebo tedy kruhová základna. to je tak zažrané, že o tom nikdo ani nepřemýšlí.
Snadno se to počítá, ale je to k intenzitě probírek nevztažná veličina. Je to tím, že se sice mění v čase, ale nemá nijakou souvztažnost se zdravotním stavem lesa v okamžiku výpočtu ani s celkovým přírůstem.
Zkuste si to spočítat jen modelově a jestli vytěžíte 30% nebo 50% za deset let jste na stejném.
Pro kvalitu probírek je podstatná jiná veličina - zápoj - čehož jste si logicky kubírovací optikou nemohl všimnout - a ten opět nemá vztah k zásobě.
Zápoj by mělo být to, co by intenzitu probírek mělo omezovat a vyšší procento intenzity naopak zvyšuje asimilaci a přírůst - viz ten Bohdalecký.
Čímž právě omezení intenzity v ranném věku je úplně mimo - protože probírky mají efekt v růstové fázi - tedy ne ve fázi optima či rozpadu v době obmýtní. Tam už přírůst není.
Je to debata o ničem, protože důsledkem, všude viditelným, je, se to různě obchází, viz ten NpŠ / to jsem měl na mysli, což jste pochopil správně/, nebo čeká na kalamitu a změnu zařízení a nebo, u majetků postupujících v souladu se zákonem, má majitel les plný telegrafních tyčí s vánočními stromky na špici.
Ta špatně zvolená veličina má totiž ještě ten neblahý důsledek, že se přírůst s věkem snižuje - tedy těžitelné procento s této veličiny spočtené ve výsledku možnosti výchovy dále snižuje.
Začarovaný kruh.
Myšlenka je to šlechetná, výpočty jsou správné - jen dosazená veličina neodpovídá cíli.
Ještě k plundrování - souhlasím, že když začnu s výchovou ve 40-50 letech už jde jen o plundrování - slabá výchova zkracuje růstovou fázi - takže ano, pak už nic nedoroste. A jsem zase na na začátku.
Špatný předpoklad - špatný výpočet.
+3 # najše 2021-07-10 19:25
Nemůžu souhlasit s tím, že zápoj nahradí lepším způsobem hodnotu zakmenění. Ve výsledku to bude stejné a budeme se vrtět na místě. Jistě existuje zápoj 100 % a také existují porostní etáže, které se skládají nad sebou a dosáhnou součtové hodnoty zápoje nad 100 %. Nebo můžeme použít hodnotu LAI, ale ta je pro hospodářské účely již zcela nepoužitelná. Zakmenění a jeho hodnoty, které mohou dosahovat oproti tabulkovým hodnotám více než 10 (překmenění 13 apod.) dobře vystihují vše. Samozřejmě je nutné vědět, že zakmenění je pouze podíl skutečné a tabulkové zásoby a zcela běžně nastanou případy, kdy by lokální klimax z těchto tabulek významně vybočoval. Jak jsem ale uvedl jinde, pro jakékoliv plánování potřebujeme jistou míru zobecnění. Jinak bychom mohli ze všeho nasekat výzkumné objekty, nebo hůř, národní parky. To jsme ale už jiné rovině filozofie hospodaření, smysluplnosti lidského počínání a pod.
Tolik v Vašemu opěvovanému zápoji - k ničemu bychom se neposunuli.
+3 # schutzmeister@iex.cz 2021-07-11 11:21
Cituji najše:
Samozřejmě je nutné vědět, že zakmenění je pouze podíl skutečné a tabulkové zásoby a zcela běžně nastanou případy, kdy by lokální klimax z těchto tabulek významně vybočoval. .


A o tom to je - těžba / předmýtná / je plánována prostřednictvím " Cimrmanova indexu " navíc dle tabulkové, nikoli měřené zásoby.
Pro praxi nepoužitelné, čímž nechci říct, co tam dosadit místo toho.
Zápoj myslím v nadúrovni - logicky spodní etáže jsou tak či onak potlačené, nemají zásadní vliv na zdravotní stav celku. Pokud tedy může matematický výpočet přesáhnout 100%, jde zase o Cimrmanův index.

A ještě k těm výše zmíněným Lesoplundrům - těm dle mého současný výpočet probírek náramně vyhovuje - nejde přeci o kubíky, ale zisk a ten je u probírek ve slabé hmotě záporný. Logicky tedy čím menší je předpis tím víc v celku vydělají - a se zdravotním stavem ať si lámou hlavu další generace. A malý soukromník ? Toho už nenutí k péči o les nic - nemaje zařízení. Že nesmí těžit víc jak tři kubíky ? Netěží nic, prodá to v celku, až to půjde. Tam je ta skutečná "divočina".
0 # najše 2021-07-11 20:26
vytrhnout určitou citaci z kontextu a pak se na ní vrtět je obvyklým faulem. Vůbec nechápu o co Vám jde, ale z Vašich textu je patrno, že to nevíte ani Vy sám. Celkový negativní dojem ze současného lesnictví projektujete do marginálních záležitostí, které jsou podle Vás klíčové, ale ve skutečnosti jsou to nesmysly, dtto Vaše pojednání o důležitosti nahrazení zakmenění zápojem.
+6 # schutzmeister@iex.cz 2021-07-12 12:01
S tou citací se omlouvám.
Je to technická věc - když dáte citaci, je komentář pod textem, ke kterém píšete, bez citace se to s dalšími komentáři posunuje libovolně a ztrácí se kontext.
Jiného v tom nehledejte.
A pak, těžko chápat někoho, koho to prostě jenom baví, že mu o nic nejde. Že nemusí každej spasit svět.
Jestli máte psa, tak se taky určitě umíte zhádat, kterej je lepší... A nemusí jít nikomu o zavedení jednotného mysliveckého plemene, ne ?
+9 # Starý 2021-07-13 06:58
Základním předpokladem všeho zde řečeného je vypěstovat les a to při dnešních stavech zvěře a stavu společnosti, která na les kašle, a státu, který jen slibuje a pak čučkaří je nanic.
Omlouvám se za stejná slova, ale dělat výchovné zásahy, snižovat nebo zvyšovat zastoupení dřevin, zakmenění a další, lze až když něco vyroste.

NAKONEC, TAK JAK VŽDY DOJDE NA SLOVA NAŠICH PŘEDKŮ A VĚDCI DRAHO A PRACNĚ ZJISTÍ VŠE JIŽ POPSANÉ.
v LESE A PŘÍRODĚ PLATÍ STÁLE STEJNÁ PRAVIDLA ...
Jen bláhový myslí, že si les a přírodu vyrobí a nebo technologicky, digitálně... vylepší.

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Může Vám být aplikace ClimRisk užitečná při Vaší péči les?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě